Militantní afghánské hnutí Taliban se zmocnilo města Laškargáh, které je správním centrem jihoafghánské provincie Hílmand, informuje agentura AFP. Islamisté podle jejích zdrojů umožnili afghánské armádě a úředníkům město předtím opustit. Do rukou Talibanu bez boje podle AFP padl také Čaghčarán, správní středisko provincie Ghór v centrální části země. V noci na pátek bojovníci ovládli také druhé největší afghánské město Kandahár. Agentura AP s odvoláním na místní zdroje později oznámila, že se Taliban zmocnil i správních středisek Zábulu a Uruzgánu. Celkem už hnutí ovládá víc než polovinu provinčních středisek.
Taliban už ovládl přes polovinu afghánských provinčních středisek. Šéf OSN vyzval hnutí k zastavení ofenzivy
Události: Taliban v Afghánistánu dobývá další území (zdroj: ČT24)
„Laškargáh byl evakuován. Dohodli se na osmačtyřicetihodinovém klidu zbraní za účelem evakuace,“ řekl AFP bezpečnostní zdroj. Město má podle odhadů agentury DPA asi 200 tisíc obyvatel.
Bez odporu se Taliban ráno také zmocnil Čaghčaránu, sdělil AFP mluvčí guvernéra provincie Ghór. Později během dne se hnutí zmocnilo správních středisek dalších dvou provincií - Zábulu a Uruzgánu, píše AP.
V noci na pátek bojovníci Talibanu ovládli druhé největší afghánské město Kandahár. Ve čtvrtek také dobyli Herát, který je třetím největším městem, a Ghazní, které je z Talibanem získaných správních středisek zatím nejblíže k hlavnímu městu Kábulu.
Více než polovina měst za týden
Za uplynulý týden se bojovníci Talibanu zmocnili 18 provinčních metropolí, kterých je celkem 34, a kontrolují většinu severu, západu a jihu země. Z velkých měst v rukou afghánské vlády podle AFP zůstávají už jen tři: Kábul, Mazáre Šaríf a Dželálábád. Podle některých expertů jsou radikálové nyní vojensky nejsilnější od roku 2001 a kontrolují 65 procent území Afghánistánu.
Svou současnou ofenzivu Taliban zahájil v květnu, kdy zahraniční síly začaly s poslední fází svého odchodu z neklidné asijské země. Konečné stažení amerických a zahraničních vojsk z Afghánistánu je plánováno na 31. srpna.
S ohledem na současnou bezpečnostní situaci Washington ve čtvrtek oznámil, že na letiště v Kábulu vyšle tři tisíce amerických vojáků, aby pomohli s evakuací diplomatů a amerických občanů.
Část posil už do země dorazila, další vojáci přijedou do neděle. Podle armádních a vládních zdrojů listu The New York Times se administrativa prezidenta Joea Bidena připravuje na to, že afghánská vláda padne do měsíce.
S evakuací už začala i Velká Británie, která kvůli tomu pošle do země celkem šest set vojáků. Premiér Boris Johnson dal souhlas, aby při ní mohly být použity také letouny Královského letectva, pokud si to bude situace vyžadovat. Také Kanada do hlavního města vyšle speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců kanadské ambasády před jejím uzavřením.
Počet lidí na ambasádě v Kábulu sníží na nezbytné minimum také Německo a Švédsko. Dánsko a Norsko velvyslanectví úplně zavřou.
Stahují se i humanitární organizace
Z Afghánistánu stáhla většinu svých zahraničních pracovníků také humanitární organizace Člověk v tísni. V zemi zůstávají nadále také místní zaměstnanci, o jejichž bezpečnost se organizace stará na místě.
Podle mluvčí Člověka v tísni Adriany Černé je situace afghánských spolupracovníků humanitárních organizací jiná než například tlumočníků pracujících pro koaliční vojska. Taliban podle ní slíbil, že humanitární organizace na místě ponechá. Napřímo ale s povstalci Člověk v tísni nejedná, dodala.
„Nemáme tam Čechy, Češky. Ale spoustu pracovníků, se kterými spolupracujeme řadu let,“ říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Podle něj „je nesporné, že Taliban získá pod kontrolu většinu země.“ Za dobu, kdy na území jeho organizace operuje, se v zemi zlepšila kvalita zemědělství a školství. Afghánistán ale podle něj stojí na hraně humanitární katastrofy.
Taliban zatím vyhlašuje, že nechce zavírat školy a chovat se brutálně. „Jaká bude realita, to ale nevíme,“ řekl Pánek. V zemi prý panuje nervozita, málokdo čekal, že Taliban získá tak rychle území, které v současnosti dobyl.
„Taliban využil času, kdy probíhala jednání se Spojenými státy. Domluvil si předdohody, nabídl nějaká budoucí spojenectví různě velkým skupinám, které kontrolují různí velitelé v různých částech země,“ dodal Pánek, který byl v Afghánistánu poprvé už v roce 2000.
„Lze očekávat, že lidé, kteří budou mít strach o život – intelektuálové, kritici a podobně – budou hledat útočiště v jiných zemích a část z nich bude hledat azyl i v Evropě,“ uzavřel Pánek.
Ministr: Pokud přijde Al-Káida, Británie se vrátí
Afghánistán směřuje k občanské válce a pokud v zemi začne působit Al-Káida a bude ohrožovat Západ, Británie by se tam mohla vojensky vrátit, prohlásil britský ministr obrany Ben Wallace.
„Nechám otevřené všechny možnosti. Taliban má už od minule jasnou zprávu – stanete se hostitelem Al-Káidy, začnete napadat Západ nebo jiné takové země a můžeme se vrátit,“ odpověděl ministr v rozhovoru pro LBC radio.
Ministr také podle BBC odsoudil dohodu o stahování vojsk, kterou s Talibanem uzavřel v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump. Označil ji za „prohnilou“. USA tehdy slíbily, že se stáhnou do května 2021 výměnou za bezpečí ustupujících vojsk.
Wallace podle agentury Reuters uvedl, že Západ musí pochopit, že země jako Afghánistán nemůže opravit na počkání, a měl by mít situaci pod kontrolou. Taliban podle něj není jednotná entita, ale spíše název, který propojil mnoho různých zájmů.
Nechte otevřeno, vyzvala sousedy OSN
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzval sousední země Afghánistánu, aby ponechaly otevřené hranice. Podle Světového potravinového programu (WFP) má tamní krize všechny znaky humanitární katastrofy, uvedla agentura Reuters.
„Nemožnost najít bezpečí by mohla ohrozit životy nesčetných civilistů. UNHCR je připraven pomoci národním úřadům podle potřeby posílit humanitární reakce,“ uvedla na brífinku v Ženevě mluvčí úřadu.
Světový potravinový program označil nedostatek potravin v Afghánistánu za „docela zoufalý“; stav se přitom dál zhoršuje, zdůraznil mluvčí organizace. „Jsme blízko humanitární katastrofy,“ citovala představitele WFP agentura DPA, podle které před Talibanem prchají především ženy a děti.
Mluvčí WFP řekl, že zhruba třetina obyvatel Afghánistánu nemá zajištěné zásobování potravinami. Na pomoc jsou přitom odkázány dva miliony dětí. „Obáváme se, že to nejhorší teprve přijde,“ řek mluvčí s tím, že situace je čím dál nepřehlednější. Vzhledem k eskalaci násilí je na pomoc k dispozici příliš málo peněz. Do konce roku bude potřeba 200 milionů dolarů (více než 4,3 miliardy korun), upozornil mluvčí.
Generální tajemník OSN António Guterres večer Taliban vyzval k okamžitému zastavení ofenzivy a prohlásil, že situace v Afghánistánu se vymyká kontrole.
Mluvčí organizace také řekl, že OSN vyhodnocuje situaci v Afghánistánu hodinu od hodiny a některé svoje zaměstnance přesouvá z okrajových částí do metropole Kábulu. Zatím je však ze země neevakuuje. OSN má v zemi kolem 3300 pracovníků, z nichž jsou asi desetina cizinci.