Soud v Ankaře rozdal stovky trestů doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Skončil tak jeden z největších procesů s obviněnými z organizovaní pokusu o převrat z 15. července 2016. Na lavici obžalovaných bylo bezmála pět set lidí. Zhruba šestinu z nich tribunál zprostil viny. Velkou část obžalovaných z pokusu o vraždu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a pokusu o narušení ústavního pořádku tvoří vojáci a důstojníci.
Mezi souzenými v nepřítomnosti je také duchovní Fethullah Gülen, který podle Ankary pokus o převrat zosnoval. Během pokusu o puč zahynulo 251 lidí a přes dva tisíce jich bylo zraněno.
Odsouzeno k doživotí bylo i 25 pilotů z letecké základy Akinci, jež se nachází na sever od Ankary. Z vojenského letiště odstartovaly bojové letouny F-16, které bombardovaly v tureckém hlavním městě parlament, prezidentský palác a velitelství speciálních sil a policie. Během dramatické noci zemřelo na dvě stě padesát lidí. Puč nakonec selhal i díky těm, kteří vyšli do ulic na výzvu Erdogana pronesenou přes mobil.
K doživotí se zpřísněnou ostrahou, které nahradilo v tureckém právu trest smrti, byli odsouzeni i vysocí důstojníci a civilisté. Stejný trest v souvislosti s pokusem o puč v Turecku dostaly už tři tisíce lidí. Někteří jejich příbuzní protestují.
Po puči úřady zahájily čistky, které nemají v dějinách moderního Turecka obdoby, uvádí agentura AFP. V jiných procesech jsou obžalovány z údajné účasti na pokusu o převrat další stovky lidí.
Podle úřadů pokus o převrat zosnovali vysocí vojenští důstojníci spolu s klerikem Fethullahem Gülenem a příznivci jeho duchovního hnutí. O vydání Gülena, který v minulosti patřil mezi spojence prezidenta Erdogana, Ankara neúspěšně žádá Spojené státy, kde duchovní žije.
Vliv pokusu o puč na moderní Turecko je velmi výrazný. Za mřížemi nebo bez práce skončily statisíce lidí. Čistky podle mnoha kritiků vedly k přiškrcení občanské společnosti, svobody projevu a ochlazení vztahů se Západem.
Intelektuální elita je zdecimovaná, tvrdí český exvelvyslanec
Bývalý velvyslanec v Ankaře a turkolog Tomáš Laně pro pořad Horizont ČT24 uvedl, že nynější proces považuje za vyvrcholení čistek. „Turecko už jich prodělalo dost. Erdogan využil puče, aby zúčtoval se svými odpůrci, ať už jsou jakéhokoliv politického zaměření. Intelektuální elita Turecka je v tak zdecimovaném stavu, že není kde brát,“ řekl.
Armáda, která měla v zemi tradičně velmi silný vliv, o něj po puči přišla. Podle Laněho bylo vojsko dříve strážcem tureckého sekularismu, tradici přitom založil ve 20. století někdejší turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk. Erdogan se nicméně vždy snažil vliv armády spíše omezit.
„V prvních vykonstruovaných procesech mu v tom silně pomohlo hnutí Hizmet, které je duchovně zastřešováno Gülenem. To nicméně nabralo takové síly, že po puči se s ním Erdogan začal vyrovnávat a obvinil tisíce lidí z účasti na puči,“ popisuje exdiplomat.
