Ruští agenti údajně získali přístup k počítačové síti americké Demokratické strany a pronikli k informacím o kandidátovi republikánů Donaldu Trumpovi. S odkazem na bezpečnostní zdroje to uvedl list Washington Post. Moskva prý měla přístup i k emailům demokratů. Kreml však v reakci tyto informace popřel.
Znovu náznak špionáže a nečisté hry během finišující prezidentské kampaně. Před více než 40 lety stál právě list Washington Post u nejslavnější investigativní aféry Watergate– tehdy jako součásti tvrdého vnitropolitického boje. Aktuální zjištění přece jenom nabízí trochu odlišné kulisy i hráče, o detailech domnělé ruské kyberšpionáže ale Washington Post zatím nemá mnoho informací.
Agenti prý podle amerického listu zaútočili i na počítačové sítě samotného Trumpa a jeho pravděpodobné soupeřky Hillary Clintonové. Předmětem jejich zájmu se staly i některé akční výbory republikánů. To vše prý Moskva monitorovala zhruba rok.
Útok byl zastaven minulý víkend během velké operace, při níž prošlo kontrolou mnoho počítačů. Žádné finanční nebo osobní informace prý neunikly, do ruských rukou se nedostaly ani informace o dárcích volební kampaně.
Moskva: Je to pokus ospravedlnit špatnou ochranu počítačů
Mluvčí prezidenta Vladimira Putina americká obvinění odmítl. „Zcela vylučuji, že by ruská vláda nebo vládní úřady byly do tohoto zapleteny,“ řekl novinářům Dmitrij Peskov. Putinův internetový poradce German Klimenko agentuře RIA Novosti řekl, že americká obvinění mohou být pokusem ospravedlnit „intrikami nepřátel“ slabou ochranu počítačových systémů.
List Washington Post napsal, že akce nebyla dílem zločineckých živlů, ale výsledkem „tradiční špionáže“. Útok potvrzuje zájem Moskvy o americký politický systém a snahu ruských expertů pochopit silné a slabé stránky budoucího možného prezidenta. Masivnost útoku svědčí o dobré přípravě, vysoce odborném vedení a kvalitním technickém a softwarovém vybavení.
Identifikovány byly dvě hackerské skupiny, které útočily nezávisle na sobě, napsal Washington Post. Jedna akce byla zřejmě dílem ruské kontrarozvědky FSB, druhá ruské vojenské rozvědky GRU.
- FSB (neboli Federální služba bezpečnosti) je hlavní ruskou kontrarozvědkou. Spekuluje se, že počet zaměstnanců může dosahovat počtu až 200 tisíc lidí. Jejím oficiálním cílem je boj proti terorismu a špionáži. Má řadu pravomocí, včetně kontroly hranic země nebo citlivých elektronických databází - včetně například systémů pro sčítání hlasů ve volbách.
- GRU vznikla v listopadu 1918, od té doby se příslušný den slaví v Rusku jako Den vojenského zpravodajství. O vytvoření vojenské špionážní agentury se zasadil tehdejší vůdce Lev Trockij. Orgán se zaměřuje na tři hlavní oblasti – vizuální a snímkový monitoring letounů i družic, sběr informací z elektronické komunikace (včetně rádia, internetu, e-mailů, mobilů) i vlastní práce agentů v terénu.
