Trump chce nahradit smlouvu o strategických zbraních START, přizvat hodlá i Čínu, tvrdí CNN

Experti Bílého domu připravují na pokyn prezidenta Donalda Trumpa návrh nové smlouvy o omezení strategických zbraní, která by nahradila dohodu podepsanou v roce 2010 v Praze. Oznámila to americká televize CNN s odvoláním na své zdroje v Bílém domě. Budoucí dohoda by podle prezidentova projektu měla zahrnovat nejen jaderné zbraně USA a Ruska, ale nově i Číny.

Pražskou smlouvu, která je známá i jako „nová smlouva START“, podepsali v roce 2010 tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv. Navázala na sovětsko-americkou dohodu START I.

Arzenály Spojených států a Ruska omezila aktuální smlouva zhruba o třetinu na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných maximálně na 700 odpalovacích zařízeních. Pražská smlouva má vypršet v roce 2021. Prodloužena může být o pět let, ale Trump chce raději dojednat smlouvu novou, uvádí CNN.

Trump letos v lednu v poselství o stavu unie prohlásil, že místo dosavadní dohody START „možná můžeme dojednat jinou smlouvu, když přidáme Čínu a jiné (státy), ale možná se to nepovede; v takovém případě bychom všechny ostatní mnohonásobně překonali ve financování a inovacích“.

Podle činitelů Bílého domu, na které se CNN odvolává, dal Trump jasně najevo, že kontrola zbrojení „by měla zahrnovat Rusko i Čínu a měla by se týkat všech zbraní, všech hlavic, všech raket“. Jde prý o projekt, o jaký se dosud žádná vláda nepokusila.

Rusko: USA podkopávají desetiletí práce

Ruská agentura TASS citovala náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který obvinil USA, že se snaží zničit veškeré smlouvy o nešíření zbraní a kontrole zbrojení. „Podkopávají desetiletí pracně budované a pečlivě ochraňované zásady mnohostranné rovnoprávné spolupráce při řešení nejvážnějších problémů mezinárodní bezpečnosti,“ vyčetl ruský diplomat Washingtonu.

Rjabkov nicméně připustil, že proces kontroly jaderných zbraní by měl být mnohostrannější. „Naše stanovisko spočívá v tom, že proces omezení jaderných zbraní může být postupný a musí se opírat o zásadu nedělitelné bezpečnosti. Musí mít mnohostranný charakter s respektováním konsenzu a zájmů všech zemí,“ konstatoval Rjabkov, aniž se zmínil o možném zapojení Číny.

Někteří experti jsou skeptičtí

CNN publikovala skeptické názory některých expertů, podle nichž plán přizvat k odzbrojovací dohodě Čínu je spolehlivým způsobem, jak kontrolu strategických zbraní pohřbít. „Jediným důvodem, proč oslovit Čínu, může být snaha nepokračovat se smlouvou START,“ soudí Alexandra Bellová z amerického Střediska pro kontrolu a nešíření zbraní.

Zatímco odzbrojovací dohody s Ruskem se dojednávaly po desetiletí a navazovaly jedna na druhou, smlouva za účasti s Číny by musela být sjednána úplně od začátku.

Moskva v poslední době obviňuje Pentagon, že dohodu START porušuje. Rusko varuje, že její případné prodloužení narazí na nutnost vyřešit celou řadu sporných problémů. Bílý dům ale podle CNN s diskusí o prodloužení smlouvy z roku 2010 nespěchá. Místo toho se pokusí o ambicióznější dohodu, která by zahrnovala i zbraně nestrategické povahy a likvidovala by celé třídy výzbroje.

  • Podepsána 8. dubna 2010 v Praze. Navázala na sovětsko-americkou dohodu START I, kterou v roce 1991 podepsali George Bush starší a Michail Gorbačov a jejíž platnost vypršela v roce 2009.
  • Pro strategické zbraně zavedl nový START následující souhrnné limity:
  • a) počty jaderných hlavic – maximálně 1550; tento limit je o 74 procent nižší, než byl limit ve smlouvě START I z roku 1991, a o 30 procent nižší než limit z tzv. moskevské smlouvy (SORT) z roku 2002, kterou také nový START nahradil;
  • b) kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky);
  • c) samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky); tento limit je méně než poloviční oproti příslušnému limitu staré smlouvy START I.
  • Složení a strukturu svých strategických útočných zbraní si každá smluvní strana stanoví sama.
  • Smlouva obsahuje ověřovací mechanismus, který zahrnuje inspekce na místech, výměnu údajů a ohlašovací povinnost vztahující se ke strategickým útočným zbraním a zařízením, které jsou zmíněny ve smlouvě. Pro zvýšení transparentnosti smlouva také stanoví výměnu dálkových měření.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...