Přestože měli Ukrajinci před uplynulým summitem NATO v Litvě větší očekávání, je výsledkem více pozitiv než zklamání, řekl v pořadu Události, komentáře poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Dodal, že Kyjev sice nedostal přímou pozvánku k rozšíření Aliance, je však jasné, že se Ukrajina NATO čím dál více přibližuje.
Trajektorie sbližování Ukrajiny a NATO je jasná, podotýká poradce vlády pro národní bezpečnost Pojar
11 minut
Tomáš Pojar hovořil o jednání Rady NATO–Ukrajina
Na summitu NATO ve Vilniusu se řešilo například možné připojení Ukrajiny. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga je k tomu země nejblíž v historii, konkrétní datum pro vstup do Aliance ale známé není. Země skupiny sedmi nejsilnějších ekonomik světa pak také oznámily mezinárodní rámec, který má Ukrajině prostřednictvím bezpečnostních záruk pomoci v obraně před Ruskem.
Podle Pojara šlo o úspěšný summit, který „přinesl více pozitiv než zklamání“. „Aliance z něj rozhodně nevyšla oslabena. Naopak, rozšiřuje se a sílí a plánuje a má dostatečnou odstrašující sílu, aby si ji nikdo nezkoušel testovat,“ řekl.
Očekávání Ukrajinců, ale i pořadatelské země však podle něj zřejmě byla větší. „Na druhou stranu je výsledek rozumný a racionální kompromis. Myslím, že se nedalo udělat více ve zjednodušení vstupu Ukrajiny do NATO a rozhodnutí, že dveře jsou otevřeny,“ uvedl. Absenci přímé pozvánky do NATO podle něj vyvažují konkrétní finanční, vojenské nebo institucionální kroky.
Trajektorie sbližování
Pojar ve Vilniusu jednal s nejbližšími spolupracovníky Zelenského, ti se podle něj již připravují na „plánování dalších dodávek, na válku, na boj, na obranu“, vyjmenoval. Kyjev se také chystá pokračovat v reformách, které Ukrajinu začlení a přimknou k západnímu světu.
Poradce vlády pro národní bezpečnost předpokládá, že sbližování mezi NATO a Ukrajinou bude pokračovat. „Bude to vidět každým rokem na propojení armád, technologií a zbraňových systémů, že vzájemná závislost bude posilovat,“ řekl. To nakonec povede k tomu, že „válku vyhrajeme a svobodný evropský svět ubráníme“, dodal.
Podle Pojara chce Ukrajinu v Alianci většina členských zemí, určité obavy má ale například Maďarsko. Trend sbližování NATO a Kyjeva je však jasný. „Když porovnáte vztah Ukrajiny a NATO před deseti lety, pěti lety, rokem a pěti měsíci, je trajektorie úplně jasná,“ řekl Pojar.
NATO nemá dávat najevo slabost
Aliance na summitu schválila i nejpodrobnější obranné plány od konce studené války. Aktuálně NATO pracuje na nákupu techniky i na připravenosti vojáků. Dle poradce je nutné nedávat najevo slabost, kterou by mohl spatřit „barbarský predátor na Východě“.
„Rusko a kterákoliv další země si rozmysl nějaké provokace nebo konkrétní útok, pokud bude věřit tomu, že to myslíme vážně. Je to nejrobustnější plán, který máme,“ řekl.
Role Česka v plánech vychází z geografické polohy země. „Přes nás se bude východní křídlo posilovat,“ uvedl Pojar. Tuzemská úloha by tak spočívala zejména v logistice, zapojily by se však i české jednotky, „které by podporovaly ty obránce, kteří jsou přímo na hranicích“.
Rusko je podle Pojara nutné mít „co nejdále od našich hranic“. „Čím je Rusko dále, tím je to tady bezpečnější a tím nám toho hrozí méně,“ dodal.
Okno příležitosti se na zimu asi uzavře. Nemusí však být jediné
Co se týče ukrajinského boje s ruskými okupanty, poradce premiéra předpokládá, že dosavadní intenzitu válčení nebude možné dále udržet. „K druhému výročí války v únoru bude intenzita menší. Válka se takto nebude prodlužovat, což neznamená, že nastane mír,“ upozornil.
„Všichni jsou zvědaví, jakým způsobem se podaří Ukrajincům postoupit, nebo naopak Rusku zvrátit situaci v následujících týdnech až měsících. Než nastane zima a než bude na Ukrajině zase bláto,“ poznamenal.
Okno příležitosti, o kterém mluvil ve Vilniusu prezident Petr Pavel, se dle Pojara se zimou uzavře. „Ale to neznamená, že příští rok nebude jiné okno příležitosti.“
