Zahájení hromadného testování obyvatel na koronavirus na Slovensku provázely nepříjemnosti. Dopoledne tam totiž spadl státní internetový portál na rezervaci termínu. O pár set kilometrů dál zase německé Sasko zpřísnilo pravidla pro zahraniční pendlery – pokud se nebudou alespoň jednou týdně testovat, hrozí jim pokuta až 500 eur (13 tisíc korun).
Slovensko začalo hromadně testovat, v Sasku budou pokutovat netestované pendlery
Události: Epidemická situace na Slovensku a v Rakousku (zdroj: ČT24)
Podle nedělního rozhodnutí vlády budou Slováci nově i na cesty do práce či do přírody potřebovat negativní výsledek testu.
Bez on-line registrace, kterou umožnila jen část z 250 mobilních odběrových míst, si zájemci musejí u testovacích center vystát frontu. Podle oznámení na státním webu byla registrace na testy pozastavena z technických příčin. Systém patrně nezvládl nápor po ohlášení celostátního testování. Odpoledne však rezervační systém začal znovu fungovat.
Od plošného testování obyvatel si kabinet premiéra Igora Matoviče slibuje kromě jiného snížení tlaku na nemocnice a počtu infikovaných dříve, než se v zemi rozšíří nakažlivější mutace koronaviru.
Stávající kolo plošného testování potrvá do úterý 26. ledna. Od následujícího dne se jen na lidi s negativním výsledkem testu na koronavirus bude vztahovat širší okruh výjimek z prodlouženého zákazu vycházení. Až na výjimky pouze se zmíněným potvrzením budou moci lidé jezdit do práce, do přírody či vycestovat do zahraničí a vrátit se zpět do vlasti. I bez testu bude možné opustit bydliště kromě jiného kvůli nákupu základních životních potřeb, návštěvě lékaře či účasti na pohřbu.
Omezení volného pohybu se vztahuje také za zahraniční turisty, kteří přijedou do země; na Slovensku jsou platné i výsledky testů provedených v Česku.
Plošné testování, které prosazoval premiér Igor Matovič, kritizovala část koalice i odborníci. Zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský upozornil, že dle expertů testování nemá smysl a že se vyplatí jen v oblastech, kde je zamoření koronavirem značné.
Odborníci upozorňují také na to, že zdravotní personál je vyčerpán, protože v nemocnicích je mnohem více pacientů. Ty také již delší dobu čelí tlaku, nemusí být tedy k dispozici dostatek zdravotníků. Lidé rovněž možná nebudou ochotni čekat dlouhé fronty v mrazech. Premiér ale plán přesto prosadil.
Na Slovensku naposledy na začátku prosince začal výrazně stoupat počet nových potvrzených případů infekce koronavirem. Minulý týden se pak vývoj mírně zlepšil.
Polské očkování nabírá zpoždění
V Polsku bylo zatím naočkováno skoro 470 tisíc lidí. Tamní vláda chce tempo akcelerovat. Je však problém s dodávkou vakcín. Dle zpravodaje ČT v Polsku Lukáše Mathého budou detaily známy až v pondělí odpoledne. Už nyní je ale jasné, že z těch dávek, které měly dorazit, obdržel stát jen polovinu. Ještě se ale neví, jak moc se očkování zdrží. V různých nemocnicích v Polsku už ale zdravotníci neočkují, protože nemají čím.
Polská opozice již tradičně vládu nešetří, celá organizace je dle nich nefunkční a pomalá. Předpovídá, že pokud to takto půjde dál, všichni obyvatelé budou naočkování až za čtyři roky.
Epidemická situace je v Polsku stabilní, nebyla tam zaznamenána třetí vlna epidemie, přičemž druhá vlna vrcholila v říjnu. Za minulý týden se čísla dle zpravodaje pohybovala pod 10 tisíci nových případů denně. Zároveň se v Polsku začalo více testovat a míra pozitivity se pohybuje pod deseti procenty. To jsou všechno ve srovnání s Evropou nadějná čísla.
Vláda se ale obává, že by třetí vlna mohla přece jen přijít. Platí tedy nadále to, že jsou opatření stále velmi přísná. Platit mají do konce měsíce. Jediné, co se změnilo, je, že se do škol vrátili žáci prvního až třetího ročníku základních škol.
Sasko žádá jeden test týdně
S opatrností sledují dění v Polsku i v Česku Sasové. Nejméně 500 euro (13 tisíc korun) pokuty od pondělí hrozí zahraničním pendlerům dojíždějícím za prací do Saska, kteří se jednou týdně nenechají otestovat na koronavirus. Nové opatření se týká i přeshraničních studentů, ale saská vláda ho vůči nim prozatím ze sociálních důvodů nebude uplatňovat. Výjimku mají i školáci a děti chodící do školky. Saští zaměstnavatelé, které oslovila ČTK, chtějí českým zaměstnancům testování proplácet, pokud to bude třeba.
Povinnost testů Sasko přeneslo na pendlery, případně na zaměstnavatele. Po vlně kritiky od zaměstnanců, firem i odborů a hospodářských svazů se Sasko rozhodlo přispívat zaměstnavatelům částkou deset eur (260 korun) za test. To je zhruba třetina komerční ceny rychlotestu. Pokud si ale firmy nechají například u Německého červeného kříže vyškolit vlastního odběrového zaměstnance, tak jim dotace náklady na nákup testu plně pokryje.
Sasko původně žádalo dva testy týdně, nakonec ale po jednání se zástupci zaměstnavatelů a s představiteli Česka a Polska požadavek snížilo na jeden test týdně.
Pro zaměstnavatele, pokud neprovádí testy přímo na pracovišti, mohou náklady činit i několik tisíc eur měsíčně. Mnozí zaměstnavatelé se totiž obávají, že pokud by na rozbory pendlerům nepřispívali, tak by do práce dojíždět přestali, neboť by se jim to nevyplatilo.
Prakticky žádný problém s novým modelem nemají nemocnice, které především v pohraničí spoléhají na české a polské zaměstnance. Uvedly, že své zahraniční pracovníky testovaly pravidelně již dříve. Žitavská klinika, která leží na pomezí s Českem a Polskem, řekla ČTK, že rozbory považuje za benefit, který českým a polským zdravotníkům ráda nabízí.
Stejné vyjádření poskytla také mluvčí drážďanské městské kliniky Viviane Piffczyková. Ta ČTK řekla, že klinika zaměstnává 28 lidí z Česka a Polska, z nichž ale velká část v Německu i bydlí. Ti z nich, kteří přes hranice jezdí, mají test od kliniky v rámci saského nařízení zaručený. „Náklady na testy nese klinika,“ uvedla.
Zaměstnavatelé z nezdravotnických odvětví upozorňují, že testování je pro ně finanční zátěž. Často také poukazují na to, že saský požadavek není ve shodě s právem Evropské unie.
Čeští zaměstnanci, kteří do Saska za prací dojíždějí a kteří mají vedle německého i české zdravotní pojištění, mohou využívat bezplatné rozbory v rámci českého celostátního testování. Sasko se zavázalo, že tyto rychlotesty uzná.
Mnohem větší obavy ale u pendlerů a firem vyvolává nové celoněmecké opatření, které by u zemí označených jako obzvláště rizikové přeshraniční značně zkomplikovalo dojíždění. Německo totiž vedle rizikových regionů, což jsou všechny s více než 50 novými případy na 100 tisíc obyvatel za sedm dní, zavedlo ještě kategorii vysoce riziková oblast. To je taková, kde se vyskytují zmutované varianty koronaviru považované za nebezpečné, nebo kde je více než 200 nových případů na 100 tisíc obyvatel během sedmi dní.
WHO a Čína mohly v úvodu pandemie jednat rychleji, tvrdí experti
Světová zdravotnická organizace (WHO) a Čína mohly na počátku šíření koronaviru jednat rychleji. Vyplývá to z předběžné zprávy nezávislé komise, jejímž úkolem bylo posoudit světovou reakci na pandemii covidu-19. Šíření viru ve světě podle ní bylo možné zpomalit zavedením přísných opatření, příliš mnoho zemí ale „ignorovalo signály“ o závažnosti situace.
„Světový pandemický výstražný systém není pro daný účel vhodný,“ uvedla ve zprávě komise, které předsedají bývalá novozélandská premiérka Helen Clarková a někdejší liberijská prezidentka Ellen Johnsonová Sirleafová. WHO podle ní nemá dostatek pravomocí, aby mohla efektivně čelit výzvám, jako je pandemie covidu-19.
Zpráva vyzývá k „celosvětovému restartu“. Doporučení, jak dál postupovat, by měla komise poskytnout v konečné zprávě, kterou předloží ministrům zdravotnictví členských zemí WHO letos v květnu.
WHO čelí od počátku loňského roku kritice za údajně pomalou reakci na šíření koronaviru. Agentura AFP připomíná i to, že se WHO dlouho zdráhala doporučit zakrývání úst a nosu jako opatření proti šíření koronaviru. Končící americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil Čínu, že tajila informace o koronaviru, a šéfa WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, že se příliš poddává vůli Pekingu.