Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí znovu prodloužila zvláštní opatření, které jí s odvoláním na nebezpečí šíření koronaviru umožňuje bez udání důvodu odmítat veškeré žadatele o azyl a další ochrany přicházející z Mexika. Biden tak pokračuje v politice nastavené exprezidentem Donaldem Trumpem, proti čemuž hlasitě protestují skupiny hájící práva migrantů, které v pondělí oznámily, že budou usilovat o zrušení opatření soudní cestou.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zavedlo opatření loni v březnu a zdůvodnilo jej jako prostředek ochrany veřejného zdraví v USA. Již tehdy však mnohé nevládní skupiny krok kritizovaly s tím, že někdejší prezident Trump, známý svým tvrdým postojem k migraci, zneužívá pandemie k prosazení svých politických cílů.
Ačkoliv Biden po nástupu do funkce zvrátil řadu Trumpových kroků v oblasti migrační politiky, opatření CDC ponechal v platnosti. Jeho vláda pak v pondělí vydala aktualizovanou verzi, podle níž budou muset úřady nařízení znovu zvážit nikoliv za 30 dní jako dosud, ale až za 60 dní. Zároveň formalizuje proces, pomocí nějž mohou někteří žádat o výjimku z nařízení v případě, že podstoupí předepsané testování na covid-19 v Mexiku.
Na jižní hranici USA v současné chvíli přichází největší počty utečenců za poslední desítky let, což dostává Bidena pod tlak. Jedním z jeho předvolebních slibů totiž bylo „polidštění“ a uspořádání imigračního systému, jehož podmínky Trump za své vlády výrazně zpřísnil a proti utečencům poměrně agresivně vystupoval ve svých projevech.
Soud může věc zkomplikovat
Biden se dosud spoléhal na veřejnou podporu řady nevládních skupin, které se však nyní začínají stavět proti němu. Pokud by se soudní stížností na nařízení CDC uspěly, bylo by pro policii obtížné příchozí migranty zadržovat a vracet zpět, což by pro Bidena výrazně zkomplikovalo situaci, píše AP.
Nevládní organizace tvrdí, že řadu měsíců vyjednávaly o řešení nynější situace. Rozhovory však podle nich dospěly do mrtvého bodu, a proto se uchýlily k soudní cestě. Nařízení podle jejich názoru vystavuje řadu lidí nebezpečí, protože například nutí celé rodiny k návratu do pohraničního pásma v Mexiku, kde panují nebezpečné podmínky.
Podle vysokého činitele ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) Davida Shahouliana v červenci přišlo na jižní hranici USA dosud nejvíce dětí cestujících bez doprovodu dospělého, a to přes 19 tisíc. Počet osob, které přišly v rodinách, byl druhý největší, jaký kdy na hranicích zaznamenali. V letních měsících přitom obvykle pohraničníci registrují menší pohyby utečenců kvůli až životu nebezpečným horkům, jež v oblasti v tomto období panují.
Obava z delty
Bidenova vláda argumentuje tím, že je nařízení nadále potřeba vzhledem k rozmachu nakažlivé varianty koronaviru zvané delta. Tvrdí rovněž, že mezi imigranty přicházejícími z Mexika je stále více infikovaných, neuvedla však přesné počty.
Americké úřady podle předběžných dat zastavily v červenci na hranici asi 210 tisíc lidí, což je nejvíce za posledních dvacet let. AP však upozorňuje, že tyto údaje nejsou přímo srovnatelné. Řada migrantů se totiž nyní snaží hranici překročit opakovaně poté, co je pohraničníci při kontrole automaticky odmítnou právě s odvoláním na zvláštní koronavirové nařízení CDC.
