Šéf íránského jaderného programu zemřel po atentátu, Teherán ukazuje na Izrael

Prominentní íránský nukleární fyzik Mohsen Fachrízádeh podlehl v nemocnici zraněním, která utrpěl při pátečním útoku nedaleko Teheránu, informovala tamní státní média. Západní zdroje Fachrízádeha označují za šéfa íránského programu jaderných zbraní. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf naznačil, že je za útokem Izrael. S odkazem na tři zpravodajské zdroje útok Izraeli připsal též americký deník The New York Times.

„Zdravotnickému týmu se ho bohužel nepodařilo přivést zpět k životu a tento manažer a vědec se před několika minutami stal mučedníkem,“ oznámila íránská státní média, která citovala prohlášení ministerstva obrany. V prohlášení se o Fachrízádehovi hovoří jako o šéfovi organizace pro výzkum a inovace ministerstva obrany.

V jednom ze svých vystoupení o íránském jaderném programu na něj upozornil v roce 2018 izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Fachrízádeh stál v čele programu až do jeho zrušení na začátku tisíciletí. „Toto jméno si zapamatujte,“ poznamenal před dvěma lety Netanjahu. Izraeli se připisují vraždy několika íránských jaderných odborníků, k novému incidentu se Netanjahuův úřad zatím nevyjádřil.

„Teroristé dnes zavraždili významného íránského vědce. Fakta svědčí o roli Izraele a poukazují na pachatele a jejich zoufalé válečné štvaní. Írán vyzývá svět a zejména Evropskou unii, aby ukončila trestuhodnou politiku dvojího metru a odsoudila tento čin státního terorismu,“ vyzývá šéf íránské diplomacie Zaríf.

Írán se za vraždy jaderných fyziků mstí

Útok na auto s Fachrízádehem a jeho ochrankou byl spáchán ve městě Ábsard, východně od Teheránu. Svědci nejprve slyšeli výbuch a pak střelbu. Kromě Fachrízádeha byli zraněni i jeho strážci a všichni skončili v nemocnici. Na sociálních sítích se objevily snímky vozu s prostříleným čelním sklem a také krvavé skrvny v jeho okolí. K útoku se nikdo nepřihlásil, většina íránských médií ale připomenula Netanjahuova slova z roku 2018.

Velitel íránských revolučních gard sdělil, že Írán z vraždy svých jaderných odborníků vždy pomstil a udělá to i nyní.

Tři zpravodajské zdroje amerického deníku The New York Times potvrdily, že za útokem stojí Izrael. K případu se nevyjádřil Bílý dům, Pentagon ani ministerstvo obrany nebo CIA. Její někdejší ředitel z let 2013 až 2017 John Brennan ale útok označil za „zločin a velmi nebezpečnou akci“. „Vzniká riziko odvety a nového kola regionálního konfliktu. Íránské vedení by mělo prokázat moudrost a počkat, až bude u moci odpovědné americké vedení, a odolat touze potrestat pachatele,“ zdůrazňuje.

Zástupce vedení libanonského Hizballáhu, který je spojencem Íránu, šajch Naím Kásim prohlásil, že reakce na vraždu je v rukou Íránu. Podle něj Fachrízádeha zabili lidé podporovaní „Amerikou a Izraelem a vražda je součástí války proti Íránu“.

Poradce íránského duchovního vůdce Hosejn Dehkání, který chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách, naznačil spojitost s Izraelem a také s USA. „Sionisté se snaží v posledních dnech politického života svého spojence zvýšit tlak na Írán a zahájit otevřenou válku. Vrhneme se na vrahy tohoto mučedníka jako blesk a přinutíme je jejich činu litovat,“ sdělil Dehkání.

Izrael se chystá na „citlivé období“ Trumpova konce

Pentagon na zprávu o útoku nereagoval, ale izraelský tisk v minulých dnech upozornil, že se izraelská armáda připravuje na možnost, že by americký prezident Donald Trump mohl před svým lednovým odchodem z úřadu nařídil útok na Írán. Mezi izraelským vedením podle tisku převládá názor, že poslední týdny Trumpova úřadováním budou „velmi citlivé“ období.

USA vyvíjejí na Írán tlak po svém odstoupení od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu v roce 2018. V lednu americká armáda v Bagdádu zabila s pomocí dronu velitele zahraničích oddílů íránských revolučních gard Kásema Solejmáního, což vyvolalo velké napětí také v Iráku.

Podle západních diplomatů vedl Fachrízádeh do začátku tisíciletí íránský program Amad neboli naděje, který řešil využití jaderné technologie ve zbrojním programu. Podle íránské agentury pro atomovou energii byl tento program na začátku tisíciletí zrušen. Írán dlouhodobě popírá, že usiluje o jadernou zbraň, a všechny své jaderné aktivity označuje za mírové.

Netanjahu v roce 2018 řekl, že Íránci ve zbrojním jaderném programu pokračují tajně v rámci organizace zaštítěné ministerstvem obrany a označované jako SPND. USA v roce 2008 na Fachrízádeho uvalily sankce a loni je rozšířily na SPND.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...