Zástupci Ruska, Turecka a Íránu se v kazašské Astaně shodli, že syrský konflikt nemá vojenské řešení. Podpořili zároveň ochotu opozice účastnit se 8. února jednání v Ženevě. Trojice zemí má podle dohody společně dohlížet na dodržování příměří v Sýrii. Se závěrečným prohlášením ale nejsou spokojení zástupci povstalců. Vadí jim, že dokument legitimizuje vojenskou roli Íránu v zemi.
Syrský konflikt nemá vojenské řešení, shodly se v Astaně Rusko, Turecko a Írán
Mechanismus monitorování příměří v Sýrii by měl všem třem zemím umožnit, aby okamžitě reagovaly na zprávy o porušení klidu zbraní a využily „svého vlivu“, aby útoky zastavily.
Dokument také říká, že všechny tři země budou pokračovat ve společném úsilí bojovat proti Islámskému státu a stoupencům teroristické sítě Al-Káida v Sýrii. Vyzývá syrské povstalce, aby se distancovali od radikální skupiny Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra napojená na Al-Káidu).
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura, který se schůzky účastnil, rozhovory ocenil. Uvedl, že politický proces by měl pokračovat na únorovém jednání v Ženevě. Hlavním hráčem v souvislosti s tímto politickým procesem podle něj zůstává OSN.
Zástupce syrské vlády Bašár Džaafarí řekl, že kazašská jednání pomohla upevnit již téměř měsíc trvající příměří. Označil je proto za úspěšná s tím, že by mohla v budoucnosti vést k širšímu dialogu mezi Syřany.
„Konečně máme dokument, na kterém jsme se všichni shodli,“ řekl o závěrečném společném prohlášení. Syrská vláda podle něj bude pokračovat v ofenzivě v údolí Barada nedaleko Damašku. Skupiny napojené na Al-Káidu tam podle něj kontrolují hlavní zdroj vody pro syrskou metropoli. Povstalci popírají, že by tito radikálové v oblasti působili.
Rebelové naopak se závěrečným prohlášením z rozhovorů spokojeni nejsou. „Írán má na svědomí množství vojenských ofenziv, které vedou k násilnému odsunu tisíců Syřanů. Toto komuniké přitom roli Íránu legitimizuje,“ uvedl jeden ze členů povstalecké delegace. Podle jiného bylo Turecko při jednáních slabé a nepodařilo se mu protlačit do dokumentu více požadavků z pozice rebelů.
Obě strany spolu nejednaly přímo
Rozhovory v Astaně od počátku doprovázely rozpory mezi zástupci povstalců a představiteli vlády prezidenta Bašára Asada. Ti spolu nejednali přímo. Podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského se obě strany častovaly urážkami a vzájemně se obviňovaly z terorismu.
Za opozici byli v Astaně zástupci skupin bojujících proti režimu, které vedl Muhammad Allúš. V čele syrské vládní delegace, v níž byli i zástupci armády, stál vyslanec při OSN Bašár Džaafarí. Ten hned po pondělních úvodních proslovech odsoudil řeč povstalců, která podle něj byla provokativní a nestoudná. Povstaleckou delegaci zároveň označil za zástupce teroristických ozbrojených skupin.
S tvrdými vyjádřeními následně přišel i vůdce rebelů Allúš. Režim prezidenta Asada popsal jako teroristický stát a uvedl, že příměří v oblasti se může stát realitou pouze v případě, že obě strany povedou i politická jednání. Rebelové zároveň žádali odchod prezidenta Asada, to je ale pro vládní delegaci zcela nepřijatelné, dodal Miřejovský.