Spojené státy pošlou Ukrajině další balík pomoci za téměř bilion korun

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů (948 miliard korun) a o sedm miliard navýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna. Kromě demokratů pro návrh zvedly ruku i tři čtvrtiny zákonodárců z řad republikánů. Kongresmanům poté poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

S vyčleněním dalších prostředků pro Ukrajinu, z nichž většina je určena na výzbroj a vybavení ukrajinské armády, souhlasilo v americké Sněmovně reprezentantů 368 zákonodárců, 57 jich bylo proti.

Pomoc Ukrajině ještě musí odsouhlasit Senát, díky dohodě obou stran ale horní komora Kongresu návrh téměř jistě schválí. Polovina navýšení oproti původnímu návrhu má směřovat na nákup zbraní a munice, druhá polovina do humanitární oblasti. 

Biden před dvěma týdny požádal Kongres o vyčlenění 33 miliard dolarů (asi 770 miliard korun). Zhruba 20 miliard dolarů (468 miliard korun) mělo podle Bílého domu směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy.

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ale prosadili ještě štědřejší balík pomoci, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc. 

Ukrajina letos z USA obdržela více prostředků než celý svět v roce 2019

„Zbabělec vede boj a z vlastních lidí udělal zvířata tím, jakým způsobem zacházejí s ostatními. Stále si tedy myslíme, že velikost balíčků je významná, protože Ukrajincům pomůže se efektivně a rychle vypořádat s výzvou, které čelí,“ uvedla po schválení balíku pomoci předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. 

Při započtení financí schválených nyní Sněmovnou reprezentantů už USA na pomoc Ukrajině vydaly 54 miliard dolarů. V březnu Kongres schválil návrh na pomoc ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun). Podle agentury AP je částka 54 miliard dolarů o šest miliard dolarů vyšší, než kolik Spojené státy vydaly na veškerou zahraniční a vojenskou pomoc v celém roce 2019.

„Děkuji předsedkyni Pelosiové a všem přátelům Ukrajiny v americké Sněmovně reprezentantů za rychlé schválení zákona o dodatečné finanční podpoře naší země iniciovaného prezidentem USA,“ reagoval ukrajinský prezident Zelenskyj, s nímž se nedávno Pelosiová setkala v Kyjevě.

„Ukrajinský lid nás potřebuje, zoufale potřebují naši podporu,“ uvedla za demokraty kongresmanka Rosa DeLaurová. Republikánka Kay Grangerová zase řekla, že USA musí světu ukázat, že pevně stojí za svými spojenci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí, dalších šest utrpělo zranění. Mezi mrtvými je roční dítě. Podle agentury AFP to oznámil šéf tamní oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně sedmnáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla Judy Weinsteinové-Hagiové a Gadiho Hagiho. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 23 mminutami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Univerzity Karlovy však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 1 hhodinou

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 2 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 3 hhodinami

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 11 hhodinami

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany, řekla Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...