Sovětští veteráni v Moskvě vzpomínají na invazi do Afghánistánu

Moskva - Ruští veteráni, kteří se v osmdesátých letech účastnili sovětské invaze do Afghánistánu, se sjeli do ruské metropole, aby si připomněli 20 let od konce tohoto nasazení tehdy ještě sovětské armády. Poslední ruské jednotky opustily Afghánistán 15. února 1989. Momentálně v Afghánistánu operují jednotky Severoatlantické aliance, a to už osmým rokem.

„Afghánistán nám udělil neocenitelnou lekci, že politické problémy se nedají vyřešit silou. Je otázka, jestli jsme se poučili dostatečně,“ okomentoval výročí sovětské prohry bývalý velitel sovětských vojsk v Afghánistánu Boris Gromov.

Sovětský svaz vyslal armádu na pomoc afghánské marxistické vládě v boji proti povstalcům v roce 1979. V boji padlo víc jak milion Afghánců. Dalších pět milionů lidí uprchlo ze země. „Když se vdávala sestra, zaútočily na nás sovětské vrtulníky. Sestra, otec a teta zemřeli, já přišel o oko. Na to se nedá zapomenout,“ popsal třicet let staré zážitky svědek sovětské invaze Andul Bašír.

Váleční veteráni: Válka byla nesmyslná

Mudžahídové finančně podporovaní Spojenými státy ale dokázali údery vracet. Během devítiletého konfliktu zabili víc než 15 tisíc sovětských vojáků a nakonec je donutili se stáhnout. „Ta válka byla nesmyslná. Čeho jsme dosáhli? Ničeho. Zůstali jen mrtví kamarádi,“ dodal válečný veterán Oleg Samjonov.

Více o sovětské invazi do Afghánistánu čtěte zde.

Sovětský svaz nebyl první mocností, kdo si na hornatém terénu Afghánistánu vylámal zuby. Na konci devatenáctého století se o připojení země ke svému impériu neúspěšně pokoušela Velká Británie. Nyní v oblasti bojují z iniciativy Spojených států vojska Severoatlantické aliance.

Po Sovětech se v Afghánistánu moří Američané

Americká a následně spojenecká invaze do země následovala krátce po teroristických útocích z 11. září 2001. Boj proti Talibanu se však po osmi letech stále neblíží konci, naopak, počet bombových útoků roste. Povstalci navíc postupně získávají kontrolu nad ztraceným územím. Nový americký prezident proto chce do země poslat nejméně dalších 30 tisíc vojáků, úspěch v Afghánistánu považuje za svou prioritu.

„Jestli se NATO a Amerika zaměří jen na válčení, udělají stejnou chybu jako Sověti,“ varoval velitel mudžahídů Burhanudín Rabaní.

  • Mudžahídové autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/683/68249.jpg
  • Teroristický útok na New York z 11. září zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/253/25230.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět slaví příchod roku 2026, ohňostroje už zazářily nad Sydney

Ve světě začaly oslavy příchodu nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati, o patnáct minut později jej následovaly Chathamské ostrovy v jihozápadní části Tichého oceánu. Ve 12:00 začal slavit Nový Zéland s ostrovními státy Samoa a Tonga, o hodinu později pak ostrov Fidži v Oceánii. Ve 14:00 se přidala Austrálie. Úderem 16:00 vstoupily do nového roku Japonsko, Severní a Jižní Korea, části Ruska nebo Východní Timor a tichomořský ostrov Palau.
12:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Finsko zadrželo loď plující z Ruska kvůli poškození podmořského kabelu

Finské úřady ve středu zadržely a prohledaly nákladní loď Fitburg, která je podezřelá z poškození podmořského kabelu v Baltském moři spojujícího Helsinky a Tallin. Finská policie to oznámila dle Reuters na tiskové konferenci. Loď plula pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, uvedl mluvčí policie. Podle údajů MarineTraffic vyplula z ruského Petrohradu a směřovala do izraelské Haify. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlaky opět jezdí tunelem pod Lamanšským průlivem v obou směrech

Železniční doprava v tunelu pod Lamanšským průlivem byla obnovena v obou směrech, oznámila na svém webu železniční společnost Eurostar. Výpadek proudu v tunelu zastavil v úterý na několik hodin vlakové spoje mezi Londýnem a evropskou pevninou. Společnost Getlink, která je provozovatelem tunelu, podle agentury AFP uvedla, že se problém s elektřinou podařilo v noci vyřešit.
před 6 hhodinami

Rusko při útoku na Oděskou oblast zranilo šest lidí včetně dětí

Ruské vzdušné útoky na Oděskou oblast zranily šest lidí včetně tří dětí, přičemž část Oděsy zůstala bez elektřiny, tepla a vody. S odvoláním na místní činitele to napsal server Ukrajinska pravda, podle něhož Rusové útočili na civilní a energetickou infrastrukturu. Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 101 z celkových 127 dronů, které Rusové na zemi v noci vyslali, dalších dvacet bezpilotních letounů podle něj zasáhlo jedenáct míst.
před 7 hhodinami

Thajsko propustilo osmnáct kambodžských vojáků zadržovaných od července

Thajsko ve středu propustilo osmnáct kambodžských vojáků, které zadržovalo od letošního července, informovaly podle agentury Reuters kambodžské úřady. Po sérii přeshraničních bojů panuje mezi oběma zeměmi od uplynulé soboty nový klid zbraní.
před 10 hhodinami

Malajsie přitvrdila, v detenci zemřely stovky migrantů

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.
před 11 hhodinami

USA podle prezidenta Kolumbie bombardovaly továrnu ve Venezuele

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v noci na středu SEČ na síti X uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Agentura AFP poznamenala, že z Petrova sdělení není jasné, zda jde o stejné místo amerického dronového úderu ve Venezuele, o kterém bez upřesnění v posledních dnech hovořil prezident USA Donald Trump.
03:57Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...