Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci. Před summitem NATO v Bruselu při setkání s generálním tajemníkem organizace Jensem Stoltenbergem uvedl, že nynější stav, kdy USA brání Evropu před Ruskem a evropské země, například Německo, platí Rusku vysoké částky za zemní plyn, je podle něj vůči Spojenýmstátům neférový. Stoltenberg ho upozornil, že na plynovod Nord Stream, na který Trump narážel, mají evropské země různé názory a že nejde o věc, o níž by mělo NATO rozhodovat.
„Chráníme Německo, chráníme Francii, chráníme všechny tyto země a mnohé z nich jdou, uzavřou dohodu o plynovodu s Ruskem a platí miliardy dolarů do ruské pokladny. My je máme chránit proti Rusku, ale oni platí Rusku miliardy dolarů,“ prohlásil Trump.
Německo podle Trumpa bude ze 60 až 70 procent závislé na dovozu ruských energií. „To se nikdy nemělo stát, ale Německo je zcela závislé na Rusku,“ řekl americký prezident s tím, že je to pro NATO velmi špatná věc a je třeba o tom s Německem jednat.
Německo je podle Trumpa fakticky ruský „zajatec“, i kvůli tomu, že se rozhodlo zbavit jaderných energetických zdrojů. NATO by se mělo energetickou závislostí na Rusku podle Trumpa zabývat: „Máme chránit Německo, ale to získává svou energii z Ruska. To mi vysvětlete. Ale ono to nejde vysvětlit, víte?“
Prezident USA zopakoval též svou starší výhradu, že USA vynakládají na obranu daleko větší peníze než Německo, kde je to jen okolo jednoho procenta hrubého domácího produktu. Podle Trumpa Američané na společnou obranu doplácejí desetiletí a na věc upozorňovali už jeho předchůdci v prezidentské funkci. Nic se však nezměnilo.
„Je to velmi nefér vůči naší zemi, je to velmi nefér vůči našim daňovým poplatníkům. Myslím, že tyto země musí přidat ne v desetiletém období, ale měli by přidat hned. Německo je bohatá země,“ prohlásil americký prezident.
Americký Senát podpořil NATO po Trumpových kritikách Aliance
V reakci na kritiku NATO šéfem Bílého domu vystoupil americký Senát na obranu Severoatlantické aliance. Senátoři schválili poměrem sedmadevadesáti ku dvěma hlasům nezávaznou deklaraci na podporu Aliance, informoval zpravodajský server CNN. Význam NATO v reakci na Trumpova slova zdůraznil i předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.
„Nikdo by neměl pochybovat o odhodlání Spojených států při plnění závazků společné obrany států NATO,“ uvedl demokratický senátor Jack Reed, který je autorem prohlášení. „Bohužel bylo nutné vydat toto prohlášení, protože někteří z našich nejbližších spojenců začali pochybovat o amerických závazcích týkajících se společné obrany. Prezident Trump několikrát nazval Alianci ,zastaralou‘ institucí. Naši spojenci si začínají klást otázky, zda mohou spoléhat na to, že jim USA v případě krize přijdou na pomoc,“ dodal Reed.
Také vlivný republikánský senátor John Thune v rozhovoru se CNN zdůraznil význam Severoatlantické aliance. „Domnívám se, že je důležité, abychom ukázali silnou podporu NATO. Je to organizace, která slouží svobodomyslným zemím již přes půl století,“ řekl.
Význam NATO zdůraznil také Ryan, který označil Alianci za „nepostradatelnou“ a stejně významnou, jako v minulosti. Trumpa však hájil s tím, že se pouze snaží spojencům připomenout, aby dodržovaly svůj závazek vyhrazení dvou procent HDP na obranu. „Německo je největší ekonomikou v EU. Německo by mělo věnovat dvě procenta na obranu, jak se zavázalo,“ řekl novinářům Ryan.
Stoltenberg: O plynovodu nerozhoduje NATO
Generální tajemník NATO Stoltenberg potom Trumpa přímo v Bruselu upozornil, že na plynovod Nord Stream, na který Trump narážel, mají evropské země různé názory, a nejde o věc, o níž by měla rozhodovat Severoatlantická aliance.
„Není na NATO, aby rozhodovalo, je to národní rozhodnutí,“ podotkl Stoltenberg s tím, že rozdíly v názorech zemí Evropy na tuto věc jsou dobře známé. Aliance se ale podle něj otázkou energetické bezpečnosti zabývá, chápe vztah mezi energetikou a bezpečnostní problematikou a zdůrazňuje význam diverzifikace dodávek.
Proti Trumpovým slovům se ohradila i německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Podle ní Německo zajatcem Ruska není, i když s ním má obchodní vztahy.
„Nepochybně máme mnoho obchodních vazeb s Ruskem. Na druhou stranu je ale třeba udržovat komunikaci s různými zeměmi, i když s nimi ve všem nesouhlasíte,“ řekla a dodala, že na Trumpovu kritiku už „jsme zvyklí“. „Nějak se s tím vyrovnáme,“ uvedla.
Jeden z bodů ukrytých v textu závěrečného dokumentu summitu by se tak měl přímo dotknout této ostré slovní přestřelky. Summit by v něm měl uznat význam energetické bezpečnosti pro společnou bezpečnost celé aliance.Německá kancléřka Angela Merkelová při příjezdu na summit připomněla, že její země vděčí Alianci za mnohé, do společného rozpočtu ale také výrazně přispívá. Od jednání v Bruselu nečeká kancléřka jednoduchou diskusi.
Spojenci by měli v závěrečném komuniké uvést, že o tématech týkajících se energetické bezpečnosti budou vést konzultace a že se budou snažit o diverzifikaci energetických zdrojů.
Zpravodaj ČT: Dvě procenta jsou pro Německo obrovská částka
Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského se očekává, že Trump bude kritizovat právě především Německo. „V Německu totiž stále nedosahují (předepsaných) dvou procent výdajů na obranu a je potřeba říct, že vlastně ani nechtějí, protože v jejich případě by to znamenalo obrovskou částku,“ vysvětlil Dolanský.
„Dnes Německo vynakládá (na obranu) přes 1,2 % svého HDP, což je 34 miliard eur, tedy v přepočtu asi 885 miliard korun. Dvě procenta by v přepočtu byla asi 1,5 bilionu korun, což je víc než celý státní rozpočet ČR. Proto někteří němečtí politici říkají, že dvě procenta nechtějí,“ dodal zpravodaj.
Evropské země Washington ujišťují, že do roku 2024 své závazky navýšit výdaje na obranu splní. Většina, včetně ČR, také předložila konkrétní plán, jak se na dvě procenta hrubého domácího produktu hodlají dostat.
Panují obavy ze setkání Trump–Putin
Jen pár dní před Trumpovou schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se také někteří diplomaté obávají možných nepříznivých signálů ohledně prasklin v jednotě západní obranné aliance. Podle Dolanského panuje v NATO shoda, že je dobře, že se oba politici potkávají, protože je důležité s Ruskem vést dialog.
„Ale také se mluví o tom, že by bylo dobře, aby Trump na to setkání jel jako hlas celého NATO. A teď je otázka, zda se tak skutečně stane, tedy zda Trump bude s Putinem opravdu mluvit za celé NATO, nebo za Spojené státy,“ dodal zpravodaj ČT.
Šéfové států a vlád 29 členských států NATO by měli na summitu potvrdit změny velitelské struktury, odsouhlasit spuštění výcvikové mise v Iráku či oznámit začátek rozhovorů o vstupu Makedonie, zřejmě někdy v příštím roce.
U večeře státníky čeká obecnější strategická debata o světovém dění, včetně chladných vztahů s Ruskem. Česko bude na summitu ve středu zastupovat prezident Miloš Zeman, ve čtvrtek pak premiér Andrej Babiš.
