Sovětští veteráni v Moskvě vzpomínají na invazi do Afghánistánu

Moskva - Ruští veteráni, kteří se v osmdesátých letech účastnili sovětské invaze do Afghánistánu, se sjeli do ruské metropole, aby si připomněli 20 let od konce tohoto nasazení tehdy ještě sovětské armády. Poslední ruské jednotky opustily Afghánistán 15. února 1989. Momentálně v Afghánistánu operují jednotky Severoatlantické aliance, a to už osmým rokem.

„Afghánistán nám udělil neocenitelnou lekci, že politické problémy se nedají vyřešit silou. Je otázka, jestli jsme se poučili dostatečně,“ okomentoval výročí sovětské prohry bývalý velitel sovětských vojsk v Afghánistánu Boris Gromov.

Sovětský svaz vyslal armádu na pomoc afghánské marxistické vládě v boji proti povstalcům v roce 1979. V boji padlo víc jak milion Afghánců. Dalších pět milionů lidí uprchlo ze země. „Když se vdávala sestra, zaútočily na nás sovětské vrtulníky. Sestra, otec a teta zemřeli, já přišel o oko. Na to se nedá zapomenout,“ popsal třicet let staré zážitky svědek sovětské invaze Andul Bašír.

Váleční veteráni: Válka byla nesmyslná

Mudžahídové finančně podporovaní Spojenými státy ale dokázali údery vracet. Během devítiletého konfliktu zabili víc než 15 tisíc sovětských vojáků a nakonec je donutili se stáhnout. „Ta válka byla nesmyslná. Čeho jsme dosáhli? Ničeho. Zůstali jen mrtví kamarádi,“ dodal válečný veterán Oleg Samjonov.

Více o sovětské invazi do Afghánistánu čtěte zde.

Sovětský svaz nebyl první mocností, kdo si na hornatém terénu Afghánistánu vylámal zuby. Na konci devatenáctého století se o připojení země ke svému impériu neúspěšně pokoušela Velká Británie. Nyní v oblasti bojují z iniciativy Spojených států vojska Severoatlantické aliance.

Po Sovětech se v Afghánistánu moří Američané

Americká a následně spojenecká invaze do země následovala krátce po teroristických útocích z 11. září 2001. Boj proti Talibanu se však po osmi letech stále neblíží konci, naopak, počet bombových útoků roste. Povstalci navíc postupně získávají kontrolu nad ztraceným územím. Nový americký prezident proto chce do země poslat nejméně dalších 30 tisíc vojáků, úspěch v Afghánistánu považuje za svou prioritu.

„Jestli se NATO a Amerika zaměří jen na válčení, udělají stejnou chybu jako Sověti,“ varoval velitel mudžahídů Burhanudín Rabaní.

  • Mudžahídové autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/683/68249.jpg
  • Teroristický útok na New York z 11. září zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/253/25230.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...