Spojeným státům hrozí rozpočtová krize. Republikáni i demokraté slibují, že ji odvrátí

Nahrávám video
Události: Spojeným státům hrozí shutdown
Zdroj: ČT24

Spojeným státům znovu hrozí takzvaný shutdown, tedy pád federálních úřadů do omezeného rozpočtového režimu. Pokud by Kongres nenašel kompromis, úřady by musely po 21. prosinci významně omezit provoz. Ve snaze zamezit takové situaci a prodloužit prostor pro jednání schválil Kongres dvoudenní odklad lhůty, do kdy musí být shody na rozpočtu dosaženo. Prodloužení lhůty už podepsal i prezident  Donald Trump.

Kongres se musí dohodnout na rozpočtovém návrhu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů (30,48 bilionu korun), který by udržel federální úřady v chodu do září příštího roku. Pokud shodu nenajde, federální agentury začnou fungovat v režimu omezeného financování.

Jak republikáni, tak demokraté ale slibují, že cestu k dohodě najdou, protože Spojené státy si shutdown v situaci, kdy se země potýká s druhou vlnou koronavirové pandemie, nemohou dovolit. Omezení financování úřadů by se negativně projevilo na životech desítek milionů Američanů.

Schválení komplikuje záchranný koronavirový balíček

„Kongres musí formálně schválit uvolnění finančních prostředků z rozpočtu. Většinou to nebývá problém, ale tentokrát to politici spojili se schválením záchranného balíčku pro pomoc lidem zasaženým pandemií. A na podmínkách balíčku se zákonodárci zatím dohodnout nedokázali,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský.

Krizový balíček by měl obsahovat dodatečné dávky pro nezaměstnané či podporu pro drobné podniky. Podle agentury AP vyjednávání postupují „frustrujícím způsobem pomalu“. Lídři z obou komor Kongresu ovšem vyhlásili, že neodejdou z Washingtonu domů na svátky, dokud nebude nové kolo ekonomických opatření na světě.

Zatím je jasné pouze to, že balíček bude ve výši 900 miliard dolarů (více než 19 bilionů korun). „Kdo a za jakých podmínek z něj bude moct čerpat, ale stále není jasné,“ upřesnil Miřejovský. Poslední signály z Kongresu ale podle něj naznačují, že k dohodě obou politických stran je blízko.

Vyjednavači ve Washingtonu však stále hledají kompromis u vícero sporných bodů. Podle deníku The New York Times (NYT) pokračují debaty o konkrétních parametrech podpory v nezaměstnanosti, o podobě pomoci firmám i o vyčlenění krizových prostředků pro státní a lokální úřady. Novou překážkou je pak republikánský požadavek ohledně ustanovení, které by americké centrální bance zakázalo v novém roce obnovit některé programy na podporu ekonomiky.

„Věřím, že všechny strany cítí, že dosahujeme pokroku,“ uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury AP představitelé Sněmovny reprezentantů doufají, že se o balíku podpůrných opatření bude hlasovat v neděli.

The Washington Post: Přibývá krádeží zboží denní potřeby

Většina ekonomů podle AP nová stimulační opatření podporuje. Mnozí analytici varují, že americká ekonomika by bez této pomoci mohla v prvním čtvrtletí příštího roku vykázat pokles.

Mezitím přichází další a další signály o tvrdých dopadech krize na americké domácnosti, které zažívají v nebývalé míře potravinovou tíseň a často nejsou schopny pokrývat ani nájem. Deník The Washington Post nedávno v reportáži s titulkem „kradou, aby přežili“ napsal, že obchodníci i policejní sbory registrují zvýšený počet krádeží zboží každodenní potřeby.

Konec roku by v této souvislosti mohl být dalším zlomovým momentem, neboť za stávajícího stavu by 31. prosince skončila působnost zbývajících opatření na federální úrovni. Naděje na brzké zlepšení situace na pracovním trhu přitom nejsou velké vzhledem k aktuální rekordní intenzitě epidemie covidu-19 v USA.

„V této fázi to už ani nejsou stimulační šeky, ale šeky přežití,“ řekla na konto chystaných přímých plateb Američanům demokratická členka Sněmovny reprezentantů Ayanna Presleyová. „Moji voliči ty peníze potřebují na to, aby si udrželi bydlení, na nákup potravin,“ řekla televizi MSNBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
před 34 mminutami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 1 hhodinou

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 3 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...