Před tureckým konzulátem v Bruselu bylo podle belgického tisku napadeno a zraněno několik lidí, kteří tam přišli hlasovat v tureckém ústavním referendu. Incident se rozhořel mezi stoupenci a odpůrci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Kurdská agentura Firat News píše, že zraněni byli tři Kurdové, z toho jeden vážně.
Před tureckým konzulátem v Belgii byli při střetech zraněni tři Kurdové
„Na veřejném místě, u tureckého konzulátu, se odehrály vážné incidenty mezi stoupenci a odpůrci tureckého režimu. Několik lidí bylo zraněno. Byli převezeni do nemocnice,“ řekla mluvčí bruselské policie Ilse van de Keereová. Vzhledem k citlivosti případu se zdržela podrobností o raněných.
Belgický premiér Charles Michel násilnosti odsoudil a jménem vlády přislíbil „nulovou toleranci vůči výstřelkům souvisejícím s tureckým referendem“.
Incident se podle belgických médií odehrál krátce po 19:00 a ještě hodinu poté byla situace velmi napjatá. Zhruba po třech hodinách na místě zůstávala asi stovka lidí, ale strážcům zákona se již podařilo oba tábory oddělit a situaci držet pod kontrolou.
Firat News tvrdí, že útok spáchali příznivci strany AKP tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který tvrdě postupuje proti zakázané Straně kurdských pracujících (PKK). Ta vede od roku 1984 ozbrojený boj za autonomní Kurdistán.
Představitelé hasičů řekli serveru rtl.be, že sanitky odvezly do nemocnice čtyři lidi. Mezi zraněnými je podle rtl.be i žena, která je známou postavou bruselské kurdské komunity. Kurdské sdružení NavBel uvedlo, že šedesátnice byla „opakovaně bodnuta a utrpěla vážná zranění“. Jeden z pachatelů prý utekl na diplomatickou půdu, ale byl zatčen.
V Turecku se referendum, které má výrazně posílit pravomoci hlavy státu, uskuteční 16. dubna. Podle kritiků by ale změny učinily z Erdogana prakticky neomezeného vládce.
Rozbouřené vody v Evropě
Turci, kteří žijí v zahraničí, mohou své hlasy odevzdávat na letištích, tureckých hraničních přechodech a také na diplomatických misích v mnoha evropských zemích. Erdogan má u Turků v cizině vyšší podporu než doma, i z toho důvodu se pokouší své voliče mimo vlast zmobilizovat.
Také to je důvod, proč turecké referendum vzbuzovalo v posledních týdnech v Německu, Nizozemsku ale i dalších evropských zemích tak silné kontroverze. Přesvědčovat voliče ve prospěch ústavních změn chtělo ve spolkové republice několik tureckých ministrů, řada měst však jejich vystoupení zrušila.
Ankara posléze metody Berlína i německé kancléřky Angely Merkelové přirovnala k nacistickým a počastovala evropské státníky řadou dalších nelichotivých až výhružných komentářů. Erdogan kupříkladu varoval, že pokud Evropa nepřehodnotí své postoje, její občané se nikde ve světě nebudou moci bezpečně pohybovat po ulicích.