Trussová odmítla rezignovat. Krátce nato odstoupila její ministryně vnitra

3 minuty
Události ČT: Britská premiérka Trussová rezignovat nehodlá
Zdroj: ČT24

Za své chyby jsem se omluvila, je načase obrátit list a pokračovat v práci, řekla britská premiérka Liz Trussová parlamentu. Předsedkyně vlády čelila otázkám poslanců na pozadí rostoucí inflace a sporů uvnitř vládní Konzervativní strany. Poslanci vládní i opozičních stran zpochybňovali její důvěryhodnost i ekonomické kroky, za které podle opozice lidé platí na úrokových sazbách. Trussová se odvolávala na složitou ekonomickou situaci ve světě. Její mluvčí později sdělil, že premiérka nehodlá rezignovat. Ve vládě ale končí ministryně vnitra Suella Bravermanová.

„Ve výrobě je kniha o vládnutí naší premiérky. Venku bude na Vánoce. To je předpokládané datum vydání, nebo název?“ otázal se v úvodu interpelací šéf labouristické opozice Keir Starmer.

„Jsem bojovnice, ne někdo, kdo se vzdává. Jednala jsem v národním zájmu,“ reagovala Trussová na kritiku opozice, že je nespolehlivá, nekonzistentní a v posledních týdnech rychle rušila své ekonomické plány, z nichž některé slibovala naplnit už ve volební kampani na premiérský post.

Tiskový mluvčí premiérky později sdělil, že Trussová si je stoprocentně jistá, že bude u moci i na konci tohoto měsíce a že nemá v plánu rezignovat, uvedla agentura Reuters. 

Trussová kritizovala opozici

Po několikadenní nejistotě ohledně budoucí výše starobních důchodů Trussová v odpovědi na dotaz opozice oznámila, že nový ministr financí Jeremy Hunt nezruší takzvaný trojitý zámek, který zajistí, že důchody meziročně porostou společně s inflací. Stejnou záruku nicméně odmítla poskytnout u sociálních dávek a zahraniční pomoci. Vládní mluvčí po konci interpelací dotaz na toto téma odmítl komentovat.

Trussová nejen odpovídala na dotazy, ale ve své rétorice i útočila na opozici, která podle ní nic nedělá proti tomu, aby zaměstnanci na železnicích přestali stávkovat. „(Starmer) podporuje stávkující, my podporujeme pracující,“ prohlásila premiérka.

Vyzvala také k návratu k politické práci pro britské občany. Její vláda podle ní funguje necelé dva měsíce a už zavedla garanci cen energií, zamezila zvýšení sociálního pojištění a podniká kroky k „potlačení militantních odborů“.

Kromě kontroverzních ekonomických plánů, takzvaného minirozpočtu, Trussová poslancům odpovídala na dotazy ohledně rostoucí inflace, růstu důchodových sazeb i podpory Ukrajině.

Daily Mail: Přes sto poslanců chce vnitrostranické hlasování o nedůvěře

V těchto dnech, kdy v britských médiích bují zprávy o stále vyšším počtu konzervativních poslanců, kteří jsou připraveni zasadit se o její odvolání, si premiérka lepší interpelace přát nemohla, soudí politický reportér BBC Chris Mason. Trussové se ve středu podle něj podařilo vyvolat alespoň občasné souhlasné výkřiky a posměšky vůči opozici.

Agentura Reuters informovala o zatím jediném konzervativním poslanci, Williamu Wraggovi, který podal podnět k vyvolání vnitrostranického hlasování o nedůvěře v Trussovou. Britský deník Daily Mail ale už v neděli napsal, že stejně učinilo už více než sto poslanců.

Aby mohlo být za běžných okolností hlasování zahájeno, musí předseda Výboru 1922 Graham Brady obdržet příslušný dopis od patnácti procent poslanců, což je nyní 54. Podle stranických pravidel nemůže premiér čelit hlasování o nedůvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na Bradyho vyvinul tlak dostatečný počet konzervativců ve sněmovně.

Výbor 1922 je orgánem Konzervativní strany, který sdružuje poslance bez vládních funkcí a de facto řídí vnitřní fungování strany.

Konzervativci v průzkumech ztrácí

Vládnoucí strana v čele s Trussovou v posledních týdnech významně ztratila na podpoře veřejnosti. Podle úterního průzkumu společnosti YouGov hodnotí politické výkony premiérky kladně jen deset procent Britů. Jiný průzkum YouGov ukazuje, že 63 procent členů Konzervativní strany by uvítalo Borise Johnsona zpět na premiérském postu, pro Trussovou by opět hlasovala pouze čtvrtina.

Negativní odezvu toryů, voličů i finančních trhů vyvolaly především nyní již zrušené daňové škrty v plánovaném minirozpočtu. Trussová v reakci na vzniklý chaos uvedla do čela resortu financí Hunta, omluvila se za chyby a hájila se, že s veřejností jedná na rovinu.

Britská média tíhnoucí k levici, jako Daily Mirror nebo The Guardian, ale poukazují na politickou slabost, kterou Trussová projevila, když byla donucena zrušit plány, s nimiž vyhrála vnitrostranickou volbu nového premiéra.

Ministryně vnitra rezignovala

Ve vládě končí ministryně vnitra Suella Bravermanová. „Udělala jsem chybu, přijímám odpovědnost a rezignuji,“ uvedla v dopise premiérce Trussové zveřejněném na Twitteru. Přiznala se v něm, že „technicky porušila“ vládní pravidla, když poslala oficiální dokument „důvěryhodnému kolegovi z parlamentu“ ze své osobní emailové adresy.

V dopise ovšem rovněž dala najevo své „vážné obavy“ ohledně odhodlání konzervativní vlády dodržet sliby, které voliči slyšeli při posledních volbách. Trussová podle agentury Reuters rezignaci Bravermanové přijala a sdělila, že je důležité dodržovat vládní pravidla pro zacházení s důvěrnými informacemi.

Zdroje deníku The Guardian uvádějí, že rezignace přišla na žádost nového ministra financí Hunta. Stanice BBC rezignační dopis hodnotí jako politický výpad vůči Trussové a nepříliš skrývanou výzvu, aby premiérka stejně jako Bravermanová uznala chybu a podala demisi. „Předstírat, že jsme neudělali chyby, pokračovat, jako by je nikdo neviděl, a doufat, že se věci zázračně napraví, není seriózní politika,“ napsala končící ministryně.

Bravermanová funkci vykonávala necelé dva měsíce. Podle agentury AP je populární zejména na pravicovém křídle vládnoucí Konzervativní strany, je také zastánkyní přísnější imigrační politiky. Jejím nástupcem se stal exministr dopravy Grant Shapps, který byl během souboje o post lídra konzervativců jedním z hlavních podporovatelů rivala Trussové Rishiho Sunaka. Byl také jedním z těch, kteří naléhali na Trussovou, aby se vzdala svého návrhu na snížení daní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...