Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal nařízení, podle kterého nebudou moci získat azyl ti migranti, kteří do USA vstoupí z Mexika nelegálně. Informovala o tom agentura Reuters. Záměr dané opatření zavést zveřejnila Trumpova administrativa už ve čtvrtek. Nařízení se dotkne hlavně běženců přicházejících ze Střední Ameriky. Americká unie občanských práv už podala na Trumpovo nařízení žalobu.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzval Spojené státy, aby dostály svým mezinárodním závazkům a bez obstrukcí poskytovaly ochranu lidem prchajícím před násilím a útiskem.
„V naší zemi potřebujeme lidi, kteří sem přišli legálně. Ti musí mít přednost,“ řekl Trump poté, co oznámil, že azylové nařízení podepsal. Média očekávají, že nový výnos bude pravděpodobně rozporován u soudu.
Opatření Trumpovy administrativy míří na tisíce migrantů, kteří se pokoušejí dosáhnout hranice se Spojenými státy v několika karavanách. Ty v poslední době vyšly ze Střední Ameriky.
„Náš azylový systém je ochromen příliš mnoha neopodstatněnými žádostmi o azyl od cizinců, kteří ohromně zatěžují naše zdroje a brání nám v tom, abychom rychle udělovali azyl těm, kteří si jej opravdu zaslouží,“ řekli ve čtvrtek ve společném prohlášení ministryně pro vnitřní bezpečnost Kirstjen Nielsenová a Matthew Whitaker. Ten dočasně vykonává funkci ministra spravedlnosti, jelikož Jeff Sessions na tento ministerský post ve středu na výzvu prezidenta Trumpa rezignoval.
Nielsenová a Whitaker dále sdělili, že lidé, kteří přijdou do USA nelegálně, nebudou splňovat podmínky k udělení azylu. Trump dlouhodobě tvrdí, že azylová politika Spojených států každý rok do USA přiláká tisíce migrantů ze Střední Ameriky. Kolik lidí takové opatření postihne, není úplně jasné – dosud mohli i ilegální imigranti žádat o azyl s nadějí, že ho dostanou.
Agentura AP poznamenala, že cílem nařízení je přinutit migranty, aby do USA vstupovali výhradně přes hraniční přechody, a ne přes zelenou hranici.
Jde už o několikáté Trumpovo opatření namířené proti migraci, předcházel mu například dočasný zákaz cestování do Spojených států pro občany některých zemí nebo rozdělování rodin migrantů, kteří u sebe neměli žádné doklady.
Prezident rovněž řekl, že velmi brzy vydá nařízení ve věci právní zásady, kdy se americkými občany automaticky stávají i děti cizinců narozené na území Spojených států. Trump na konci října prohlásil, že tuto právní zásadu, kterou zaručuje 14. dodatek americké ústavy, zablokuje.
Tehdy uvedl, že k takovému kroku nepotřebuje souhlas Kongresu. O tom ale mnozí odborníci pochybují, proto lze očekávat, že se do věci vloží Nejvyšší soud USA. Trump dlouhodobě tvrdí, že azylová politika Spojených států každý rok do USA přiláká tisíce migrantů z Latinské Ameriky.
Trump v pátek také okomentoval čtvrteční rozhodnutí odvolacího soudu v Kalifornii, který nařídil, že prezidentova administrativa musí pokračovat v programu známém jako DACA. Ten před vyhoštěním chrání asi 700 tisíc přistěhovalců, kteří do USA přišli bez dokumentů jako děti. Trump, který usiluje o zrušení DACA, doufá, že se případu ujme Nejvyšší soud USA. Na něj se Trumpova administrativa v pondělí obrátila s žádostí o souhlas se zrušením programu.
AP: Karavana migrantů bude z mexické metropole pokračovat do USA
I přes snahu Trumpovy administrativy omezit příchod migrantů ze Střední Ameriky se v pátek tisíce běženců z karavany rozhodly, že opustí mexickou metropoli a budou pokračovat směrem k americkým hranicím. Migranti ze středoamerických zemí putují do USA za lepším životem.
Migranti si podle agentury AP zvolili delší, ale pravděpodobně bezpečnější trasu mířící do města Tijuana, které leží u hranice s americkým státem Kalifornie. U hranic ale běžence čeká americká armáda, s jejíž pomocí je slíbil americký prezident Donald Trump zastavit a nepustit do USA.
Ve sportovním areálu v hlavním městě Mexika se během posledních dnů shromáždilo více než 4800 migrantů, z nichž 85 procent tvoří Hondurasané. Kromě nich jsou ve skupině i lidé z Guatemaly či Nikaraguy, kteří utíkají před chudobou a kriminalitou ve své vlasti. Migranti v táboře v mexické metropoli odpočívali, některým byla poskytnuta zdravotnická pomoc.
K nejbližšímu hraničnímu přechodu na hranici Mexika s americkým státem Texas to mají migranti z mexické metropole asi 1200 kilometrů. Předchozí podobné karavany migrantů ale mířily k hraničnímu přechodu v Kalifornii, aby se vyhnuly oblastem na východě Mexika, které ovládají drogové kartely. Do Kalifornie to ale je ve srovnání s Texasem z mexické metropole dvakrát tak daleko.
