Tahá Putin za nitky? Naše e-maily vypustili Rusové ve prospěch Trumpa, tvrdí tým Clintonové

Federální vyšetřovatelé varovali vedení Demokratické strany měsíce před kybernetickým útokem, při němž se údajně ruští hackeři zmocnili řady e-mailů. Aféra stála křeslo šéfku demokratů Debbie Wassermanovou Schultzovou. Podle týmu Hillary Clintonové má zveřejnění e-mailů serverem WikiLeaks jasný cíl: pomoci jejímu soupeři Donaldu Trumpovi. Prstem ukazuje na Moskvu, která ale vinu odmítá. A Trump mluví o vtipu.

Demokratický národní výbor povolal v dubnu na pomoc poradce z bezpečnostní firmy CrowdStrike, až v červnu byl ale hackerům znemožněn přístup do počítačové sítě. K jejich vniknutí do sítě došlo v době kybernetických útoků na ministerstvo zahraničí a Bílý dům.

List Washington Post tehdy napsal, že akce nebyla dílem zločineckých živlů, ale výsledkem „tradiční špionáže“. Moskva prý počítačové sítě demokratů, ale i republikánů včetně Trumpa sledovala asi rok.

„Hackeři pracují velmi sofistikovaně, často mění postup. Takže ano, bylo to déle než rok, ale nikdy jsme varování od FBI nebo jiných federálních úřadů neignorovali,“ konstatovala místopředsedkyně demokratického národního výboru Donna Brazileová.

Odcizeno bylo 20 tisíc e-mailů, které si vyměnili mezi lednem 2015 a letošním květnem členové Demokratické strany.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Jan Langer

WikiLeaks: Demokraté stranili Clintonové

Server WikiLeaks začal během víkendu zveřejňovat e-maily demokratů, přičemž neuvedl zdroj. Vyplynulo z nich mimo jiné to, že Demokratická strana během primárek porušila princip neutrality, když podporovala Clintonovou a naopak očerňovala jejího předního rivala Bernieho Sanderse.

Proti Clintonové pak vyšly do ulic stovky lidí a šéfka strany Wassermanová byla nucena rezignovat. To se stalo krátce před zahájením nominačního sjezdu ve Filadelfii, kde měli demokraté ukázat jednotu.

Tým exministryně zahraničí míní, že publikace elektronické korespondence má pomoci Trumpovi a myslí si, že e-maily předalo serveru Wikilieaks přímo nebo přes prostředníky Rusko.

Kreml
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Vedoucí kampaně Clintonové Robby Mook tvrdí, že se republikánská platforma mění na „více proruskou“. „Nemyslím si, že je náhoda, že e-maily byly zveřejněny v předvečer našeho sjezdu. Je to znepokojující,“ řekl CNN. „Odborníci tvrdí, že to byli ruští státní činitelé, kdo se k e-mailům dostal. Dále říkají, že krmí těmito e-maily hackery, aby pomohli Donaldu Trumpovi,“ konstatoval Mook.

Nejvýše postavený demokrat ve Výboru pro zpravodajskou činnost Adam Schiff podotkl, že Trump je pro Moskvu „kandidátem snů“. Rusové se podle něj „velmi bojí Clintonové“. Moskva podle něj má motiv a prostředky, aby zasáhla do politiky a voleb jiných zemí. „V prezidentském klání mají jasně silné preference,“ upozornil.

Trump je známý mnohem mírnějším postojem k šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, než zastává současný prezident Barack Obama. Nedávno také prohlásil, že rozhodnutí o ochraně pobaltských států, tedy členů NATO, proti ruské agresi by záleželo na tom, do jaké míry tyto státy „dodržují své závazky vůči Alianci“.

Kreml pokoušející se ovlivnit americké volby? To by byla obrovská zpráva. Trump považuje tato obvinění za vtip, ale na druhou stranu je veřejným tajemstvím, že Vladimir Putin by v Bílém domě daleko raději viděl právě Donalda Trumpa než Hillary Clintonovou.
Martin Řezníček

Trump demokratům: Absurdní

„Je to absurdní…, šílené,“ reagoval republikánský prezidentský kandidát. „Bavit bychom se měli o tom, co Rusko ze serveru Clintonové získalo? To je zásadní otázka,“ míní Trump. 

Také jeho syn popírá, že by miliardářova kampaň měla nějakou spojitost s podněcování ruských hackerů, aby napadli demokraty. „Větší lži mě nenapadají, přesně to ukazuje, co bude demokratický výbor a tým Clintonové dělat,“ míní Donald Trump junior.

O absurdním obvinění mluví i Kreml. „Jsme svědky posedlosti zneužít Rusko ve volební kampani v USA. Rodina jednoho z kandidátů ty absurdní informace okamžitě dementovala,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

„Včera (v pondělí) se objevily informace, podle nichž byl Trumpův poradce Carter Page v Moskvě a sešel se se (šéfem prezidentské kanceláře) Sergejem Ivanovem. Rusko je bohužel zneužito ve volební kampani. Není to žádná novinka, používá se tu starý trik. Není to dobré pro bilaterální vztahy, ale chápeme, že je třeba toto špatné období překonat,“ řekl Peskov. Podle agentury Interfax Ivanov nebude informaci o schůzce s Trumpovým poradcem komentovat.

Kybernetické útoky nyní vyšetřuje FBI, která slibuje, že požene viníky k odpovědnosti. Demokraté, včetně některých zákonodárců v Kongresu, tlačí na Bílý dům, aby ukázal prstem na Rusko, stejně jako třeba v případě severokorejského kybernetického útoku na Sony nebo čínských prohřešků v této oblasti. 

Bílý dům odmítá oficiálně ukázat prstem na Moskvu

Washington ale mlčí. „Je samozřejmé, že otázky kybernetické bezpečnosti jsou průběžně tématem rozhovorů mezi námi a našimi ruskými partnery. Musíme nechat dělat FBI svou práci, než budeme dělat závěry, co se stalo a proč. Respektujme tento proces,“ prohlásil mluvčí americké diplomacie John Kirby.

Zahraniční špionážní agentury se pravidelně snaží shromažďovat informace o volbách v USA. Kybernetické útoky na politické kampaně byly odhaleny i v roce 2012. Cílem je informovat vlády zemí o americké politice, aby se v ní lépe vyznaly. To samé dělají Spojené státy v zámoří, upozorňuje CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 34 mminutami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 50 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 4 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 5 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 10 hhodinami
Načítání...