Slovenská policie má druhou nejnižší podporu svých spoluobčanů ze všech členských zemí Evropské unie, tvrdí průzkum eurobarometru. Nevěří jí ani polovina obyvatel. Analytici to přičítají špatné komunikaci i nejasnému systému hodnocení. Nedávná studie navrhuje změny – třeba posílení sboru v některých krajích. Znalci totiž upozorňují i na personální nedostatek. Vedení policie s tím ale nesouhlasí.
Slovenské policii věří méně než polovina veřejnosti
Události: Slovenská policie se potýká s nedůvěrou veřejnosti (zdroj: ČT24)
„Měli bychom si říct, kam se chceme za rok, za pět let posunout. My říkáme – z kanceláří do ulic. Víc lidí by mělo být v ulicích a pomáhat přímo občanům,“ reagoval ředitel útvaru Hodnota za peníze na slovenském ministerstvu financí Martin Haluš na průzkum, ve kterém slovenské policii vyjádřilo důvěru pouze 46 procent Slováků.
Tým analytiků z ministerstva financí vidí problém v nedostatku uniformovaných policistů. Během čtyř let jejich počet klesl o šest procent.
„Nejde přitom ani tak o absolutní čísla. Dvacet a půl tisíce příslušníků – zmíněných ve studii – je dokonce víc, než uvádí vedení sboru. V přepočtu na obyvatele je policistů podobně jako v Česku – a dokonce víc než v Polsku a Maďarsku. Problém je spíš v jejich rozdělení napříč územím,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan.
Nejvíc policistů na obyvatele působí ve středním Slovensku. Jenže četnost kriminality tomu neodpovídá, nejvíce práce mají hlídky na západě a severu země.
Počet policistů ve slovenských okresech
Využití civilistů
„Snažíme se ty podmínky na výkon státní služby zlepšit, ale já jako policejní prezident nemám v rukách finance. To je podle mě největší slabina, například v porovnání s českou policií,“ stěžuje si prezident slovenského policejního sboru Štefan Hamran.
Analytici radí, jak šetřit – třeba větším podílem civilních zaměstnanců. Slovenská policie jich má nejmíň ve střední Evropě – v porovnání o třetinu. Právě civilní pracovníci jsou pro stát lacinější – netýkají se jich třeba nákladné výsluhové penze.
„Až 900 pozic v policejním sboru by mohli vykonávat civilní zaměstnanci. Úspora na jednu takovouto zcivilněnou pozici v dlouhodobém horizontu představovala 280 tisíc eur,“ dodal Pružinský.
Počet trestných činů v přepočtu na 1 policistu
Civilisté by tak mohli spravovat třeba IT služby, administraci cizinců nebo mýtné hlídky na dálnicích. „Zásadně neodmítáme takový postoj, akorát musíme najít ty kvalifikované civilisty, kteří budou vykonávat tyto činnosti,“ řekl Hamran.
Slovenské policii podle Šilhana chybí širší koncepce, kde a jak chce působit v příštích letech. „Podle expertů se příliš soustředí na konkrétní čísla a prosté statistické výstupy,“ dodal zpravodaj. Podle něj se policie například nevěnuje tomu, že lidé neoznamují trestnou činnost, což následně vede k tomu, že ji policie neřeší, a to ještě více podporuje nedůvěru.
I další bezpečnostní sbor – armáda – v očích Slováků ztrácí. Během tří let jí podpora klesla o třetinu – na 48 procent. To je nejvýraznější propad za dlouhou dobu. Podle expertů jde o součást krize důvěry ve státní složky.
Horizont ČT24: Jan Šilhan ke slovenské policii (zdroj: ČT24)