Znečištění ovzduší v indickém Dillí dosáhlo kritické úrovně a úřady obyvatele varovaly, aby s ohledem na své zdraví raději vůbec nevycházeli ven. Nejvyšší představitel města Arvind Kedžrivál situaci ve 40milionové metropoli označil za neúnosnou, na některých místech totiž koncentrace prachových částic přesáhla 900 mikrogramů na metr krychlový. Už koncentrace 500 mikrogramů je přitom považována za nanejvýš nebezpečnou.
Koncentrace miniaturních škodlivých prachových částic, které snadno pronikají do plic, v pondělí v několika čtvrtích Dillí dosáhla vysoko přes 900 mikrogramů na metr krychlový.
Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za bezpečnou hustotu PM 2,5 (prachové částice menší než 2,5 mikrometru) 100 mikrogramů na metr krychlový – to se ale týká pouze rozmezí několika hodin. Bezpečná průměrná roční hustota PM 2,5 je deset mikrogramů na metr krychlový.
Kvalita vzduchu v Dillí je aktuálně sedmkrát horší než například v Pekingu. Z databáze WHO čítající 2600 měst také plyne, že 14 z 18 nejvíce znečištěných měst na planetě na základě zmíněné hustoty PM 2,5 je právě v severní Indii.
Nízká viditelnost a zrušené lety
Kvůli smogu už v pátek úřady v Dillí nařídily uzavření škol, kde se nebude vyučovat minimálně do 5. listopadu. Ve městě je zakázáno vykonávat stavební práce, zapalovat ohně nebo používat zábavní pyrotechniku. Vzduch je natolik znečištěný, že ve městě je i velmi nízká viditelnost. Místní letiště muselo zrušit nejméně 40 letů.
„Nemůžeme snížit míru kouře způsobeného pálením zemědělské půdy, který už se šíří. Ale můžeme omezit zdroje znečištění ve městě,“ říká zástupce nejvyššího představitele Dillí Manish Sisodia. Právě farmáři ze sousedních zemí, kteří pálí zbytky zemědělských plodin na svých polích, stojí za smogovou kalamitou už v tak nejznečištěnější metropoli světa.
Znečištění v Dillí způsobují především automobily a průmyslové emise. „Myslím si, že vláda by měla k zastavení této hrozby udělat mnohem víc. Nemyslím si, že můžeme očekávat, že se farmáři jen tak nechají připravit o peníze,“ konstatuje jeden z obyvatel Dillí s tím, že zemědělci by museli vynaložit zhruba 2500 až 3000 rupií (800–960 korun) za každý akr, aby se zabránilo spálení strniště.
Dillí jako Peking
Úřady tak začaly zavádět opatření, jež výrazně omezí množství soukromých aut na silnicích. Jeden den smějí do ulic vyjet pouze auta se sudými čísly na poznávacích značkách, druhý den jsou do ulic vpuštěna auta s lichými poznávacími značkami.
Podle úřadů, citovaných agenturou AP, by díky nařízení, které v pondělí do ulic vpustilo jen auta se sudými poznávacími značkami, mělo městem projíždět o 1,2 milionu vozidel méně. Opatření má platit do 15. listopadu.
Jestli to alarmující znečištění vzduchu nějak zlepší, ale není vůbec jisté. Čísla na měřidlech překračují limity bezpečné pro zdraví více než desetkrát. Cílem města je také proto podle Kedžrivála zavést tisíc elektrických autobusů a podporovat další elektrická vozidla.
Omezování dopravy na základě poznávacích značek uplatňuje příležitostně například čínská metropole Peking. Dillí k tomuto opatření přistoupilo dvakrát v roce 2016, bylo ale podle agentury AP přijato rozporuplně, přičemž kritici zpochybňovali jeho úspěšnost.
Bez zlepšení
Už v předchozích dnech úřady také lidem rozdaly miliony obličejových masek, přesto ale zdravotnická zařízení referují o obrovském nárůstu počtu pacientů s dýchacími obtížemi. Obyvatelé v indických médiích používají kvůli nedýchatelnosti vzduchu přirovnání k plynové komoře, deník India Today píše o „air-mageddonu“.
Indický státní Systém pro předpovídání a výzkum kvality ovzduší (SAFAR) zatím není příliš optimistický ohledně možného zlepšení situace: během nadcházejících dvou dnů se podle něj nic zásadního nezmění.
