Soud v Brazílii zablokoval prezidentský dekret o těžbě v chráněné části Amazonie

Brazilský federální soudce s okamžitou platností pozastavil dekret prezidenta Michela Temera, který soukromým firmám umožnil těžbu v národní rezervaci v Amazonii. Podle soudu je nařízení protiústavní. Vláda se hodlá odvolat.

Brazilská ústava stanoví, že zrušení chráněné rezervace může učinit pouze parlament, který jako jediný může přijímat změny týkající se využívání přírodních zdrojů v Amazonii, zdůraznil soudce.

Temerův dekret také podle soudce porušuje práva domorodých obyvatel, kteří obývají téměř 70 procent dané chráněné oblasti. Každé opatření, které se týká území domorodců, by mělo být s nimi konzultováno, uvedl.

Prezident zrušil dekretem rezervaci Renca (Reserva Nacional do Cobre e Associados) o rozloze asi 47 tisíc kilometrů čtverečních, což je oblast větší než například Dánsko. Díky tomu by zhruba ve třetině rezervace mohly začít soukromé firmy těžit nerostné bohatství, včetně zlata, železa, mědi a manganu. Dosud tak může činit pouze stát, který ale v oblasti prakticky netěží.

Vláda se snaží popohnat ekonomiku

Po široké kritice Temer v úterý dekret nahradil novým zněním, kde specifikoval opatření na ochranu přírody. Podle agentury AFP ale nový text podstatu dekretu nijak nezměnil. Otevření těžby soukromým firmám je součástí opatření, jimiž se brazilská vláda snaží podpořit brazilskou ekonomiku, která se v minulých letech dostala do krize.

„Cílem je přilákat nové investory, což zajistí bohatství pro zemi a zaměstnanost pro lidi – to vše založené na principech udržitelnosti,“ uvedlo ministerstvo těžby a energetiky.

Podle opozičního senátora Randolfa Rodriguese jde ale o největší útok na Amazonii v posledních 50 letech. Před těžbou v této oblasti varoval i Maurício Voivodic, šéf brazilské části Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle něj přinese demografickou explozi, ničení lesa, likvidaci zdrojů vody, ztrátu biodiverzity a povede ke vzniku konfliktů.

  • Atlantický deštný prales je považován za jeden z druhově nejbohatších. Dosud ho zmizelo již asi 90 procent. V současnosti existuje v Brazílii už jen 8,5 procenta souvislých ploch Atlantického pralesa nad 300 hektarů. Od roku 1988 brazilské úřady monitorují stav zalesnění s pomocí satelitů.

WWF upozorňuje, že nejvíce investory zajímají zdroje zlata a mědi v jedné z chráněných oblastí, biologické rezervaci Maicuru. V dalších dvou oblastech podle WWF hrozí konflikty s domorodci, kteří zde doposud žijí ve značné izolovanosti od civilizace a nechtějí na tom nic měnit. Zlatá horečka by mohla způsobit nenávratné poškození jejich kultur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánií hýbe „revoluce plameňáků“ kvůli projektu Trumpova zetě

Tisíce lidí v sobotu opět protestovaly v Tiraně proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Albánská vláda udělila projektu status strategické investice.
08:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
04:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTriumf v jednání s Čínou? Trump zdržuje prodej zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako triumf v jednáních s Čínou.
před 2 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
00:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 14 hhodinami
Načítání...