Soud v Německu se zabývá žalobou kvůli údajným zdravotním následkům očkování proti covidu

3 minuty
Horizont ČT24: První soud kvůli vakcínám
Zdroj: ČT24

V Německu začal první proces s výrobcem vakcín proti koronaviru – firmou Pfizer/BioNTech. Žalobu k soudu v Rottweilu podal Němec, který po očkování, jak tvrdí jeho právník, částečně ztratil zrak. Podobných žalob kvůli možným vedlejším účinkům vakcíny jsou v Německu stovky.

Vakcinační program spustila německá vláda v prosinci roku 2020. Vakcínu firmy BioNTech si postupně nechalo píchnout 64 milionů obyvatel Německa. Naočkovat se tehdy nechal také osmapadesátiletý Dietmar Scherer, který teď německého výrobce žaluje kvůli údajným vedlejším účinkům.

„Přišel po očkování o zrak v pravém oku. Všechno nasvědčuje tomu, že to způsobila vakcinace,“ říká jeho právník Joachim Ceasar-Preller. Po firmě BioNTech požaduje muž odškodné v přepočtu více než tři a půl milionu korun.

Podobný případ měl v polovině června projednávat také soud v Hamburku, kde stejné odškodné chce po BioNTechu vyplatit žena, která měla po vakcinaci trpět bolestmi horní části těla, otoky končetin, únavou a poruchami spánku. Krátce před prvním slyšením žaloba zpochybnila nezaujatost soudce, takže byl proces odložen. Firma BioNTech označila spor za neopodstatněný.

Očekávají se zdlouhavé procesy

Odškodnění od výrobců vakcín podle právníků v Německu chce kolem tří stovek lidí. Procesy budou prý právě kvůli dokazování příčinné souvislosti zdlouhavé. „Jak dlouho bude proces trvat, teď odhadnout nemůžeme. Záleží na rozsahu, v jakém bude potřeba zajistit důkazy a zda bude potřeba získat posudek znalce,“ říká mluvčí soudu Thomas Geiger.

Evropská léková agentura vakcínu Comirnaty od BioNTechu schválila jako bezpečnou. Po celém světě se látkou nechalo naočkovat kolem jedné a půl miliardy lidí. Podezření na vedlejší účinky v zemích Evropské unie nahlásilo 1,7 milionu očkovaných, což představuje dvě desetiny procenta na stovku aplikovaných dávek. Podobné procesy proti různým výrobcům vakcín proti covidu-19 probíhají také v dalších zemích EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...