Turecko vyzvalo Čínu, aby zavřela takzvané převýchovné tábory, v nichž drží více než milion Ujgurů. Ankara se na čínské úřady obrátila poté, co se objevily zprávy, že v jednom z těchto táborů zemřel známý ujgurský hudebník. Informoval o tom zpravodajský server BBC News, který později zveřejnil i čínské video údajně dokazující, že muzikant žije. Čínské velvyslanectví v Ankaře ve své reakci obvinění označilo za lež a vyzvalo tureckou vládu, aby nařčení ze špatného zacházení s Ujgury stáhla.
Ujgurové jsou turkický národ žijící hlavně v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Mluví jazykem, který je příbuzný turečtině a stejně jako Turci vyznávají islám. Čína zavírá stovky tisíc příslušníků této menšiny do táborů pod záminkou boje proti terorismu. OSN již dříve vyzvala k jejich propuštění.
Turecké ministerstvo zahraničí Čínu obvinilo, že Ujgury „mučí v koncentračních táborech“. V jednom z nich si údajně odpykával osmiletý trest i známý hudebník Abdurehim Heyit, který hrál na dvoustrunný nástroj zvaný dutar. Heyit studoval v Pekingu a svého času byl v Číně velmi uznávaný.
Policisté prý zadrželi hudebníka kvůli písni zvané Otcové. Její text vychází z ujgurské básně, která vyzývá mladší generace, aby respektovaly oběti svých předků. Osudnými se Heyitovi stala slova „váleční mučedníci“, která očividně vedla čínské úřady k závěru, že hudebník představuje teroristickou hrozbu, napsal server BBC News.
Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy v sobotu prohlásil, že hudebníkova smrt (která ovšem ještě nebyla oficiálně potvrzena) „stupňuje reakce turecké veřejnosti na vážné porušování lidských práv v Sin-ťiangu“, a vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, „aby podnikl účinné kroky k ukončení této lidské tragédie“. Čínská státní média poté zveřejnila video, na němž hudebník říká, že je na živu a zdráv.
Turecku však vadí obecný přístup k menšině. „Není žádným tajemstvím, že více než milion Ujgurů je vystaven mučení a politickému vymývání mozků ve věznicích,“ prohlásil Aksoy. Ti, kteří ještě nebyli zadrženi, jsou „pod silným tlakem“, uvedl. „Znovuzavedení koncentračních táborů ve 21. století a systematická asimilační politika proti Ujgurům ze strany čínských úřadů jsou nelidské,“ dodal.
Turecko je samo terčem časté kritiky za diskriminaci vlastní menšiny indoevropských Kurdů. Nejhlasitěji se v poslední době ozvali Kurdové ze Sýrie, kteří se obávají turecké invaze.
Čínské velvyslanectví v Ankaře ve své reakci uvedlo, že „obvinění, že se čínská vláda snaží zlikvidovat etnickou, náboženskou a kulturní totožnost Ujgurů a dalších muslimů, je naprosto nepodložené“. Čína dlouhodobě tvrdí, že chrání víru i kulturu svých etnických menšin a že bezpečnostní opatření zaváděná v Sin-ťiangu jsou namířena proti skupinám vyvolávajícím násilí.
Muslimští Ujguři si v posledních desetiletích stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu. Vadí jim také program masivního přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ti už tam tvoří téměř polovinu obyvatel. Oblast o rozloze přes milion a půl kilometrů čtverečních je velmi řídce osídlena, skrývá však bohaté zásoby energetických surovin a minerálů a Čína ji považuje za strategicky důležitou.
