Trussová vyměnila ministra financí a oznámila částečné zrušení ekonomických plánů

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

„Některé části našeho minirozpočtu šly dál a přišly rychleji, než trhy očekávaly,“ řekla Trussová s tím, že je nadále odhodlaná pokračovat v politice ekonomického růstu, díky které ji spolustraníci zvolili do čela vlády.

Stále více konzervativních poslanců nicméně projevuje nespokojenost s vedením Trussové. Skupina vysoce postavených konzervativců podle stanice BBC příští týden vystoupí a vyzve premiérku, aby z funkce odstoupila.

Podle pravidel Konzervativní strany nemůže premiér čelit hlasování o důvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na předsedu konzervativního Výboru 1922 Grahama Bradyho naléhal dostatečný počet poslanců.

Trussová má podle průzkumu agentury Ipsos historicky nejnižší podporu veřejnosti ze všech britských premiérů. Ve funkci ji podporuje 16 procent Britů a 60 procent si přeje, aby odstoupila, uvedla stanice Sky News.

„Dnes (v pátek) jsem zajistila ekonomickou stabilitu. (Nový ministr) Jeremy Hunt sdílí moji vizi nízkých daní a ekonomického růstu. Uvědomujeme si nicméně, že kvůli potížím na trzích musíme tuto vizi naplnit jiným způsobem,“ odpověděla Trussová na novinářský dotaz, zda je jako premiérka po sérii chaotických událostí důvěryhodná.

Druhý kompromis

Navýšení daně z příjmů firem z 19 na 25 procent podporoval Rishi Sunak, ministr financí v bývalé vládě Borise Johnsona a oponent Trussové ve vnitrostranické volbě na premiérský post. Trussová se vůči Sunakovým ekonomickým krokům při kampani v létě vymezovala, její nejnovější rozhodnutí je tedy významným politickým ústupkem.

Páteční oznámení je v pořadí již druhým kompromisem na minirozpočtu Trussové. Prvním bylo zachování 45procentní daně z příjmů pro lidi s příjmem nad 150 tisíc liber ročně (asi 360 tisíc korun měsíčně), kterou Trussová v rámci minirozpočtu chtěla zrušit.

Kromě konzervativních poslanců reagoval nevolí na projev Trussové lídr labouristické opozice Keir Starmer i finanční trhy. „Potřebujeme změnu ve vládě. Výměna ministra financí neodčiní škody napáchané v Downing Street,“ napsal Starmer na svůj Twitter.

Libra nedlouho po premiérčině projevu klesla o 1,3 procenta vůči dolaru a obchodovala se za 1,1183 USD, uvedla agentura Reuters.

Kwarteng končí po 39 dnech

Kwarteng se v pátek předčasně vrátil do Londýna ze zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu. BBC oznámila, že skončil v čele ministerstva financí krátce poté, co byl spatřen, jak vchází do sídla premiérky v Downing Street.

Kwarteng ještě ve čtvrtek hájil prosazení kontroverzního ekonomického plánu, který mimo jiné počítá se snížením daně z příjmu firem či rozvolnění daně z nákupu nemovitostí. Chystané vládní reformy vyvolaly chaos na finančních trzích, vedly k pádu libry a způsobily, že podpora konzervativců klesla na rekordně nízkou úroveň.

Trussová a Kwarteng si vyměnili dopisy, kde se ujistili o pokračujícím vzájemném přátelství i sdíleném plánu na snižování daní v zájmu růstu ekonomiky. „Byli jsme kolegové a přátelé po mnoho let. Věřím, že Vaše vize je ta správná,“ napsal závěrem dopisu Kwarteng premiérce.

Kwarteng byl ve funkci od 6. září, končí tak po 39 dnech. V čele ministerstva financí strávil kratší dobu jen Iain Macleod, který v roce 1970 zemřel na infarkt třicet dní poté, co se stal ministrem.

Jeremy Hunt
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Hunt byl ministrem zdravotnictví i  zahraničí

Nový ministr financí Hunt je výraznou osobou Konzervativní strany, v níž dosáhl značných politických úspěchů; zastával funkce ministra zdravotnictví i zahraničí. Po rezignaci bývalého premiéra Borise Johnsona byl jedním z kandidátů na post premiéra.

Poslanci jej nicméně ve volbě vyřadili v prvním kole a Hunt poté podporoval Rishiho Sunaka, oponenta Trussové v posledním kole hlasování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zahájilo předčasné volby

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
před 16 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 4 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 4 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 5 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 11 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...