Lyžařská sezona je v plném proudu. Vedle stovek tisíc sportovních nadšenců mají napilno členové horské služby. A s nimi i jejich nepostradatelní čtyřnozí společníci. Ve středisku Tignes se cvičí takřka nepřetržitě. Ročně si desítka velkých lavin vyžádá ve francouzských Alpách několik lidských životů. Právě díky vytrénovaným psům se tragickou bilanci daří držet nízko.
Když spadne lavina, začíná závod s časem. Ve francouzských Alpách nasedají záchranáři do vrtulníku i se svými psy. Ti jsou cvičeni i na transport sněžnými skútry nebo mezi lyžemi záchranáře. Vrtulník je ale na místě nejrychleji – za pět až deset minut.
I to může být příliš dlouho. Šance na přežití klesá po třech až pěti minutách. „Pokud se ocitnete v lavině, zůstaňte v klidu, nehýbejte se a pokuste se udělat si komůrku na dýchání. Hlavní je ale klid, abyste se neudusili,“ radí šéf lyžařských hlídek v Tignes Olivier Ducastel.
Tým trénuje u simulované laviny. Dobrovolnice vleze do malého iglú, které následně zahrne rolba. „Začíná se s otevřenými jámami a jak je pes zkušenější, otvor stále víc uzavíráme. Říkáme tomu poštovní schránky. Mají úzkou štěrbinu, aby se pes orientoval pouze čichem. Pak je zavíráme úplně. Pes nehledá oběť, ve skutečnosti chce svou hračku. Pro něj je to hra,“ popisuje psovod a horský záchranář Baptiste Braun.
V roce 2017 zahynuli v lavině u Tignes čtyři lyžaři, když vyrazili do volného terénu. Horská služba apeluje na turisty, ať si prověří podmínky a vyhnou se nebezpečným svahům. „Tady nejsme v Disneylandu. Musíte být opatrní. Ptejte se záchranářů, ptejte se lidí, jaké jsou podmínky,“ nabádá dobrovolná záchranářka Charlène Trenelová.
Horská služba v Tignes proškolí každoročně až patnáct set záchranářů. Doopravdy tým zasahuje zhruba při deseti lavinách za sezonu. Lavinový pes pracuje několik let. Po desátém roce života to bývá nad jeho síly.
