Španělský soud vydal evropský zatykač na Puigdemonta, ten chce opět kandidovat

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont chce kandidovat v předčasných volbách do regionálního parlamentu, které proběhnou 21. prosince. Obviněný politik to řekl belgické televizi RTBF. Puigdemont zůstává v Bruselu, na dálku ale vypovídat nemůže. Španělský soud na něj vydal evropský zatykač a požádal Belgii o jeho zatčení. Žádost se týká i čtyř obviněných exministrů pobývajících v belgické metropoli.

Soudkyně Carmen Lamelaová vyhověla prokuratuře, která o vydání zatykače požádala ve čtvrtek. Všech pět separatistů se ve čtvrtek nedostavilo k výslechům před soud k Madridu. Puigdemont označil kauzu za politický proces - proti vydání chce bojovat zákonnými prostředky.

Soudkyně uvedla, že Puigdemont „zneužíval svého úředního postavení“ k přípravě referenda o katalánské nezávislopsti a k vyhlášení této nezávislosti, což porušuje španělskou ústavu. Zodpovídat se podle soudkyně musí osobně před soudem v Madridu. Po obdržení zatykače bude další osud politiků v rukou belgických úřadů. 

Mluvčí španělské vlády už dříve prohlásil, že obvinění katalánští politici mohou kandidovat, dokud nebudou odsouzeni. „Jsem připraven kandidovat, klidně i ze zahraničí,“ konstatoval nyní Puigdemont, kterého se španělská prokuratura snaží dostat před soud v Madridu kvůli obviněním ze vzpoury. 

„To, co oceňuji, je veřejné prohlášení bývalého premiéra, že respektuje vyhlášení voleb na 21. prosince. Je to velmi důležité, protože Katalánsko se vrátí k normální demokracii a bude schopno navrátit správu do rukou vlastního lidu,“ reagoval zástupce španělské vlády v Katalánsku Enric Millo.

Separatistické strany po čtvrtečním uvěznění osmi bývalých členů katalánské vlády kritizovaly španělskou justici, že se pod vlivem centrální vlády pokouší ovlivnit výsledek voleb, které mají podle představ Madridu pomoci vyřešit ústavní krizi v zemi.

„Jsou to političtí vězni – realita Katalánska, Španělska a Evropy roku 2017. Zavřeli vládu, která byla demokraticky zvolena… a toto nelze přehlížet. Jako společnost, jako země i jako politické hnutí jsme z této situace zděšeni,“ podotkla tajemnice Katalánské evropské demokratické strany Marta Pascalová.

Katalánsko čeká ve středu generální stávka

Jedny z katalánských odborů, které sdružují zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, v pátek vyhlásily na 8. listopadu generální stávku a vyzvaly ostatní svazy, aby se připojily. Oficiálním důvodem stávky jsou pracovní podmínky. 

Zástupci odborů nicméně uvedli, že chtějí protestovat i proti dekretu, jímž španělská vláda před měsícem zjednodušila stěhování firem z Katalánska.

Díky dekretu z 6. října nepotřebuje vedení firem k přesunu sídla souhlas valné hromady akcionářů. To spolu s právní a ekonomickou nejistotou kolem separatistických snah katalánské vlády způsobilo, že za minulý měsíc rozhodlo o přesunu sídla z tohoto autonomního regionu do jiných oblastí Španělska téměř dva tisíce firem.

Soud odmítl projednávat stížnost na omezení autonomie Katalánska

Španělský ústavní soud zrušil dekret vyhlašující říjnové referendum o nezávislosti Katalánska, protože odporuje španělské ústavě. Samotný zákon o referendu ze stejného důvodu ústavní soud anuloval už v polovině minulého měsíce. Španělský ústavní soud také odmítl přijmout k projednání stížnost předchozí katalánské vlády na omezení autonomie Katalánska.

Ústavní soud rozhodl, že nebude projednávat stížnost katalánské vlády na aplikaci ústavního článku 155. Tento článek umožňuje omezit autonomii regionu, pokud jeho vedení porušuje ústavu. Soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že vláda ho předložila před tím, než byl článek aktivován.

Demonstrace zkomplikovaly dopravu v Barceloně

Tisíce demonstrantů večer zcela zaplnily prostranství před barcelonským sídlem katalánské vlády a přilehlé ulice. S katalánskými vlajkami v rukou provolávali hesla podpory „politickým vězňům“, jejichž propuštění požadovali. „Toto není spravedlnost, to je diktatura,“ skandoval dav na adresu čtvrtečního rozhodnutí madridského soudu poslat do vazby osm exministrů obviněných ze vzpoury a dalších trestných činů.

Skupiny demonstrantů zkomplikovaly už ráno dopravu v Barceloně. Na několika místech lidé zatarasili i hlavní tahy do této katalánské metropole. Podle deníku El Periódico protesty trvaly vždy tak půl hodiny. Skupina studentů také zablokovala asi na 15 minut koleje na příměstské trati do Barcelony.

V ranní špičce kolem osmé hodiny zablokovali demonstranti na různých místech v Barceloně a v provincii Barcelona větší silniční tahy, aby tak protestovali proti čtvrtečnímu uvalení vazby na devět exministrů. Ty viní španělská prokuratura ze vzpoury kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska a hrozí jim až 25 let vězení.

Barcelonská starostka Ada Colauová svolala na pátek mimořádné zasedání radnice, které zdůvodnila „velmi závažnými bezprecedentními činy proti demokracii“. Radní za separatistické strany přišli s transparenty „Svobodu pro politické vězně“, s nimiž vyšli i před budovu radnice.

Sánchez a Cuixart zůstanou ve vazbě

Ve vyšetřovací vazbě navzdory protestům mnoha Katalánců i nadále zůstanou lídři dvou velkých separatistických organizací v Katalánsku Jordi Sánchez a Jordi Cuixart. Rozhodl o tom madridský soud, který zamítl jejich odvolání.

Oba odboráři jsou ve vazbě od 16. října, kam je soudkyně Carmen Lamelaová poslala za uspořádání demonstrace. Tu svolali poté, co španělská policie týž den provedla razii v úřadech katalánské vlády a zadržela skupinu katalánských úředníků. Důvodem razie bylo plánované referendum o nezávislosti, které Madrid považoval za nelegální a kterému se snažil zabránit soudně i silou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 18 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 40 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...