Karavana migrantů z Latinské Ameriky

OBRAZEM: Karavany lidí narazily na hranicích. Trump mluví o „invazi“, vyšle tisíce vojáků

Druhá skupina lidí, která se v posledních dvou týdnech vytvořila v Hondurasu s cílem najít lepší život v USA nebo Mexiku, prorazila v neděli hraniční plot mezi Guatemalou a Mexikem. Skupině se říká karavana a při jejích střetech s policií zemřel jeden Hondurasan, kterého zasáhl gumový projektil. Několik dalších lidí bylo zraněno, píše španělská agentura Europa Press. Americká armáda posílá na hranici s Mexikem osm set vojáků, do konce týdne jich tam podle agentury AP rozmístí až 5200.

Druhá karavana migrantů, v níž jsou i celé rodiny prchající před chudobou a vysokou kriminalitou, čítá kolem dvou tisíc lidí, zejména z Hondurasu. Na rozdíl od té první, kterou tvoří asi sedm tisíc lidí, se rozdělila do menších skupin. Část z nich se už v pátek dostala do Mexika přes hraniční řeku Suchiate, v neděli se pak někteří lidé střetli s policií v hraničním městě Tecún Umán, které leží rovněž na řece Suchiate.

Situace na přechodu v Tecún Umán byla podle médií dramatická. Někteří běženci házeli na policisty kameny, ti použili slzný plyn a gumové projektily. S pokřikem „Jdeme do Mexika“ se ale nakonec skupina běženců přes hranici dostala.

Předchozí karavana vyrazila 13. října z města San Pedro Sula na severu Hondurasu. Původně čítala něco přes tisíc lidí, k nimž se ale cestou připojili další. Někteří se naopak z Guatemaly vrátili, když jim honduraská vláda slíbila práci a finanční pomoc. Dva lidé cestou zemřeli při automobilové nehodě. Nyní je ve skupině asi sedm tisíc lidí a nachází se v jihomexickém státě Oaxaca.

Cíl? Dialog v Mexiku, sen o USA

Španělský deník El Mundo napsal, že prvotním cílem této velké karavany je dojít do mexické metropole. „Tady nikdo neřekl, že jdeme do USA, protože víme, že není snadné se tam dostat. Jdeme se snažit o dialog do mexické metropole a očekáváme, že vláda nám umožní získat pracovní vízum,“ řekl El Mundo jeden z migrantů. Podle deníku ale řada ostatních v Mexiku zůstat nechce a chce se dostat do USA. V tom jim hodlá zabránit americký prezident Donald Trump s pomocí armády.

Mexický prezident Enrique Peňa Nieto o víkendu osobně prostřednictvím videovzkazu nabídl lidem z karavany dočasné pracovní povolení, pokud zůstanou v jihomexických státech Oaxaca a Chiapas. To ale většina z nich odmítla. Ti, kteří chtějí v Mexiku zůstat, totiž požadují trvalé pracovní povolení.

Karavany, ve kterých vidí Trumpovy Státy ohrožení

Takzvané karavany z chudých zemí Střední Ameriky se organizují už několik let, větší pozornosti se jim dostalo až letos v dubnu poté, co je prezident Trump označil za bezpečnostní hrozbu pro USA.

„Mnoho členů gangů a velmi špatných lidí je součástí karavany, která míří k naší jižní hranici. Prosím, vraťte se zpět, do Spojených států nebudete bez absolvování zákonem stanoveného procesu vpuštěni,“ napsal Trump na Twitteru. „Tohle je invaze do naší země a čeká na vás naše armáda!“ dodal.

Televize Fox News oznámila, že vojáci vyslaní na hranici nebudou součástí bojových formací, ale podpůrných sborů, jako jsou ženisté, lékaři a zdravotníci či příslušníci leteckých jednotek. Podle informací Reuters ale někteří vojáci budou ozbrojeni. Vedle vojenských posil chce na hranicích rozšířit svůj personál i pohraniční stráž. Letectvo plánuje, že přímo na pomezí letecky vysadí 400 pohraničníků, uvedla televize Fox News.

Cílem hromadné cesty je vyhnout se ve skupině nebezpečím, která hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také upozornit na špatné životní podmínky řady obyvatel středoamerických zemí. V karavaně rovněž není třeba platit vysoké částky převaděčům.

Honduras je v žebříčku světových zemí podle HDP na osobu v paritě kupní síly sestaveném MMF na 134. místě (Česko je na 36.) vedle například Moldavska, Pákistánu nebo Ghany. Podle organizace Freedom House je tamní společnost jen částečně svobodná. Jejími hlavními problémy jsou slabé instituce, korupce a násilí. Novináři a političtí aktivisté jsou často terčem útoků, jejichž pachatelé jsou málokdy potrestáni. Poslední prezidentské volby v roce 2017 nebyly podle pozorovatelů zcela férové.