Šéf komunikace Bílého domu: Trump možná bude chtít přísnější protiruské sankce

Nahrávám video
Horizont ČT24: Spor o protiruské sankce
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump může Kongresem připravované sankce proti Rusku podepsat v nynější podobě, nebo je vetuje, aby tak dosáhl jejich ještě většího zpřísnění. V rozhovoru s televizí CNN to prohlásil ředitel komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci. Sankce chystané Kongresem se ale nelíbí Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci nespolupracují s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU. Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s možným uvalením dalších sankcí uvedl, že trpělivost Ruska má své meze.

„Sankce může podepsat přesně v té podobě, jak jsou, nebo je může vetovat a vyjednat ještě přísnější dohodu proti Rusku,“ citovala agentura Reuters Scaramucciho.

O Trumpově postoji dosud americká média psala, že s podpisem váhá. Nová odvetná opatření by totiž zkomplikovala snahu o urovnání napětí v americko-ruských vztazích, navíc sankce schválené Kongresem může v budoucnu odvolat jen Kongres, což u sankcí uvalovaných vládou neplatí. USA dosud v otázce sankcí proti Moskvě spolupracovaly s EU, což Kongres obchází.

Novou podobu protiruských sankcí schválila v úterý Sněmovna reprezentantů, návrh nyní musí odsouhlasit Senát a teprve poté ho na stůl k podpisu dostane prezident.

Kromě Ruska zavádí návrh sankce vůči Íránu a Severní Koreji. Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb.

Nová opatření míří na ruskou energetiku, finanční oblast, železniční i námořní dopravu a těžební sektor. „Sankce uvádějí, že kdokoli přispěje na plynovod Nordstream 2 buď jednorázovou částkou nejméně ve výši jednoho milionu dolarů, nebo pěti miliony dolarů během jednoho roku, ocitne se v sankčním seznamu,“ doplnil komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. 

Putin: Naše trpělivost má své meze

Na možné další sankce reagoval i ruský prezident Vladimir Putin, který je na návštěvě Finska. Rozhodnutí, jaká bude reakce na tyto sankce, bude podle šéfa ruského státu záviset na definitivním textu příslušného amerického zákona.

„Ještě jsme neviděli konečnou verzi, proto také na to nemáme konečný názor. Kdy odpověď bude, jaká bude - to bude záviset na tom, v jaké podobě nakonec uvidíme tento zákon, který nyní posuzuje (americký) Senát,“ uvedl Putin.

Podle agentury TASS šéf Kremlu poukázal na to, že Rusko je již delší dobu nejrůznějším způsobem provokováno. Zejména vypovídáním ruských diplomatů ze Spojených států, odnímáním diplomatického majetku či zaváděním nezákonných sankcí.

„Jak víte, chováme se velmi zdrženlivě, trpělivě, ale v určité chvíli budeme muset odpovědět, nelze donekonečna trpět určitou hrubost vůči naší zemi,“ uvedl Putin na tiskové konferenci uspořádané po jeho schůzce s finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Ruský prezident při této příležitosti podle agentury Reuters rovněž řekl, že Rusko je připraveno spolupracovat s neutrálními zeměmi, s nimiž sousedí v Baltském moři, jako je například Finsko, které není členem NATO.

Putin rovněž ujišťoval, že nynější společné námořní vojenské cvičení Ruska a Číny v Baltském moři nikoho neohrožuje. Podle jeho slov vojenská spolupráce Moskvy a Pekingu představuje „prvek stability ve světě“. Cvičení začalo v úterý, kdy z ruské námořní základny nedaleko polských hranic vypluly ruské a čínské vojenské lodě. Součástí manévrů je procvičování střelby na cíle ve vzduchu a na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 36 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 38 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 48 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...