Soud zamítl žádost o odškodné za potopení Estonie v roce 1994. Zahynulo tehdy přes osm set lidí

Nahrávám video
Události: Francouzský soud zamítl nárok na odškodnění za tragédii trajektu Estonia
Zdroj: ČT24

Téměř pětadvacet let po potopení trajektu Estonia v Baltském moři francouzský soud zamítl žádost přeživších a pozůstalých o odškodnění. Nepodařilo se podle něj prokázat hrubou chybu ani úmysl žalovaných firem, informovala agentura AFP. Při nejhorším poválečném námořním neštěstí v Evropě tehdy zemřelo 852 obětí.

Podle soudu v Nanterre na předměstí Paříže se žalobcům nepodařilo prokázat, že na neštěstí nesla vinu hrubá chyba či úmysl francouzské certifikační společnosti Bureau Veritas, která vydala lodi osvědčení o způsobilosti k plavbě, ani německé společnosti Meyer-Werft, která v 80. letech plavidlo vyrobila.

Žaloba, k níž se připojilo 1116 lidí – přeživších a pozůstalých po obětech neštěstí – požadovala původně odškodnění ve výši celkem 40,8 milionu eur (přes miliardu korun).

Zachránění pasažéři trajektu Estonia
Zdroj: ČTK/Lehtikuva

Rozhodnutí soudu ukončilo letité soudní tahanice. Poprvé se žádost o odškodnění u francouzského soudu objevila již v roce 1996.

Trajekt Estonia, dlouhý téměř 160 metrů, v noci z 27. na 28. září 1994 vyplul navzdory nepříznivým podmínkám, vál silný vítr a na moři byly vysoké vlny. Během plavby se utrhla sklopná příď, která chránila vjezd do podpalubí, loď začala rychle nabírat vodu a během půlhodiny klesla jižně od finských břehů pod hladinu.

Z 989 lidí na palubě se jich podařilo zachránit jen 137. Těla většiny z nich zůstala uvězněna ve vraku na dně Baltského moře. Mezinárodní vyšetřovací komise udala v roce 1997 jako příčinu katastrofy kombinaci špatné konstrukce plavidla s velmi nepříznivým počasím.

  • Potopení trajektu Estonia, při kterém v noci na 28. září 1994 zahynulo 852 lidí, je největší námořní katastrofou v Evropě od konce druhé světové války. Z 989 pasažérů a členů posádky se z chladných vod Baltského moře podařilo zachránit 137 lidí. Estonie plula z Tallinu do Stockholmu a podle oficiální zprávy se potopila poté, co jí v bouři kvůli nedostatečné údržbě upadl přední příklop a voda se přes otevřenou příď dostala na palubu s auty.
  • Desetipalubový a 160 metrů dlouhý kolos Estonia se na svou poslední pouť vydal večer v 19:15 místního času. Na palubě modrobílé lodi bylo tou dobou 38 kamionů, dva autobusy, 34 aut a 803 pasažérů (většina Švédů) spolu se 186 členy posádky. O vyplutí na moře, na němž vichr o síle osmi stupňů Beaufortovy stupnice zvedal vlny, rozhodl kapitán Arvo Andersson. Krátce po půlnoci vlnobití zesílilo a technik zjistil, že na spodní autopalubu zatéká mezerou v odklápěcí přídi, kudy vozy do plavidla najely. Námořníci se pokusili otvor ucpat matracemi a spustili čerpadla.
  • V 00:45 se ozvala dutá rána, kdy se patrně vrata utrhla. Řada vyděšených cestujících vyběhla na palubu a radista vysílal nouzový signál mayday. Loď už se znatelně nakláněla. Podpalubí plné vody pak převrátilo trajekt na bok a když hodiny ukazovaly 01:50, ozvala se posádka naposledy. Desítky lidí se nestačily ani probudit ze spánku. Asi 250 osob naskočilo do člunů nebo si navléklo záchranné vesty. V mrazivé vodě (o teplotě asi deset stupňů) však neměli velkou šanci. Za půl hodiny připlul k místu tragédie jiný trajekt, ve tři hodiny dorazil první vrtulník.
  • Podařilo se zachránit 138 lidí, z nichž jeden zemřel v nemocnici. Během následujícího měsíce bylo z moře vyloveno 93 mrtvých těl, pozůstatky 94. oběti byly nalezeny 18 měsíců po katastrofě. Ostatní oběti zůstali pohřbeny v mezinárodních vodách; švédská vláda navrhla betonové zakonzervování vraku. Smlouva mezi Švédskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Dánskem, Ruskem a Británií, jejichž obyvatelé jsou mezi oběťmi, místo prohlásila za nedotknutelné. Zákaz se ale týká jen signatářských zemí, takže k vraku se dostalo již pár „nezvaných hostů“, mezi nimi i dva plzeňští potápěči Jindřich Böhm a Ivan Kovář.
  • Vrak se nachází u pobřeží na jihozápadě Finska v hloubce 80 metrů. Z 852 obětí jich pocházelo nejvíce ze Švédska (501) a z Estonska (285), celkem mělo své občany mezi oběťmi 17 zemí světa.
  • Trajekt byl postaven v německé loděnici Meyer v Papenburgu v letech 1979/1980. Před havárií se jmenoval Viking Sally (1980–1990), Silja Star (1990–1991) a Wasa King (1991–1993).
  • Teorií o příčině nehody se objevila kromě oficální zprávy celá řada. Kromě mezinárodního zločinu a pašování drog či plutonia se hovoří i o mstě tajných služeb za to, že se v Estonii odvážel z Pobaltí do Švédska vojenský materiál. Koncem roku 2004 vyšla najevo informace (v lednu 2005 soudem potvrzená), že v trajektu Estonia se 15 a devět dnů před katastrofou vojenský materiál opravdu přepravoval – údajně se jednalo o ruskou či někdejší sovětskou vojenskou elektroniku z Pobaltí.
  • O těchto tajných transportech věděla i švédsko-finsko-estonská vyšetřovací komise, ustavená krátce po neštěstí, která je však v závěrečné zprávě v roce 1997 zamlčela. Podle komise se Estonia potopila kvůli konstrukční chybě, jež se jí stala osudnou v prudké bouři, a kvůli nedostatečné údržbě (Estonia byla v provozu 14 let). Zjistilo se také, že majitel lodi, estonsko-švédská firma Estline (v níž měla majetkovou účast i estonská vláda), se pokusil utajit několik technických nedostatků v ukotvení téměř šedesátitunových vrat. Na vině byla podle komise i posádka, která podcenila vážnost situace.
  • Odborníkům se dosud nepodařilo objasnit, proč šla Estonia ke dnu tak rychle (za necelou hodinu). „Trajekt ale nemůže jít tak rychle ke dnu jen proto, že se na autopalubu dostane voda,“ napsal například profesor Olle Rutgersson z Göteborgu, podle něhož nelze vyloučit ani výbuch. O explozi se prý zmiňovala i řada z přeživších a i potápěči nalezli ve vraku otvory, které podle britských expertů nemohly být způsobeny jinak než explozí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán odmítl návrh příměří s USA, podle AFP ho neschválil ani Trump

Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádá ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny. Agentura AFP předtím s odkazem na svůj zdroj z Bílého domu uvedla, že šéf Bílého domu Donald Trump předložený návrh neschválil.
05:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 3 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 3 hhodinami

Šéf íránské tajné služby je po smrti, v Haifě byl zasažen obytný dům

Zásah obytného domu v izraelské Haifě íránskou střelou si v neděli vyžádal čtyři mrtvé. Informovaly o tom izraelské úřady, které tak upřesnily původní bilanci. Několik dalších osob utrpělo zranění. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily smrt šéfa své tajné služby. K útoku se přihlásil Jeruzalém.
01:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při ruském útoku na Oděsu zemřeli tři lidé včetně dítěte

Nejméně tři lidé včetně dítěte zemřeli v noci na pondělí při ruském útoku na Oděsu, uvedly tamní úřady. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po útoku, který zasáhl obytnou budovu, bylo dalších 11 osob hospitalizováno, včetně těhotné ženy a dvou dětí. Po zásahu energetického objektu v Oděské oblasti jsou tisíce lidí bez elektřiny. Jednoho mrtvého po ruském útoku hlásí Cherson.
07:58Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil v Bejrútu a přiznal, že omylem zabil člena opozice

Izraelská armáda zahájila novou vlnu útoků na infrastrukturu libanonského teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Píše to list The Times of Israel (ToI). Agentura AFP odvysílala záběry kouře, který stoupal nad oblastí. Armáda židovského státu v pondělí přiznala, že při pokusu o atentát na agenta Hizballáhu omylem zabila opozičního funkcionáře.
před 6 hhodinami

Při povodni v ruském Dagestánu se protrhla přehrada, v Machačkale se zřítil dům

Při záplavách v Dagestánu na jihu Ruska protržená přehrada zatopila dvě vesnice. V regionální metropoli Machačkale se zřítil mnohopatrový dům. Nejméně jeden člověk zemřel při sesuvu půdy, informovala v neděli ruská státní agentura TASS.
před 19 hhodinami
Načítání...