Státní podpora investigativních novinářů? Média se na Matovičův návrh tváří rozpačitě

Nahrávám video

Pravděpodobný budoucí slovenský premiér Igor Matovič chce, aby stát prostřednictvím nového fondu podporoval investigativní žurnalisty částkou zhruba deset milionů eur (253 milionů korun) ročně. Zdůvodnil to snahou posílit kontrolu veřejného sektoru. Dosluhující předseda vlády Peter Pellegrini to označil za snahu kupovat novináře. Nápad kritizovali i někteří šéfredaktoři médií.

„Když dnes máme na Slovensku možná desítku kvalitních investigativních žurnalistů, tak abychom do budoucna měli sto, dvě stovky takových investigativních žurnalistů,“ vysvětluje motivaci svého návrhu Matovič.

Dodal, že nový fond by mohl pomoci zejména redakcím menších či lokálních médií a podporovat také kontrolu samosprávy. Fond by se podle Matovičova návrhu mohl jmenovat po zavražděném Jánu Kuciakovi. O využití peněz by podle něj mohla rozhodovat zatím nezřízená stavovská organizace investigativních novinářů.

Kritika

„Pro mě je nepřípustné, aby za peníze daňových poplatníků kupoval (Matovič) část novinářské obce,“ reagoval Pellegrini z dosud vládnoucího Smeru – a iniciativu vítěze nedávných voleb kritizovali i někteří šéfredaktoři; argumentují nezávislostí médií.

Například šéfredaktor webu Aktuality Peter Bárdy vidí problém, že by měl kontrolovat stát za státní peníze. Podle něj je třeba zaměřit se jinam: „Máme totálně nefunkční zastaralý novinářský zákon. Máme tu velmi špatně fungující veřejnoprávní média, která je třeba odpolitizovat a nastavit způsob jejich financování.“

Novinářka z organizace Zastavme korupci Xénia Makarová doplňuje další problémy, které podle ní vyžadují řešení naléhavěji: „Novináři narážejí často na nedostatek informací od samotných institucí, když požadují informace. Tyto jim buď nejsou poskytnuty, nebo se dělají zbytečné obstrukce.“

Připomíná však, že fond má v zahraničí funkční obdoby: „Například model z Nizozemska je ten, že ministerstvo vzdělání a kultury dává peníze speciálnímu fondu, který je složený z odborníků a rozhoduje o žádostech, které jim chodí z různých médií.“

Zatímco velká média Matovičův návrh spíš zpochybňují, o peníze už se přihlásil konspirační web Zem a věk. Jeho šéfredaktor je nepravomocně odsouzený za antisemitský článek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 11 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.