Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův investiční balík

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek po měsících vyjednávání schválila obří investiční balík prezidenta Joea Bidena, který se zaměřuje především na sociální programy a boj s klimatickými změnami. Podle amerických médií se jedná o přelomový úspěch pro Bidena, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib. Návrh však ještě musí schválit Senát, kde zřejmě prodělá řadu změn kvůli postoji některých umírněných demokratických senátorů.

Sněmovna opatření schválila téměř přesně podle stranických linií, pro hlasovalo 220 zákonodárců a proti 213. O balíku měla dolní kongresová komora hlasovat již ve čtvrtek, lídr republikánské menšiny Kevin McCarthy však využil svého přednostního práva předstoupit před kongresmany a pronesl více než osm a půl hodiny dlouhý projev, který jednání natáhl až do pátku.

Překonal tím dosavadní rekord demokratky Nancy Pelosiové, která v roce 2018 přišla s asi osmihodinovým vystoupením při schvalování republikánské reformy programu veřejného zdravotního pojištění známé jako Obamacare.

Nynější investiční balík v hodnotě 1,85 bilionu dolarů (41,5 bilionu korun) je jednou z největších veřejných investic v USA za poslední desetiletí a významně zasahuje do celé řady programů federální vlády. Investice budou směřovat do veřejné zdravotní péče, vzdělání, na podporu bydlení, rodinné politiky či na boj s klimatickými změnami a financování přechodu na bezemisní ekonomiku. Mimořádné výdaje chce vláda pokrýt stanovením minimální daně pro podniky a zvýšením odvodů pro nejbohatší Američany.

Návrh se ještě bude měnit

S některými částmi návrhu dlouhodobě nesouhlasí umírnění demokratičtí senátoři Joe Manchin a Krysten Sinemaová, kteří v posledních měsících svou neoblomností srazili rozpočet investičního balíku na polovinu oproti původnímu návrhu a vyřadili z něj rovněž návrh na zvýšení zdanění firem.

Manchin přitom nadále některé části schváleného návrhu nepodporuje, a opatření proto zřejmě v Senátu čeká řada změn, o nichž se podle amerických médií velmi pravděpodobně bude další týdny vyjednávat. Demokraté mají v horní komoře nejtěsnější možnou většinu, takže tam potřebují hlas každého ze svých spolustraníků. Republikáni s návrhem od začátku nesouhlasí a jednotně jej nepodporují.

Další investice

Kongres minulý týden schválil další velký investiční balík v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (22,4 bilionu korun) namířený do infrastruktury, který demokraté tentokrát vyjednali společně s republikány. Toto opatření se přitom na několik měsíců stalo „rukojmím“ při vnitrostranických jednáních demokratů o podobě nově schváleného balíku.

Páteční hlasování zřejmě přinese Bidenovi dočasné vítězství a i úlevu, jelikož se nyní nachází v asi nejtěžších chvílích svého prezidentství. V průzkumech mu setrvale klesá podpora veřejnosti zejména kvůli obavám voličů z inflace a stále nekončící pandemii. Demokraté se přitom snaží co nejrychleji prosadit svoje politické priority, protože jim v kongresových volbách plánovaných na příští listopad hrozí ztráta kontroly zákonodárného sboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29AktualizovánoPrávě teď

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 15 mminutami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 29 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 3 hhodinami
Načítání...