Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův investiční balík

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek po měsících vyjednávání schválila obří investiční balík prezidenta Joea Bidena, který se zaměřuje především na sociální programy a boj s klimatickými změnami. Podle amerických médií se jedná o přelomový úspěch pro Bidena, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib. Návrh však ještě musí schválit Senát, kde zřejmě prodělá řadu změn kvůli postoji některých umírněných demokratických senátorů.

Sněmovna opatření schválila téměř přesně podle stranických linií, pro hlasovalo 220 zákonodárců a proti 213. O balíku měla dolní kongresová komora hlasovat již ve čtvrtek, lídr republikánské menšiny Kevin McCarthy však využil svého přednostního práva předstoupit před kongresmany a pronesl více než osm a půl hodiny dlouhý projev, který jednání natáhl až do pátku.

Překonal tím dosavadní rekord demokratky Nancy Pelosiové, která v roce 2018 přišla s asi osmihodinovým vystoupením při schvalování republikánské reformy programu veřejného zdravotního pojištění známé jako Obamacare.

Nynější investiční balík v hodnotě 1,85 bilionu dolarů (41,5 bilionu korun) je jednou z největších veřejných investic v USA za poslední desetiletí a významně zasahuje do celé řady programů federální vlády. Investice budou směřovat do veřejné zdravotní péče, vzdělání, na podporu bydlení, rodinné politiky či na boj s klimatickými změnami a financování přechodu na bezemisní ekonomiku. Mimořádné výdaje chce vláda pokrýt stanovením minimální daně pro podniky a zvýšením odvodů pro nejbohatší Američany.

Návrh se ještě bude měnit

S některými částmi návrhu dlouhodobě nesouhlasí umírnění demokratičtí senátoři Joe Manchin a Krysten Sinemaová, kteří v posledních měsících svou neoblomností srazili rozpočet investičního balíku na polovinu oproti původnímu návrhu a vyřadili z něj rovněž návrh na zvýšení zdanění firem.

Manchin přitom nadále některé části schváleného návrhu nepodporuje, a opatření proto zřejmě v Senátu čeká řada změn, o nichž se podle amerických médií velmi pravděpodobně bude další týdny vyjednávat. Demokraté mají v horní komoře nejtěsnější možnou většinu, takže tam potřebují hlas každého ze svých spolustraníků. Republikáni s návrhem od začátku nesouhlasí a jednotně jej nepodporují.

Další investice

Kongres minulý týden schválil další velký investiční balík v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (22,4 bilionu korun) namířený do infrastruktury, který demokraté tentokrát vyjednali společně s republikány. Toto opatření se přitom na několik měsíců stalo „rukojmím“ při vnitrostranických jednáních demokratů o podobě nově schváleného balíku.

Páteční hlasování zřejmě přinese Bidenovi dočasné vítězství a i úlevu, jelikož se nyní nachází v asi nejtěžších chvílích svého prezidentství. V průzkumech mu setrvale klesá podpora veřejnosti zejména kvůli obavám voličů z inflace a stále nekončící pandemii. Demokraté se přitom snaží co nejrychleji prosadit svoje politické priority, protože jim v kongresových volbách plánovaných na příští listopad hrozí ztráta kontroly zákonodárného sboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
Právě teď

Indie a Pákistán se dohodly na okamžitém příměří

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří. V sobotu to potvrdil šéf pákistánské diplomacie Išak Dar i indické ministerstvo zahraničí. Podle Dillí dohoda počítá se zastavením veškeré palby a začala platit ve 13:30 SELČ. Informaci jako první přinesl na své síti Truth Social prezident USA Donald Trump, který uvedl, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.
06:08Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zelenskyj se dohodl s evropskými lídry na příměří, Putinovi hrozí dalšími sankcemi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na sobotním setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných, kterého se osobně účastnili kromě Zelenského také francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfové vlád Británie, Německa a Polska – Keir Starmer, Friedrich Merz a Donald Tusk. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojili na dálku. Účastníci schůzky hovořili telefonicky rovněž se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.
07:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 41 mminutami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 2 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 2 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 4 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 9 hhodinami
Načítání...