Čína by mohla do šesti let podniknout invazi na Tchaj-wan v souvislosti s tím, jak se Peking snaží urychlit své snahy o upevnění velmocenského statusu v Asii na úkor Spojených států. Výboru amerického Kongresu to podle listu The Guardian řekl nejvyšší představitel armády USA pro oblast Asie a Pacifiku admirál Philip Davidson. Mluvčí čínské diplomacie jej následně obvinil, že cíleně přehání, aby ospravedlnil zvýšení amerických vojenských výdajů a zesílení přítomnosti USA v Asii.
„Obávám se, že Čína zrychluje své ambice nahradit do roku 2050 Spojené státy a jejich vůdčí roli v mezinárodním řádu založeném na sdílených pravidlech,“ řekl admirál. „Tchaj-wan je jednoznačně jednou z jejích tužeb ještě před tímto termínem. Myslím, že se tato hrozba projeví ještě v tomto desetiletí, v příštích šesti letech,“ dodal admirál před senátory z výboru pro ozbrojené složky.
Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a dlouhodobě mu hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení samostatnosti. Tomu však odporují západní mocnosti v čele s USA. Washington je nejbližším mezinárodním spojencem asijského ostrovního státu, ačkoli oficiálně jeho samostatnost neuznává. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Podle Davidsona s vojenským rozmachem Číny v regionu z posledních let vzniká pro USA riziko, že se dostanou do „nepříznivé“ situace a nebudou schopny čelit případným pokusům Pekingu „jednostranně změnit status quo“. „Nemohu pochopit, proč umisťují do terénu některé vojenské kapacity, pokud nejde o zaujímání agresivního postoje,“ dodal admirál.
„Studenoválečná mentalita“
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien následně Davidsona vyzval, aby „opustil svou studenoválečnou mentalitu“. „Někteří ve Spojených státech neustále využívají otázky Tchaj-wanu k tomu, aby zveličovali vojenskou hrozbu, kterou představuje Čína. Spojené státy ve skutečnosti hledají výmluvu pro zvýšení svých vojenských výdajů, posílení své vojenské moci a zasahování do regionálních záležitostí,“ dodal.
Spojené státy se po desetiletí snaží Peking svou přítomností v regionu odstrašovat od případné agrese vůči Tchaj-wanu, zároveň však nikdy otevřeně neuvedly, zda by se ostrova vojensky zastaly v případě čínské invaze. Admirál Davidson dal ve svém vystoupení najevo, že by tento postoj měla současná americká vláda přehodnotit.
Administrativa demokrata Joea Bidena zatím nenaznačila, že by se tak chystala učinit, vyslala však signály, že za Tchaj-wanem nadále stojí. Ministerstvo zahraničí USA v lednu uvedlo, že jeho podpora ostrova je „skálopevná“, a nejvyšší americký představitel na Tchaj-wanu obdržel pozvání na prezidentskou inauguraci poprvé od roku 1979, kdy Spojené státy mezinárodně uznaly Peking místo Tchaj-peje.
Generál chce další rakety na Guamu
Davidson rovněž hovořil o nebezpečí pro americký tichomořský ostrov Guam, který je podle něj ohrožen vzhledem k agresivnímu postupu Číny v Jihočínském moři. Požádal proto senátory, aby poskytli finance na umístění dalších systémů raket dlouhého doletu v regionu, čímž USA „dají Číně vědět, že cena za to, co se chystá udělat, bude příliš vysoká“.
USA ve svém nedávno zveřejněném strategickém dokumentu uvedly, že Čína je pro ně největší geopolitickou výzvou 21. století. „Je to jediný soupeř, který je potenciálně schopen spojit svoji ekonomickou, diplomatickou, vojenskou a technologickou sílu a stát se trvalou výzvou stabilnímu a otevřenému mezinárodnímu systému,“ stojí ve zprávě.
