Trump a Kim se nakonec nedohodli na ničem. Obě strany se obviňují z nereálných požadavků

Vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una skončila nečekaně rychle. A bez dohody. Jednání však podle americké strany budou pokračovat. Ještě ráno přitom zástupci obou zemí hovořili o tom, že by uvítali možnost vzájemného otevření styčných úřadů. Podle Trumpa Severokorejci požadovali, aby byly zrušeny všechny sankce. Ministr zahraničí KLDR Ri Jong-ho později tvrdil, že jeho země chtěla zrušit jen jejich část, americký prezident ale podle něj žádal příliš.

Původní plán počítal s tím, že oba státníci zamíří na pracovní oběd a kolem osmé hodiny ráno našeho času podepíší společné prohlášení. Schůzka však skončila předčasně. Na důvodech krachu jednání se ale obě strany neshodnou.

Trump: Kim požadoval zrušení všech sankcí

Americký prezident po summitu uvedl, že Severokorejci chtěli, aby skončily veškeré sankce. To ale Spojené státy nemohly udělat, zdůvodnil Donald Trump, proč schůzka nakonec skončila bez dohody. „Někdy musíte odejít z jednání, a to byla ta chvíle,“ poznamenal. 

Jak americký prezident uvedl, Kim Čong-un vyjádřil ochotu uzavřít nejvýznamnější jaderné zařízení v Jongbjonu a výměnou za to chtěl zrušení všech sankcí, na což americká strana odmítla přistoupit. Cílem Spojených států je celkové jaderné odzbrojení Severní Koreje. Dokumenty k podepsání byly podle Trumpa připraveny. „Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně, než rychle,“ dodal.

Severokorejský vůdce ale i bez dohody slíbil, že nebude pokračovat v jaderných a raketových zkouškách, poznamenal Trump. „Věřím mu a doufám, že své slovo dodrží,“ dodal.

„Přál bych si, abychom se dostali dál, ale stále jsem optimista,“ komentoval jednání americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který na čtvrteční tiskové konferenci vystoupil po Trumpově boku. Americká strana podle něj žádala Kima o více ústupků, „on ale nebyl připraven to udělat“.

„Co se stane, to se stane, zatím jsme o ničem nemluvili,“ odpověděl Donald Trump na otázku novinářů, zda s lídrem KLDR naplánovali další summit. Jednání ale podle něj i přesto byla velice produktivní a postoje obou stran jsou si „bližší“ než před rokem. Hanojský summit byl druhou vrcholnou schůzkou USA a KLDR. První se uskutečnila loni v Singapuru

Trump po tiskové konferenci ihned odletěl zpátky do Spojených států. Kim Čong-un médiím žádné vyjádření neposkytl. Podle vietnamské diplomacie ho teď čeká dvoudenní návštěva Vietnamu. Bližší informace o jeho programu nejsou známé.

Severokorejský ministr: Požadovali jsme zrušení jen části sankcí

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho ale později během dne uvedl, že Severní Korea přednesla v Hanoji realistický návrh. Nabídla podle něj uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu výměnou za částečné zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump chtěl ale podle šéfa severokorejské diplomacie víc.

Pokud by Spojené státy částečně zrušily sankce, Severní Korea by mohla za asistence amerických pozorovatelů trvale demontovat všechna zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu, tvrdí podle Reuters ministr.

Ri podle agentury AP na nenadále svolané tiskové konferenci řekl, že KLDR byla připravená odsouhlasit konec jaderných a raketových testů a že Spojené státy promarnily příležitost, která „se nemusí opakovat“. Nabídne-li Washington další kolo rozhovorů, pozice Pchjongjangu se nezmění, uzavřel šéf severokorejské diplomacie.

Řezníček: Další krach by k ničemu dobrému nevedl

Redaktor ČT a bývalý zpravodaj v USA Martin Řezníček poukázal na to, že kromě zkrácení summitu došlo také ke zrušení plánovaného podpisu společné deklarace. Co bylo jejím obsahem, podle Řezníčka není známé a je otázkou, zda její znění bylo zcela předjednané s KLDR.

„Na straně Donalda Trumpa bylo vidět, že nechce zkomplikovat jednání Miku Pompeovi a dalším lidem, kteří teď budou se Severokorejci v kontaktu a budou se snažit přijít s něčím konkrétním v příštích týdnech,“ uvedl Řezníček.

Jednání mezi KLDR a USA budou totiž podle vyjádření amerického prezidenta i nadále pokračovat. „Budou pokračovat na těch nižších úrovních a uvidíme, zda budou Američani ochotni k nějakému velkému summitu,“ poznamenal Řezníček.

Po „spálení“ v Hanoji podle něj budou obě strany ochotné se opět vrcholně setkat pouze za existence jasných příslibů, které by značily jejich ochotu uskutečnit nějaké kroky. „Protože pokud by se setkaly potřetí a skončilo by to stejně jako teď, tak to k ničemu dobrému nepovede. To je naprosto jasné,“ domnívá se Řezníček.

Lidská práva? Místo Kima reagoval Trump

Tomu, že jednání skončí bez dohody, dřívější průběh summitu nenasvědčoval. Kim a Trump spolu ráno přibližně třicet minut jednali mezi čtyřma očima. Poté odpovídali na otázky novinářů. Podle amerického prezidenta se čtvrteční rozhovory soustředily na proces odstranění zbraní z Korejského poloostrova.  

Vůdce KLDR Kim Čong-un prohlásil, že by na summit s Trumpem nepřijel, kdyby nebyl připraven slib denuklearizace Korejského poloostrova splnit. „Kdybych to nebyl ochoten udělat, tak bych tu nebyl,“ odpověděl Kim na dotaz jednoho z amerických reportérů, zda je ochoten podniknout kroky k denuklearizaci.

Podle agentury AP byl severokorejský diktátor rovněž postaven před otázku, zda s Trumpem hovořili o lidských právech, z jejichž rozsáhlého porušování je Kim Čong-un obviňován. Trump ale dotaz zodpověděl místo něho. „Mluvíme o všem,“ prohlásil.  

V souvislosti se čtvrteční schůzkou státníků si média všímají také toho, že Kim Čong-un patrně vůbec poprvé odpověděl na dotaz zahraničního novináře. Otázku položil reportér amerického listu The Washington Post David Nakamura, který před jednáním lídrů zjišťoval, zda Kim věří v možnost dosažení dohody s Trumpem. „Na odpověď je teď příliš brzy, ale nejsem v tomto ohledu pesimistický,“ odvětil Kim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...