Donald Trump vyzval Hillary Clintonovou ke zveřejnění detailních informací o jejím zdravotním stavu. Republikánský kandidát na amerického prezidenta na Twitteru uvedl, že by tak podle něj měli učinit oba uchazeči o Bílý dům a že on sám s tím nemá problém.
Trump se snaží ze zdravotního stavu obou kandidátů udělat téma předvolební kampaně. Už dříve proto zpochybnil „fyzickou i psychickou sílu a výdrž“ Clintonové a jeho lidé či příznivci rozšiřují nepodložené dohady o tom, že je demokratická kandidátka nemocná.
Přispělo k tomu například video, na kterém Clintonová na otázku od novinářů reagovala trhavými pohyby hlavou. Trumpovi příznivci to označili za epileptický záchvat. Lisa Lererová z agentury AP, která byla na místě, to ale později vyloučila. Podle ní šlo jen o přehnanou reakci na dotaz, který pro Clintonovou možná nebyl příjemný.
Sama Clintonová označila pochyby o svém zdravotním stavu rozviřované Trumpem za „nezvyklou strategii“. Trumpovi pak zase v reakci na jeho Tweet někteří připomněli, že dosud nezveřejnil své daňové přiznání, zatímco Clintonová už tak učinila.
Clintonová i Trump předložili krátké zprávy
Oba kandidáti už určité údaje o svém zdraví odhalili loni. Clintonová v červenci 2015 přišla s dvoustránkovou zprávou obsahující informace o otřesu mozku, který utrpěla v roce 2012. Lékaři jí pak našli v hlavě krevní sraženinu a demokratická kandidátka nějakou dobu viděla dvojitě, podle lékařů se ale těchto obtíží do dvou měsíců zbavila a nezpůsobily jí žádné další problémy.
Její manžel Bill ale dříve řekl, že Clintonová potřebovala po otřesu mozku šest měsíců na zotavenou, což jen podpořilo dohady jejích oponentů. Clintonová podle dokumentu bere léky na prevenci dalších krevních sraženin a dále na sníženou funkci štítné žlázy a pylovou alergii.
Trump oproti tomu poskytl v prosinci 2015 pouze krátkou zprávu o čtyřech odstavcích, která neobsahuje žádné detaily o jeho zdravotním stavu. Lze se z ní jen dozvědět, že Trump denně užívá nízké dávky aspirinu a také léky na vysoký cholesterol, přesné údaje ale chybí.
Zpráva obsahuje několik subjektivních hodnocení, která označují Trumpův zdravotní stav za vynikající s tím, že v případě úspěchu bude „nejzdravějším člověkem v historii zvoleným do funkce prezidenta“. Její součástí ale nejsou výsledky měření, která by to dokazovala. Navíc Trump sám už dříve přiznal, že se pravidelně stravuje ve fast foodech, málo spí a nebere si dlouhé dovolené.
Předchozí uchazeči o Bílý dům byli sdílnější
Kandidáti na amerického prezidenta údaje o svém zdravotním stavu zveřejňují běžně. Až do osmdesátých let sice byli tajnůstkářští, od nominace Ronalda Reagana v roce 1980, kterému tehdy bylo 69 let, je avšak zveřejňování a následné zkoumání zdravotní anamnézy uchazečů o Bílý dům rutinou.
Mimochodem Reaganův syn v pamětech uvedl, že jeho otec v závěru svého druhého funkčního období chvílemi vypadal „nepřítomně a zmateně“ a občas si nemohl vybavit jména. To mohly být projevy počínající Alzeimerovy choroby, o které zřejmě tehdy netušili lékaři ani samotný prezident.
Republikáni od Ronalda Reagana po Mitta Romneyho zveřejňovali detailní zprávy měsíce před volbami nebo nechali na dotazy ohledně svého zdravotního stavu odpovídat své lékaře. John McCain povolil některým novinářům prozkoumat víc než tisíc stran svých zdravotních záznamů.
Pokud jde o demokraty, Al Gore a John Kerry mluvili o svém zdraví otevřeně. Vědělo se tak například, že Kerry prodělal rakovinu prostaty. Bill Clinton a Barack Obama tak sdílní nebyli. Jejich lidé argumentovali, že oba jsou mladí a nemají žádné problémy. Clinton pak přece jen v roce 1996 pod tlakem svého republikánského rivala poskytl na toto téma interview.
Clintonová i Trump mluví o svém zdraví ještě méně. O prezidentský úřad se přitom ve Spojených státech nikdy v historii neutkali kandidáti, kteří by oba byli v tak vysokého věku – Trumpovi je sedmdesát a Clintonové o dva roky méně.
Lékaři i poradci bývalých amerických prezidentů z obou stran se shodují, že by měli zveřejnit podrobnější a aktuálnější informace. Poukazují mimo jiné právě na jejich poměrně vysoký věk, ve kterém se může zdraví člověka vlivem stresu a námahy z kampaně rychle zhoršit. Voliči mají podle nich právo na mnohem víc informací, než Clintonová i Trump dosud poskytli.
