Trump a Kim se nakonec nedohodli na ničem. Obě strany se obviňují z nereálných požadavků

Vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una skončila nečekaně rychle. A bez dohody. Jednání však podle americké strany budou pokračovat. Ještě ráno přitom zástupci obou zemí hovořili o tom, že by uvítali možnost vzájemného otevření styčných úřadů. Podle Trumpa Severokorejci požadovali, aby byly zrušeny všechny sankce. Ministr zahraničí KLDR Ri Jong-ho později tvrdil, že jeho země chtěla zrušit jen jejich část, americký prezident ale podle něj žádal příliš.

Původní plán počítal s tím, že oba státníci zamíří na pracovní oběd a kolem osmé hodiny ráno našeho času podepíší společné prohlášení. Schůzka však skončila předčasně. Na důvodech krachu jednání se ale obě strany neshodnou.

Trump: Kim požadoval zrušení všech sankcí

Americký prezident po summitu uvedl, že Severokorejci chtěli, aby skončily veškeré sankce. To ale Spojené státy nemohly udělat, zdůvodnil Donald Trump, proč schůzka nakonec skončila bez dohody. „Někdy musíte odejít z jednání, a to byla ta chvíle,“ poznamenal. 

Jak americký prezident uvedl, Kim Čong-un vyjádřil ochotu uzavřít nejvýznamnější jaderné zařízení v Jongbjonu a výměnou za to chtěl zrušení všech sankcí, na což americká strana odmítla přistoupit. Cílem Spojených států je celkové jaderné odzbrojení Severní Koreje. Dokumenty k podepsání byly podle Trumpa připraveny. „Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně, než rychle,“ dodal.

Severokorejský vůdce ale i bez dohody slíbil, že nebude pokračovat v jaderných a raketových zkouškách, poznamenal Trump. „Věřím mu a doufám, že své slovo dodrží,“ dodal.

„Přál bych si, abychom se dostali dál, ale stále jsem optimista,“ komentoval jednání americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který na čtvrteční tiskové konferenci vystoupil po Trumpově boku. Americká strana podle něj žádala Kima o více ústupků, „on ale nebyl připraven to udělat“.

„Co se stane, to se stane, zatím jsme o ničem nemluvili,“ odpověděl Donald Trump na otázku novinářů, zda s lídrem KLDR naplánovali další summit. Jednání ale podle něj i přesto byla velice produktivní a postoje obou stran jsou si „bližší“ než před rokem. Hanojský summit byl druhou vrcholnou schůzkou USA a KLDR. První se uskutečnila loni v Singapuru

Trump po tiskové konferenci ihned odletěl zpátky do Spojených států. Kim Čong-un médiím žádné vyjádření neposkytl. Podle vietnamské diplomacie ho teď čeká dvoudenní návštěva Vietnamu. Bližší informace o jeho programu nejsou známé.

Severokorejský ministr: Požadovali jsme zrušení jen části sankcí

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho ale později během dne uvedl, že Severní Korea přednesla v Hanoji realistický návrh. Nabídla podle něj uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu výměnou za částečné zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump chtěl ale podle šéfa severokorejské diplomacie víc.

Pokud by Spojené státy částečně zrušily sankce, Severní Korea by mohla za asistence amerických pozorovatelů trvale demontovat všechna zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu, tvrdí podle Reuters ministr.

Ri podle agentury AP na nenadále svolané tiskové konferenci řekl, že KLDR byla připravená odsouhlasit konec jaderných a raketových testů a že Spojené státy promarnily příležitost, která „se nemusí opakovat“. Nabídne-li Washington další kolo rozhovorů, pozice Pchjongjangu se nezmění, uzavřel šéf severokorejské diplomacie.

Řezníček: Další krach by k ničemu dobrému nevedl

Redaktor ČT a bývalý zpravodaj v USA Martin Řezníček poukázal na to, že kromě zkrácení summitu došlo také ke zrušení plánovaného podpisu společné deklarace. Co bylo jejím obsahem, podle Řezníčka není známé a je otázkou, zda její znění bylo zcela předjednané s KLDR.

„Na straně Donalda Trumpa bylo vidět, že nechce zkomplikovat jednání Miku Pompeovi a dalším lidem, kteří teď budou se Severokorejci v kontaktu a budou se snažit přijít s něčím konkrétním v příštích týdnech,“ uvedl Řezníček.

Jednání mezi KLDR a USA budou totiž podle vyjádření amerického prezidenta i nadále pokračovat. „Budou pokračovat na těch nižších úrovních a uvidíme, zda budou Američani ochotni k nějakému velkému summitu,“ poznamenal Řezníček.

Po „spálení“ v Hanoji podle něj budou obě strany ochotné se opět vrcholně setkat pouze za existence jasných příslibů, které by značily jejich ochotu uskutečnit nějaké kroky. „Protože pokud by se setkaly potřetí a skončilo by to stejně jako teď, tak to k ničemu dobrému nepovede. To je naprosto jasné,“ domnívá se Řezníček.

Lidská práva? Místo Kima reagoval Trump

Tomu, že jednání skončí bez dohody, dřívější průběh summitu nenasvědčoval. Kim a Trump spolu ráno přibližně třicet minut jednali mezi čtyřma očima. Poté odpovídali na otázky novinářů. Podle amerického prezidenta se čtvrteční rozhovory soustředily na proces odstranění zbraní z Korejského poloostrova.  

Vůdce KLDR Kim Čong-un prohlásil, že by na summit s Trumpem nepřijel, kdyby nebyl připraven slib denuklearizace Korejského poloostrova splnit. „Kdybych to nebyl ochoten udělat, tak bych tu nebyl,“ odpověděl Kim na dotaz jednoho z amerických reportérů, zda je ochoten podniknout kroky k denuklearizaci.

Podle agentury AP byl severokorejský diktátor rovněž postaven před otázku, zda s Trumpem hovořili o lidských právech, z jejichž rozsáhlého porušování je Kim Čong-un obviňován. Trump ale dotaz zodpověděl místo něho. „Mluvíme o všem,“ prohlásil.  

V souvislosti se čtvrteční schůzkou státníků si média všímají také toho, že Kim Čong-un patrně vůbec poprvé odpověděl na dotaz zahraničního novináře. Otázku položil reportér amerického listu The Washington Post David Nakamura, který před jednáním lídrů zjišťoval, zda Kim věří v možnost dosažení dohody s Trumpem. „Na odpověď je teď příliš brzy, ale nejsem v tomto ohledu pesimistický,“ odvětil Kim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 45 mminutami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...