Bratislava - Slovensko dostane od Evropské unie více peněz na pomoc Romům. Do roku 2020 by to mělo být skoro osm miliard korun. Zásadně však musí změnit způsoby, jak eurofondy využívá. V minulém období se totiž peníze utrácely za zbytečné programy a pomohly pouze minimu lidí.
Většina z poloviny milionu slovenských Romů žije na hranici chudoby nebo pod ní. „Na Slovensku je taková situace, že infrastruktura v místech, kde žijí Romové, je absolutně nedostatečná a nevyhovuje žádným akceptovatelným podmínkám,“ říká Daniel Škobla, specialista pro sociální začleňování OSN.
Hasičské zbrojnice jako romský projekt
Slovensko mohlo od roku 2007 čerpat z Evropská unie až 200 milionů eur na romské programy. Kolik peněz se do země skutečně dostalo a kde skončily, se však nedá dohledat. Sami Romové tvrdí, že do oblastí, kde žijí, většinou žádné peníze nedorazily.
Policie už vyšetřuje několik případů, kdy firmy školily Romy například v sekání trávy nebo péči o koně a za třídenní kurzy si účtovaly miliony korun. Práci, kterou díky tomu měli Romové získat, ale nemají.
- „I hasičské zbrojnice jsou v některých obcích vykazované jako romský projekt. Stačilo starostovi zakroužkovat, že má Romy v obci, a automaticky se ty peníze vykazovaly jako romské,“ vysvětluje postupy zneužívání fondů Peter Pollák, zplnomocněnec vlády pro romské komunity.
Víte, jaká je chudoba a bída?
Romští předáci už kvůli tomu svolali několik demonstrací. Chtějí vykřičet do světa, že eurofondy určené pro zlepšení postavení jejich menšiny, byly rozkradeny. „Kde jsou peníze z eurofondů? Víte, jaká je chudoba a bída?“ ptá se František Tanko z Unie Romů na Slovensku.
Stát nyní slibuje, že už bude čerpání eurofondů hlídat a nedovolí zbytečné utrácení. Až budou slovenští Romové žít v podmínkách, které odpovídají 21. století, mají eurofondy pomoci se vzděláváním dětí a tvorbou pracovních míst. V osadách je v současnosti osm z deseti dospělých bez zaměstnání.
Ekonomická, sociální a morální nutnost
Již v červnu zveřejněná zpráva Evropské komise vidí prostor pro zlepšení mimo jiné v důsledném zapojení občanských společností, a to i romských, a také v tom, aby úřady bojovaly proti korupci a lépe vysvětlovaly přínosy romské integrace.
Podle komise je na Slovensku, ale také v Česku a Maďarsku, nadále velmi rozšířená segregace romských dětí ve vzdělávacím systému. Rámec EU stanoví čtyři pilíře, ve kterých mají členské státy usilovat o lepší integraci Romů, jsou to přístup ke vzdělání, zaměstnanost, zdravotní péče a bydlení.
Již loni EU označila plné začlenění Romů do většinové společnosti za ekonomickou, sociální a morální nutnost. V Evropské unii s 500 miliony obyvatel žije podle odhadů deset až 12 milionů Romů. Největší podíl v celkové populaci má tato menšina v Bulharsku a Slovensku, kde tvoří deset, respektive devět procent. Česko obývá až 250 tisíc Romů.
