Trussová vyměnila ministra financí a oznámila částečné zrušení ekonomických plánů

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

„Některé části našeho minirozpočtu šly dál a přišly rychleji, než trhy očekávaly,“ řekla Trussová s tím, že je nadále odhodlaná pokračovat v politice ekonomického růstu, díky které ji spolustraníci zvolili do čela vlády.

Stále více konzervativních poslanců nicméně projevuje nespokojenost s vedením Trussové. Skupina vysoce postavených konzervativců podle stanice BBC příští týden vystoupí a vyzve premiérku, aby z funkce odstoupila.

Podle pravidel Konzervativní strany nemůže premiér čelit hlasování o důvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na předsedu konzervativního Výboru 1922 Grahama Bradyho naléhal dostatečný počet poslanců.

Trussová má podle průzkumu agentury Ipsos historicky nejnižší podporu veřejnosti ze všech britských premiérů. Ve funkci ji podporuje 16 procent Britů a 60 procent si přeje, aby odstoupila, uvedla stanice Sky News.

„Dnes (v pátek) jsem zajistila ekonomickou stabilitu. (Nový ministr) Jeremy Hunt sdílí moji vizi nízkých daní a ekonomického růstu. Uvědomujeme si nicméně, že kvůli potížím na trzích musíme tuto vizi naplnit jiným způsobem,“ odpověděla Trussová na novinářský dotaz, zda je jako premiérka po sérii chaotických událostí důvěryhodná.

Druhý kompromis

Navýšení daně z příjmů firem z 19 na 25 procent podporoval Rishi Sunak, ministr financí v bývalé vládě Borise Johnsona a oponent Trussové ve vnitrostranické volbě na premiérský post. Trussová se vůči Sunakovým ekonomickým krokům při kampani v létě vymezovala, její nejnovější rozhodnutí je tedy významným politickým ústupkem.

Páteční oznámení je v pořadí již druhým kompromisem na minirozpočtu Trussové. Prvním bylo zachování 45procentní daně z příjmů pro lidi s příjmem nad 150 tisíc liber ročně (asi 360 tisíc korun měsíčně), kterou Trussová v rámci minirozpočtu chtěla zrušit.

Kromě konzervativních poslanců reagoval nevolí na projev Trussové lídr labouristické opozice Keir Starmer i finanční trhy. „Potřebujeme změnu ve vládě. Výměna ministra financí neodčiní škody napáchané v Downing Street,“ napsal Starmer na svůj Twitter.

Libra nedlouho po premiérčině projevu klesla o 1,3 procenta vůči dolaru a obchodovala se za 1,1183 USD, uvedla agentura Reuters.

Kwarteng končí po 39 dnech

Kwarteng se v pátek předčasně vrátil do Londýna ze zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu. BBC oznámila, že skončil v čele ministerstva financí krátce poté, co byl spatřen, jak vchází do sídla premiérky v Downing Street.

Kwarteng ještě ve čtvrtek hájil prosazení kontroverzního ekonomického plánu, který mimo jiné počítá se snížením daně z příjmu firem či rozvolnění daně z nákupu nemovitostí. Chystané vládní reformy vyvolaly chaos na finančních trzích, vedly k pádu libry a způsobily, že podpora konzervativců klesla na rekordně nízkou úroveň.

Trussová a Kwarteng si vyměnili dopisy, kde se ujistili o pokračujícím vzájemném přátelství i sdíleném plánu na snižování daní v zájmu růstu ekonomiky. „Byli jsme kolegové a přátelé po mnoho let. Věřím, že Vaše vize je ta správná,“ napsal závěrem dopisu Kwarteng premiérce.

Kwarteng byl ve funkci od 6. září, končí tak po 39 dnech. V čele ministerstva financí strávil kratší dobu jen Iain Macleod, který v roce 1970 zemřel na infarkt třicet dní poté, co se stal ministrem.

Jeremy Hunt
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Hunt byl ministrem zdravotnictví i  zahraničí

Nový ministr financí Hunt je výraznou osobou Konzervativní strany, v níž dosáhl značných politických úspěchů; zastával funkce ministra zdravotnictví i zahraničí. Po rezignaci bývalého premiéra Borise Johnsona byl jedním z kandidátů na post premiéra.

Poslanci jej nicméně ve volbě vyřadili v prvním kole a Hunt poté podporoval Rishiho Sunaka, oponenta Trussové v posledním kole hlasování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal.
před 1 hhodinou

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie v L. A. hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 2 hhodinami

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
před 2 hhodinami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 6 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...