Spojené státy pošlou Ukrajině další balík pomoci za téměř bilion korun

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů (948 miliard korun) a o sedm miliard navýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna. Kromě demokratů pro návrh zvedly ruku i tři čtvrtiny zákonodárců z řad republikánů. Kongresmanům poté poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

S vyčleněním dalších prostředků pro Ukrajinu, z nichž většina je určena na výzbroj a vybavení ukrajinské armády, souhlasilo v americké Sněmovně reprezentantů 368 zákonodárců, 57 jich bylo proti.

Pomoc Ukrajině ještě musí odsouhlasit Senát, díky dohodě obou stran ale horní komora Kongresu návrh téměř jistě schválí. Polovina navýšení oproti původnímu návrhu má směřovat na nákup zbraní a munice, druhá polovina do humanitární oblasti. 

Biden před dvěma týdny požádal Kongres o vyčlenění 33 miliard dolarů (asi 770 miliard korun). Zhruba 20 miliard dolarů (468 miliard korun) mělo podle Bílého domu směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy.

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ale prosadili ještě štědřejší balík pomoci, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc. 

Ukrajina letos z USA obdržela více prostředků než celý svět v roce 2019

„Zbabělec vede boj a z vlastních lidí udělal zvířata tím, jakým způsobem zacházejí s ostatními. Stále si tedy myslíme, že velikost balíčků je významná, protože Ukrajincům pomůže se efektivně a rychle vypořádat s výzvou, které čelí,“ uvedla po schválení balíku pomoci předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. 

Při započtení financí schválených nyní Sněmovnou reprezentantů už USA na pomoc Ukrajině vydaly 54 miliard dolarů. V březnu Kongres schválil návrh na pomoc ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun). Podle agentury AP je částka 54 miliard dolarů o šest miliard dolarů vyšší, než kolik Spojené státy vydaly na veškerou zahraniční a vojenskou pomoc v celém roce 2019.

„Děkuji předsedkyni Pelosiové a všem přátelům Ukrajiny v americké Sněmovně reprezentantů za rychlé schválení zákona o dodatečné finanční podpoře naší země iniciovaného prezidentem USA,“ reagoval ukrajinský prezident Zelenskyj, s nímž se nedávno Pelosiová setkala v Kyjevě.

„Ukrajinský lid nás potřebuje, zoufale potřebují naši podporu,“ uvedla za demokraty kongresmanka Rosa DeLaurová. Republikánka Kay Grangerová zase řekla, že USA musí světu ukázat, že pevně stojí za svými spojenci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
10:33Aktualizovánopřed 57 mminutami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 1 hhodinou

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
08:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 5 hhodinami

Tisíce věřících proudí k hrobu papeže Františka v Římě

Asi dvacet tisíc lidí se v neděli podle italské televize Sky TG24 přišlo poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, z toho třináct tisíc se už dostalo dovnitř, ostatní čekají ve frontě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 7 hhodinami

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marca Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 13 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...