Turecko pokračuje v deportacích podezřelých islamistů, Evropa se brání

Nahrávám video
Události ČT: Spor o vracení islamistů ze Sýrie
Zdroj: ČT24

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo urgoval evropské státy, aby převzaly zodpovědnost za své občany z řad takzvaného Islámského státu držené ve věznicích a táborech na Blízkém východě. Evropa repatriace dosud většinou odmítala. Turecko mezitím pokračuje v deportacích podezřelých džihádistů, které zahájilo začátkem týdne. V Londýně zatkli po příletu z Turecka muže, který měl cestovat ze Sýrie a je podezřelý z přípravy teroristických útoků.

Potíže související s deportacemi radikálů ilustruje případ Američana podezřelého z členství v teroristické organizaci Islámský stát. Muž od pondělí vězel na hranici Turecka s Řeckem. Nakonec má zamířit do Spojených států, které ho původně odmítaly.

„Nezajímá nás, jestli někdo uvázl na hranici. S deportacemi budeme pokračovat. Zda si tyto lidi někdo převezme nebo ne, není naše starost,“ konstatoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Repatriace ale nejsou sporem jen o to, kdo kam patří. Ankara říká, že vyhošťuje extremisty samozvaného Islámského státu. Například Berlín ale tvrdí, že ve většině aktuálních případů týkajících se Němců to nelze prokázat.

Z Turecka do Berlína v těchto dnech přiletí devět deportovaných Němců, zatykač ale čeká jen na dva z nich. Podle opozice jde o důsledek toho, že vláda dlouho problém ignorovala. Vládní politici ale slibují, že všichni navrátilci budou pod dohledem policie.

Zpravodajské služby se obávají džihádistů z kurdských věznic

Podle evropských států nepřekračuje současný postup Turecka výrazně praxi posledních let a například Francie své lidi převezme na základě dohody s Ankarou uzavřené už před pěti lety. Mezi jedenácti Francouzi, kteří budou deportováni, mají být pouze ženy a děti.

Mnohem větší obavy budí ve Francii návrat těch džihádistů, kteří jsou nebo by měli být ve věznicích střežených Kurdy. Z jejich strany hrozí podle zpravodajských služeb největší nebezpečí.

Obavy z radikálů hlídaných v Sýrii kurdskými silami vyvolala říjnová turecká ofenziva. Západní státy i poté návraty svých občanů vesměs odmítají. Turecko podle prezidenta Erdogana zadržuje přes sedm set cizinců z řad organizace Islámský stát. Ve věznicích a táborech na severovýchodě Sýrie jsou podle odhadů na dva tisíce zahraničních bojovníků a přes deset tisíc jejich žen a dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 3 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...