Stovky mrtvých, statisíce lidí bez domova. Filipínské síly válčí s odnoží IS už druhý měsíc

Filipínský prezident Rodrigo Duterte požádal parlament o prodloužení 60denního stanného práva na jihu země do konce roku. Vládní složky stále bojují s radikály napojenými na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) o jihofilipínské město Marawi na ostrově Mindanao.

Duterte prohlásil, že stanné právo odvolá jen tehdy, když mu vojsko i policie potvrdí, že polevuje nebezpečí, které džihádisté představují. Podle ozbrojených složek ale zůstává situace kritická. Boje trvají už sedmý týden. Zemřelo přes 550 lidí, z toho 411 islamistů. Více než 260 tisíc lidí muselo opustit své domovy. 

Filipíny jsou převážně křesťanské, v jižní provincii na Mindanau ale žije silná muslimská menšina. Působí tam či donedávna působilo i několik islamistických povstaleckých skupin jako Abu Sayyafa a Fronta islámského osvobození Morů (MILF). 

Čas na autonomní muslimský stát?

Radikální islámská organizace MILF vznikla v 60. letech a boj za nezávislý muslimský stát zahájila na jihu Filipín v roce 1972.

V roce 2014 podepsala s filipínskou vládou mírovou dohodu, na jejímž základě má muslimská komunita na jihofilipínském ostrově Mindanao získat značnou autonomii. Konflikt trvající přes 40 let si odhadem vyžádal 150 tisíc životů a boje vyhnaly z domova přes dva miliony lidí.

Prezident slíbil, že urychlí schválení zákona o autonomii, o němž MILF mluví jako o „nejlepším protijedu“ na extremismus. 

Bude-li zákon schválen, sjednotí se převážně muslimské oblasti jihofilipínského ostrova Mindanao v autonomní region Bangsamoro s vlastní výkonnou, zákonodárnou i fiskální pravomocí. „Vše, co je v souladu s ústavou a vůlí Morů, bude schváleno,“ uvedl Duterte, který je považován za velmi kontroverzního politika.

Skandál střídá skandál

Už v předvolební kampani současný filipínský prezident upoutal pozornost množstvím skandálních výroků. Prohlásil například, že by zabil své vlastní děti, kdyby braly drogy, a slíbil, že na zlost Číně dojede na vodních lyžích na jeden ze sporných ostrovů v Jihočínském moři, aby tam vztyčil filipínskou vlajku.

Rodrigo Duterte
Zdroj: Lean Daval Jr/Reuters

Slíbil také obnovení trestu smrti a pohrozil rozpuštěním parlamentu, jenž by se chtěl pokusit ho sesadit. A kontroverze přišly reálně i po převzetí prezidentského úřadu – hned loni v září v souvislosti s americkým prezidentem Barackem Obamou použil v místní tagalštině výraz „putang ina“, což lze přeložit jako „zku*vysyn“.

Počátkem října se Duterte omluvil Židům na celém světě za svůj výrok, ve kterém přirovnal svůj boj s narkomany a drogovými dealery k likvidační praxi Adolfa Hitlera během holocaustu. Jeho tažení proti drogám si už vyžádalo tisíce obětí, kritizuje ho za to západní svět i OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 30 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...