La Paz - Bolivijské úřady odmítají kritiku, že rekonstrukce jedné z nejstarších a největších památek v Latinské Americe je necitlivá. Při dostavbě pyramidy Akapana byly použity nepálené cihly místo kamene. Proti tomu protestuje UNESCO i část archeologů, prý jde o nepůvodní materiál, a památka tak ztrácí svou autentickou podobu. Bolivijské úřady ale dostavbu považují za klíčovou pro turisty.
Spor o jednu z největších zachovaných staveb předkolumbovské Latinské Ameriky, dva a půl tisíce let starou pyramidu Akapana, spočívá v zásadní otázce. Mají mít turisté možnost vidět památky zrekonstruované tak, jak mohly kdysi vypadat? Anebo mají zůstat tak, jak se zachovaly, i kdyby připomínaly ruiny?
Archeologové mají v případě rekonstrukce pyramidy jasno. „Došlo tady k estetickým sporům. Na jedné straně tu existuje kamenná pyramida a na druhé dochází k její rekonstrukci pomocí nepálených cihel, což porušuje kritéria autenticity,“ říká bolivijský archeolog José Luís Paz. Podle něj je potom problém určit, která část pyramidy je vlastně původní.
Žádná studie navíc podle archeologů nepotvrzuje, že by zdi pyramidy byly z nepálených cihel a hliněné omítky. A je tu i další problém. Spodní patra stavby jsou teď kvůli nové zátěži z nepálených cihel lehce nakloněná, prý dokonce může hrozit zřícení stavby.
Úřady přesto rekonstrukci hájí. „Národní svaz archeologů pouze dává pyramidě Akapana její původní podobu. Když jste se na ni podívali před pěti lety, byl to jen kopec. Teď jsme se přiblížili tomu, jak kdysi vypadala,“ argumentuje Pablo Groux, bolivijský ministr kultury.
Rekonstrukční práce se po nátlaku organizace UNESCO zastavily. A může se stát, že OSN pyramidu Akapana kvůli necitlivé rekonstrukci vyškrtne ze seznamu světového kulturního dědictví. Stavba přitom měla klíčový význam pro civilizaci Tiwanaku, která ovládala část Bolívie, Peru, Argentiny a Chile ještě před Inky.
