Spojeným státům hrozí rozpočtová krize. Republikáni i demokraté slibují, že ji odvrátí

Nahrávám video
Události: Spojeným státům hrozí shutdown
Zdroj: ČT24

Spojeným státům znovu hrozí takzvaný shutdown, tedy pád federálních úřadů do omezeného rozpočtového režimu. Pokud by Kongres nenašel kompromis, úřady by musely po 21. prosinci významně omezit provoz. Ve snaze zamezit takové situaci a prodloužit prostor pro jednání schválil Kongres dvoudenní odklad lhůty, do kdy musí být shody na rozpočtu dosaženo. Prodloužení lhůty už podepsal i prezident  Donald Trump.

Kongres se musí dohodnout na rozpočtovém návrhu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů (30,48 bilionu korun), který by udržel federální úřady v chodu do září příštího roku. Pokud shodu nenajde, federální agentury začnou fungovat v režimu omezeného financování.

Jak republikáni, tak demokraté ale slibují, že cestu k dohodě najdou, protože Spojené státy si shutdown v situaci, kdy se země potýká s druhou vlnou koronavirové pandemie, nemohou dovolit. Omezení financování úřadů by se negativně projevilo na životech desítek milionů Američanů.

Schválení komplikuje záchranný koronavirový balíček

„Kongres musí formálně schválit uvolnění finančních prostředků z rozpočtu. Většinou to nebývá problém, ale tentokrát to politici spojili se schválením záchranného balíčku pro pomoc lidem zasaženým pandemií. A na podmínkách balíčku se zákonodárci zatím dohodnout nedokázali,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský.

Krizový balíček by měl obsahovat dodatečné dávky pro nezaměstnané či podporu pro drobné podniky. Podle agentury AP vyjednávání postupují „frustrujícím způsobem pomalu“. Lídři z obou komor Kongresu ovšem vyhlásili, že neodejdou z Washingtonu domů na svátky, dokud nebude nové kolo ekonomických opatření na světě.

Zatím je jasné pouze to, že balíček bude ve výši 900 miliard dolarů (více než 19 bilionů korun). „Kdo a za jakých podmínek z něj bude moct čerpat, ale stále není jasné,“ upřesnil Miřejovský. Poslední signály z Kongresu ale podle něj naznačují, že k dohodě obou politických stran je blízko.

Vyjednavači ve Washingtonu však stále hledají kompromis u vícero sporných bodů. Podle deníku The New York Times (NYT) pokračují debaty o konkrétních parametrech podpory v nezaměstnanosti, o podobě pomoci firmám i o vyčlenění krizových prostředků pro státní a lokální úřady. Novou překážkou je pak republikánský požadavek ohledně ustanovení, které by americké centrální bance zakázalo v novém roce obnovit některé programy na podporu ekonomiky.

„Věřím, že všechny strany cítí, že dosahujeme pokroku,“ uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury AP představitelé Sněmovny reprezentantů doufají, že se o balíku podpůrných opatření bude hlasovat v neděli.

The Washington Post: Přibývá krádeží zboží denní potřeby

Většina ekonomů podle AP nová stimulační opatření podporuje. Mnozí analytici varují, že americká ekonomika by bez této pomoci mohla v prvním čtvrtletí příštího roku vykázat pokles.

Mezitím přichází další a další signály o tvrdých dopadech krize na americké domácnosti, které zažívají v nebývalé míře potravinovou tíseň a často nejsou schopny pokrývat ani nájem. Deník The Washington Post nedávno v reportáži s titulkem „kradou, aby přežili“ napsal, že obchodníci i policejní sbory registrují zvýšený počet krádeží zboží každodenní potřeby.

Konec roku by v této souvislosti mohl být dalším zlomovým momentem, neboť za stávajícího stavu by 31. prosince skončila působnost zbývajících opatření na federální úrovni. Naděje na brzké zlepšení situace na pracovním trhu přitom nejsou velké vzhledem k aktuální rekordní intenzitě epidemie covidu-19 v USA.

„V této fázi to už ani nejsou stimulační šeky, ale šeky přežití,“ řekla na konto chystaných přímých plateb Američanům demokratická členka Sněmovny reprezentantů Ayanna Presleyová. „Moji voliči ty peníze potřebují na to, aby si udrželi bydlení, na nákup potravin,“ řekla televizi MSNBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 2 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 7 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...