Texaská policie našla několik desítek mrtvých migrantů v kamionu

Nejméně čtyřicet šest mrtvých těl nalezla americká policie v nákladním prostoru kamionu na okraji texaského města San Antonio. Jejich smrt způsobilo horko. S odvoláním na šéfa místního hasičského sboru Charlese Hooda to uvedla agentura Reuters. Podle listu The New York Times (NYT) se jednalo o migranty.

Další lidé, včetně čtyř dětí, byli v pondělí večer místního času (v noci na úterý SELČ) nalezeni živí a převezeni do nemocnic, uvedl šéf hasičů. Mezi mrtvými nejsou žádné děti, dodal. Informace o obětech se zpočátku mírně rozcházely. Reuters nejprve hovořil o čtyřiceti lidských tělech, jejich počet později vzrostl na šestačtyřicet.

Šéf městských hasičů Charles Hood, kterého cituje BBC, uvedl, že přeživší pacienti, kterým pomáhali se dostat do nemocnice, byli „na dotek rozpálení“. Podle něj nebyla v autě ani žádná potřebná technika: „Trpěli úpalem, vyčerpáním z horka. Ve vozidle nebyly žádné známky vody. Jednalo se o chladírenský tahač s návěsem, ale na této soupravě nebyla viditelná žádná funkční klimatizační jednotka.“ 

Tři lidé jsou ve vazbě

Všechny oběti pravděpodobně překročily hranice Spojených států nelegálně, jejich národnost však zatím není známá. Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že na místo zamířil konzul. Podle šéfa mexické diplomacie jsou mezi hospitalizovanými dva Guatemalci. 

Podle amerických médií je místo, kde byl kamion odstaven, asi dvě stě kilometrů od nejbližšího hraničního přechodu. Řidič ho podle všeho opustil krátce předtím, než byla těla objevena.

Kamion byl vedle železničních kolejí v odlehlé oblasti na jižním okraji města. Tři lidé jsou ve vazbě, uvedl šéf policie v San Antoniu William McManus, podle kterého se jedná o nejhorší incident tohoto druhu ve městě. Neuvedl žádné podrobnosti o zadržených.

Smrt migrantů jako politické téma

San Antonio a další texaská města nyní zažívají vlnu veder, poznamenal Reuters. Teploty v San Antoniu, které je vzdáleno od mexických hranic asi 250 kilometrů, se v pondělí vyšplhaly až na 39,4 stupně Celsia.

Republikánský guvernér Texasu Greg Abbott, který učinil migraci ústředním bodem své volební kampaně, označil za viníka úmrtí amerického prezidenta Joea Bidena. „Jsou důsledkem jeho smrtící politiky otevřených hranic,“ napsal na Twitteru. Za rekordní počet migrantů, kteří v posledních měsících překročili americko-mexickou hranici Bidena kritizuje vícero politických oponentů.

V květnu bylo u hranice zadrženo rekordních více než 239 tisíc lidí. Federální Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) očekává, že letos bude zadrženo ještě více osob než loni, kdy pohraniční stráž zatkla 1,73 milionu lidí. Podle CBP v poslední době přibylo imigrantů i z jiných než latinskoamerických zemí, například z Turecka, Indie a Ruska. Chris Magnus z tohoto úřadu upozornil, že s létem budou životy imigrantů ohrožené vedrem. „Podél jihozápadní hranice panuje extrémní počasí, je tam mimořádné horko a migranty čekají po překročení hranice míle pochodu neúprosnou pouští,“ řekl.  

Druhé nejlidnatější město v americkém státě Texas v minulosti zaznamenalo podobné případy jako ten nynější. V roce 2017 zemřelo deset migrantů poté, co zůstali uvězněni v kamionu zaparkovaném u obchodu Walmart v San Antoniu. V roce 2003 bylo v nákladním autě jihovýchodně od tohoto města nalezeno devatenáct migrantů.

Velké nákladní automobily se staly oblíbenou metodou pašování na počátku devadesátých let dvacátého století v souvislosti s nárůstem kontroly amerických hranic v San Diegu a El Pasu v Texasu, které byly v té době nejrušnějšími koridory pro nelegální přechody.

Podobné případy v minulosti otřásly i Evropou. Britští policisté našli v roce 2019 v hrabství Essex na jihovýchodě Anglie v kamionu 39 mrtvých vietnamských migrantů. V červnu 2000 našla policie v nákladním vozu v britském přístavu Dover 58 mrtvých čínských uprchlíků. Nejhorší tragédii tohoto druhu v Evropě bylo nalezení odstaveného chladírenského vozu u rakouské obce Parndorf v srpnu 2015, kde policisté objevili 71 mrtvých těl v pokročilém stadiu rozkladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánoPrávě teď

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 19 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 2 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...