Svědci Jehovovi mají v Rusku dočasně zakázanou činnost, porušují prý zákon o extremismu

Ruský nejvyšší soud potvrdil verdikt pozastavující činnost sektě Svědkové Jehovovi. Náboženská skupina měla opakovaně porušit zákon o extremismu, když kupříkladu odmítá darovat krev. Ministerstvo spravedlnosti  prý usiluje o definitivní zákaz skupiny v Rusku. Sekta považuje obvinění za absurdní.

Organizace Svědkové Jehovovi mají v Rusku podle vlastního tvrzení na 170 tisíc členů. Oficiálně v zemi působí od roku 1991. Ruské úřady varovaly skupinu před zákazem činnosti už v březnu loňského roku. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti ale skupina nepřijala žádná nápravná opatření.

„Kdyby nejvyšší soud rozhodl ve prospěch ministerstva, mělo by to pro Svědky Jehovovy v Rusku katastrofální následky,“ napsala nedávno organizace na webu. Každý člen „by mohl být trestně stíhán pouze za to, že se účastní náboženských setkání, čte si s ostatními bibli nebo mluví s lidmi o své víře“, upozornila skupina.

Činnost jehovistů je pravidelně předmětem pozornosti úřadů po celém Rusku. V řadě regionů a měst už byla tato náboženská společnost zakázána, například v Samaře, Orlu, Belgorodu či Birobidžanu.

Soud Svědkům Jehovovým mimo jiné připisuje šíření literatury, která porušuje ruský zákon proti extremismu. Konkrétně se žalobě nelíbilo, že jehovisté odmítají poskytnout krev k transfúzi i přes doporučení lékařů. Navíc se údajně prezentují jako nadřazení ostatním náboženstvím. Náboženská skupina věří, že jim transfúzi zakazuje bible. 

Sjezd Svědků Jehovových v Praze v červenci 2006
Zdroj: Milan Jaroš/ČTK

Sami jehovisté často viděli v pozadí ústrků vlivnou pravoslavnou církev, úzce spjatou s ruským státem. „Při všech soudních procesech proti Svědkům Jehovovým bylo vidět, že soud nedopřál sluchu obhajobě a stanul na straně prokuratury či ministerstva spravedlnosti,“ řekl v březnu ruské redakci BBC mluvčí ruských jehovistů Jaroslav Sivulskij.

Podle něj není k zákazu žádný důvod. „Snažíme se vysvětlit lidem, že nejsme žádní extremisté. Jsme řádní občané, platíme daně a dodržujeme zákony, a tak obvinění z extremismu je prostě absurdní,“ řekl. Extremismus je podle zástupců skupiny „hluboce cizí víře a morálce víry vycházející z bible“.

Náboženská společnost původně vznikla v USA, pod názvem Svědkové Jehovovi působí od roku 1931. Americká Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu rozhodnutí ruského nejvyššího soudu odsoudila. Podle ní tento krok jen dokazuje fakt, že Moskva chce prezentovat všechny nezávislé náboženské aktivity v zemi jako hrozbu pro politickou stabilitu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...