Sacharovovu cenu udělil Evropský parlament ukrajinskému režisérovi Olehu Sencovovi. Informovala o tom Evropská lidová strana, která jej na ocenění navrhla. Sencov byl v Rusku odsouzen k dvaceti letům vězení za terorismus. Filmař vinu odmítá. Nedávno po čtyřech měsících ukončil hladovku za propuštění politických vězňů, Moskvu ale neobměkčil.
Evropská lidová strana nominovala Sencova jakožto „symbol přibližně sedmdesáti Ukrajinců neprávem zatčených a odsouzených k dlouhým trestům ruskými okupačními silami na Krymu“.
Europoslanci tleskali vestoje
„Mám tu čest, že mohu oznámit, že konference předsedů (EP) se rozhodla udělit letošní Sacharovovu cenu Olehu Sencovovi,“ řekl šéf europarlamentu Antonio Tajani. Následoval dlouhý potlesk vestoje. Podle Tajaniho Sencov prokázal statečnost a odhodlání. V boji za svou věc nasadil i svůj život, a to nám všem připomíná povinnost bojovat za dodržování lidských práv, zdůraznil předseda europarlamentu.
Spokojenost s výběrem laureáta vyjádřili čeští představitelé Evropské lidové strany. Předseda české delegace Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že na tragédie v podobě invaze na Krym a rozpoutání války na východě Ukrajiny se nesmí zapomínat. Udělením Sacharovovy ceny bude podle něj bezpráví a utrpení tamních obyvatel zviditelněno.
„Nemyslím si, že by (ruský prezident) Vladimir Vladimirovič Putin poslechl nějaké prosby nebo výzvy Evropského parlamentu. To není jeho zvyk. Nepropustí ho (Sencova) okamžitě, když dostane Sacharovovu cenu. Ale může se stát, že spousta jiných lidí nebude tak nesmyslně obviněna,“ hodnotil význam ocenění místopředseda výboru EP pro bezpečnost a obranu Jaromír Štětina (TOP 09).
Naopak mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová se kroku Evropského parlamentu podivila. „Je to naprosto zpolitizované rozhodnutí. Na jakém základě bylo přijato a jak bylo motivováno, já osobně nevím,“ citovala agentura TASS její odpověď na dotaz novinářů.
Sencov držel protestní hladovku ve vězení na severu Sibiře od poloviny května do začátku října. Hladověním chtěl dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů v Rusku vyjma sebe.
Boj vzdal kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. V dopise vězeňské správě vyjádřil lítost nad tím, že jeho boj trval 145 dní, během nichž zhubl o dvacet kilogramů a podlomil si zdraví, ale „cíl přesto nebyl dosažen“.
Od filmových ocenění k obvinění z terorismu
Nadějný filmař se narodil 13. července 1976 v hlavním městě Krymské oblasti tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V devadesátých letech studoval na Kyjevské národní ekonomické univerzitě. Poté pokračoval ve studiu v Moskvě, kde navštěvoval kurzy scenáristiky a filmové režie.
První krátkometrážní film s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky natočil Sencov v roce 2008, o rok později vznikl další krátký snímek Roh býka.
Jeho prvním celovečerním filmem se stal snímek Gamer (Hráč) z roku 2011, ke kterému Sencov napsal i scénář. Poprvé se film představil na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu v sekci Bright Future zaměřené na objev a podporu nových talentů. Snímek, který se zabývá problematikou chorobné závislosti na počítačových hrách, pak na dalších přehlídkách sesbíral několik ocenění.
V létě 2013 začal otec dvou dětí, šestnáctileté dcery a čtrnáctiletého syna, natáčet film Nosorožec. Na rozpočet filmu, který dosáhl milionu dolarů, přispěla i ukrajinská vláda.
Když na Ukrajině v roce 2013 propukly masové protesty, začal se Sencov aktivně podílet na akcích hnutí Automajdan usilující o prozápadní orientaci Ukrajiny. Po ruské anexi Krymu, jež se odehrála na jaře 2014, pozastavily Sencovovu slibnou kariéru ruské úřady. Ty ho v květnu 2014 zadržely a obvinily ho z toho, že založil skupinu, která měla připravovat teroristická spiknutí.
Podle obžaloby se měl režisér se svým společníkem pokusit podpálit dvě kanceláře v krymské metropoli Simferopolu – kancelář ruské vládní strany Jednotné Rusko a jednoho z ruských spolků.
Tvrdý verdikt z Rostova
Sencov vinu odmítl přiznat a obvinění označil za vykonstruované. Dále také tvrdil, že ho ruská tajná služba mučila ve snaze donutit jej k přiznání. Justici tím ale nepřesvědčil; v Rostově na Donu ho 25. srpna 2015 odsoudili k dvaceti letům vězení. Trest si režisér odpykává na Sibiři.
Proti rozsudku se následně postavily mezinárodní organizace, které Sencova považují za politického vězně. Patří mezi ně Amnesty International, jež Sencovovův proces označila za stalinistický, nebo ruská organizace Memorial.
Spekuluje se o výměně za Rusy vězněné v USA
Ruský opoziční list Novaja gazeta nedávno napsal, že Moskva chce filmaře vyměnit za tři své občany uvězněné v USA: obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, pilota Konstantina Jarošenka, odsouzeného za pašování drog, a Mariji Butinovou, drženou ve vazbě.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ale prohlásila, že o takové iniciativě neví. Ani filmařův obhájce Dmitrij Dinze o takových plánech nevěděl, nicméně je prý ochoten přispět k výměně, pokud jsou záměry Moskvy opravdu vážné.
Europarlament uděluje cenu nazvanou po sovětském fyzikovi a laureátovi Nobelovy ceny za mír Andreji Sacharovovi už třicátým rokem, a to osobám nebo skupinám, které po celém světě bojují za dodržování lidských práv. Loni cenu obdržela demokratická opozice ve Venezuele.
Letos byli v užším výběru kromě Sencova marocký disident Násir Zifzáfí a skupina jedenácti nevládních organizací, které ve Středozemním moři pomáhají zachraňovat migranty.
Slavnostní předávání se má ve Štrasburku uskutečnit 12. prosince. S oceněním se pojí také finanční odměna ve výši 50 tisíc eur (1,3 milionu korun). Vzhledem k pobytu Sencova ve vězení zatím není jasné, jak se budou náležitosti spojené s cenou odvíjet. „Já si myslím, že to finanční ocenění teď není to nejdůležitější. Důležité je, že jsme na něj nezapomněli,“ řekl Štětina.
