Dublin - Dnešním dnem začala platit mezinárodní smlouva o zákazu takzvaných kazetových bomb, jedné z nejsmrtelnějších konvenčních zbraní vynalezených ve 20. století. Dokument zavazuje signatáře ke zničení kazetové munice, k pomoci obětem i vyčištění oblastí, ve kterých zůstaly nevybuchlé nálože. Ty ve více než 20 zemích světa ohrožují především civilní obyvatelstvo - jedná se zejména o Vietnam, Laos, Irák, Afghánistán, Srbsko nebo Libanon. Smlouvu před dvěma lety v irském Dublinu podepsalo 108 zemí, 38 z nich ji ratifikovalo.
Klíčovým momentem pro vznik smlouvy o zákazu kazetových bomb byla v roce 2006 válka proti libanonskému Hizballáhu. Izrael tehdy použil kazetové bomby v posledních dnech bojů na jihu země. Norská vláda pak zahájila jednání, která završila mezinárodní smlouva zakazující používání těchto bomb. Nicméně Dublinskou dohodu dodnes nepodepsaly Spojené státy, Rusko, Čína, Pákistán, Izrael a další země. Humanitární organizace ale doufají, že smlouva pomůže před veřejností ocejchovat všechny, kdo by se je rozhodli použít. „Tato dohoda bude mít obrovský dopad dokonce i na státy, které se k ní nepřipojily. Bude působit jako stigma po celém světě a jednotlivé země se budou zdráhat tyto zbraně někdy nasadit,“ dodává Steve Goose z organizace Human Rights Watch.
Thomas Nash, koordinátor Koalice proti kuličkovým pumám
„Je to nejdůležitější počin v oblasti humanitárního práva od zákazu nášlapných min před jedenácti lety. Dohoda zakazuje používání, transport i skladování kazetových bomb. Arzenály musí být zlikvidovány do osmi let.“
Kazetové bomby jsou navržené tak, aby měly co největší smrtící účinek na co nejširším prostoru. Každá kazetová bomba obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí na velkém území. Efekt je z vojenského hlediska obrovský. Nevybuchlé nálože ale mohou zabíjet i roky po skončení bojů. Ohroženo je tak především civilní obyvatelstvo. Primárně jsou určeny k zabíjení nepřátelských vojáků, existují však také verze pro ničení tanků či letadel nebo bomby se zápalnou směsí.
Poprvé je použili Sověti a Němci ve druhé světové válce. Nemají bořit domy, ale zastavit nepřítele. Jinými slovy zabít v nejkratší době co nejvíc lidí. Bohužel zabíjely nejen vojáky ale hlavně civilisty.
Podle organizace Handicap International tvoří plných 98 procent obětí kazetových bomb civilisti a třetina z toho jsou právě děti.
