Americký prezident Donald Trump ve střetu s Íránem neuspěje, stejně jako kdysi irácký vůdce Saddám Husajn. S odkazem na íránsko-iráckou válku v 80. letech minulého století to prohlásil íránský prezident Hasan Rouhání. Dodal, že Teherán se navzdory tlaku ze strany Spojených států nevzdá svých raket a naopak zvýší své „obranné kapacity“, uvedly světové tiskové agentury.
„Trumpovi se stane to samé. Ameriku čeká stejný osud jako Saddáma Husajna,“ řekl Rouhání v televizním projevu u příležitosti výročí zahájení osmileté íránsko-irácké války v září 1980. „Írán se nevzdá svých obranných zbraní… včetně raket, kvůli kterým Amerika tolik zuří,“ dodal.
Podle agentury AFP íránský prezident řekl, že země má v úmyslu „den po dni“ zvyšovat své „obranné kapacity“. Fakt, že Spojeným státům rakety tolik vadí, ukazuje podle Rouháního, že jsou to „nejúčinnější zbraně“.
Írán v roce 2015 se Spojenými státy, Francií, Británií, Německem, Čínou, Ruskem a EU podepsal dohodu o omezení svého jaderného programu, která dočasně snížila dlouhodobé napětí mezi blízkovýchodní zemí a Západem. Americký prezident Donald Trump ale letos v květnu oznámil, že USA od dohody odstupují, a minulý měsíc zavedl Washington proti Íránu nové sankce. Teherán a Washington si od té doby opět vyměňují ostrá slova.
Válka mezi Íránem a Irákem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody dosáhly stamilionů dolarů. Saddám Husajn konflikt v roce 1980 vyprovokoval, když vypověděl takzvanou Alžírskou dohodu týkající se řeky Šatt al-Arab, která tvoří přirozenou hranici mezi Irákem a Íránem. Značná část bitev se odehrávala právě na této řece – íránské útoky na irácké lodě ochromily irácké lodní cesty. Saddám Husajn se nakonec k Alžírské dohodě znovu přihlásil.
