Lusaka - Každou čtvrthodinu zabijí pytláci v Africe slona – navzdory úsilí ochranářů a mezinárodnímu tažení proti pašování slonoviny. Ozbrojená komanda po sobě navíc v divočině nechávají napospas osudu pro ně nepotřebná mláďata. Dospělé slony vraždí kvůli klům, ale protože jejich potomci je ještě nemají, nechají je být. Slůňata by přitom sama v buši vyhladověla - jsou velice závislá na matkách nejen kvůli jejich mléku, ale i proto, že je chrání. Pokud mají štěstí a strážci národního parku je objeví, dostanou se malí chobotnatci do sloního sirotčince Lilayi v zambijské metropoli Lusaka.
Ošetřovatelé se o mláďata starají ve dne v noci - nejdřív je krmí z lahve jako mimina, od tří let se pak učí slůňata jíst sama. Jakmile se osamostatní, čeká je na korbě náklaďáku 800 kilometrů dlouhá cesta z Lusaky zpátky do Kafue, největšího národního parku Zambie. V bezpečí speciálního útulku nocují a pomalu si zvykají na sloní stádo. Čtyřletá slůňata nespustí jejich ochránci z očí ani při jejich prvních krocích v divočině.
Na svobodě ale pak hrozí slůňatům stejné nebezpečí jako jejich rodičům. Pytláci v Africe vybíjejí slony po desetitisících, jejich kly na černém trhu převáží i cenu zlata. Víc než dvě třetiny odřezaných klů se pašují do Číny, kde z nich vyrábějí šperky nebo drahé suvenýry. Černý obchod s bílým zlatem kvete i přesto, že mezinárodní kampaň za záchranu slonů donutila Peking tuny této čím dál vzácnější suroviny zničit.
