Spojené státy pošlou Ukrajině další balík pomoci za téměř bilion korun

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů (948 miliard korun) a o sedm miliard navýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna. Kromě demokratů pro návrh zvedly ruku i tři čtvrtiny zákonodárců z řad republikánů. Kongresmanům poté poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

S vyčleněním dalších prostředků pro Ukrajinu, z nichž většina je určena na výzbroj a vybavení ukrajinské armády, souhlasilo v americké Sněmovně reprezentantů 368 zákonodárců, 57 jich bylo proti.

Pomoc Ukrajině ještě musí odsouhlasit Senát, díky dohodě obou stran ale horní komora Kongresu návrh téměř jistě schválí. Polovina navýšení oproti původnímu návrhu má směřovat na nákup zbraní a munice, druhá polovina do humanitární oblasti. 

Biden před dvěma týdny požádal Kongres o vyčlenění 33 miliard dolarů (asi 770 miliard korun). Zhruba 20 miliard dolarů (468 miliard korun) mělo podle Bílého domu směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy.

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ale prosadili ještě štědřejší balík pomoci, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc. 

Ukrajina letos z USA obdržela více prostředků než celý svět v roce 2019

„Zbabělec vede boj a z vlastních lidí udělal zvířata tím, jakým způsobem zacházejí s ostatními. Stále si tedy myslíme, že velikost balíčků je významná, protože Ukrajincům pomůže se efektivně a rychle vypořádat s výzvou, které čelí,“ uvedla po schválení balíku pomoci předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. 

Při započtení financí schválených nyní Sněmovnou reprezentantů už USA na pomoc Ukrajině vydaly 54 miliard dolarů. V březnu Kongres schválil návrh na pomoc ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun). Podle agentury AP je částka 54 miliard dolarů o šest miliard dolarů vyšší, než kolik Spojené státy vydaly na veškerou zahraniční a vojenskou pomoc v celém roce 2019.

„Děkuji předsedkyni Pelosiové a všem přátelům Ukrajiny v americké Sněmovně reprezentantů za rychlé schválení zákona o dodatečné finanční podpoře naší země iniciovaného prezidentem USA,“ reagoval ukrajinský prezident Zelenskyj, s nímž se nedávno Pelosiová setkala v Kyjevě.

„Ukrajinský lid nás potřebuje, zoufale potřebují naši podporu,“ uvedla za demokraty kongresmanka Rosa DeLaurová. Republikánka Kay Grangerová zase řekla, že USA musí světu ukázat, že pevně stojí za svými spojenci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...