Ruští wagnerovci tvrdí, že se stáhnou z Bachmutu. Pozice prý předají regulérní armádě

Nahrávám video

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina k 10. květnu stáhne od Bachmutu své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Oznámil to na Telegramu šéf uskupení Jevgenij Prigožin, který si už dříve ostře stěžoval na nedostatečné dodávky munice pro své síly. Rusko se snaží východoukrajinský Bachmut obsadit už řadu měsíců.

Příslušníci Wagnerovy skupiny nesli hlavní tíhu ruské zimní ofenzivy u východoukrajinského města Bachmut, kde se již řadu měsíců odehrávají prudké boje s velkými ztrátami na obou stranách. Ruské jednotky usilují o obklíčení a následné dobytí města. 

Podle amerického Institutu pro studium války se ukrajinským obráncům v nedávné době podařilo získat zpátky některé ztracené pozice, naprostou většinu města ale dál drží invazní jednotky. Podle Prigožina Rusové ovládají přes 80 procent Bachmutu.

„Stahuji jednotky Wagnerovy skupiny z Bachmutu, protože při nedostatku munice jsou odsouzeny k nesmyslné smrti,“ uvedl Prigožin v nejnovějším prohlášení, které je adresované náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi, ministrovi obrany Sergeji Šojguovi, prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému lidu.

„Moji hoši nebudou v Bachmutu trpět zbytečné a neopodstatněné ztráty bez munice,“ pronesl Prigožin dále na videu, které doprovází jeho písemné vyjádření. „Pokud kvůli své malicherné závisti nechcete ruskému lidu dopřát vítězství v dobytí Bachmutu, je to váš problém,“ dodal Prigožin, který ruské vojenské velení obvinil z toho, že munici pro jeho muže zdržuje ze žárlivosti na jejich úspěchy.

„Před měsícem nám přestali vydávat munici a dostáváme už jen deset procent normy. Chystali jsme se, že do devátého května dobydeme město Bachmut. Ale když to uviděli vojenští byrokrati, tak nám od prvního května prakticky přerušili zbrojní dodávky, aby se nám to nepodařilo,“ tvrdí šéf wagnerovců.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle serveru Meduza uvedl, že v Kremlu prohlášení Prigožina viděli, ale odmítl ho komentovat. „Nemohu to komentovat, protože se to týká průběhu speciální vojenské operace,“ řekl Peskov, který použil termín, jímž Moskva označuje svou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině.

Pokud by skutečně 10. května došlo k odchodu Wagnerovy skupiny z Bachmutu, tak by to podle zahraniční zpravodajky ČT Darji Stomatové znamenalo morální i strategickou vzpruhu pro ukrajinskou armádu, která by mohla poslat své jednotky na další bojiště. „Bachmut je symbol, ale těžké boje probíhají i ve směrech na Lyman, na Avdijivku nebo na Marjinku,“ poznamenala novinářka.

Stížnosti na nedostatek munice

O něco dříve se Prigožin v jiném videu zveřejněném na Telegramu tvrdě opřel do zmiňovaných ruských činitelů, kterým sprostě nadával kvůli nedostatku dodávek munice. „Toto jsou muži Wagnerovy skupiny, kteří dnes zemřeli,“ uvedl Prigožin podle serveru Meduza na záběrech, kde ukázal mrtvoly. Tvrdil přitom, že jeho jednotkám chybí „sedmdesát procent munice“. 

„Domnívám se, že ofenziva ukrajinské armády již v podstatě začala. Vidíme nejvyšší aktivitu nepřátelského letectva, vidíme nejvyšší aktivitu na perimetru a uvnitř naší fronty,“ uvedla před pár dny na Telegramu Prigožinova tisková služba. „Bohužel, situace nevypadá, řekněme, nejlépe,“ dodal Prigožin. 

V minulosti si také veřejně stěžoval na nedostatek munice, kterou ruské ministerstvo obrany vyčleňuje jeho bojovníkům. Wagnerovci kvůli tomu podle něj utrpěli až pětkrát vyšší ztráty. Skupina do války na Ukrajině verbovala ve velkém vězně výměnou za prominutí jejich trestu.

Někteří experti jsou ale ohledně stažení wagnerovců od Bachmutu skeptičtí. „Nemyslím si, že se to stane. Různé třenice mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany vidíme dlouhodobě, především se jedná o dodávky zbraní, a ještě více munice. V současné chvíli, kdy se očekává velká ukrajinská protiofenziva, je tu samozřejmě tlak, aby se s municí šetřilo. Wagnerovcům se zřejmě nedostává munice na tom konkrétním místě, kde potřebují,“ řekl ČT24 expert na mezinárodní vztahy z FSV UK Michal Smetana.

Prigožin je jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele, podotkla Meduza. Agentura Reuters připomněla, že není jisté, nakolik lze Prigožinovo vyjádření brát vážně. Šéf wagnerovců totiž emotivní vystoupení zveřejňoval už v minulosti, například minulý týden pak jedno z nich označil za „vtip“.

V pondělí Prigožin uvedl, že jeho jednotky jsou zásobovány pouze třetinou dělostřeleckých granátů, které by potřebovaly pro útok na východoukrajinský Bachmut. Jak napsala agentura Reuters, i podle západních představitelů chybí Rusku rakety a dělostřelecké granáty, což se projevuje i tím, že válka, kterou Moskva plánovala ukončit během několika týdnů, neustále pokračuje s koncem v nedohlednu.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před pár dny oznámil, že Rusko přijalo nezbytná opatření ke zvýšení výroby zbraní a vojenského materiálu určených pro dodávky ruským jednotkám zapojeným do speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá krvavou válku na Ukrajině.

Nahrávám video

„Mariupolský řezník“ k wagnerovcům

Podle agentury Reuters ve čtvrtek přišla zpráva, že se k wagnerovcům přidal někdejší náměstek ministra obrany generáplukovník Michail Mizincev, který má mít funkci zástupce velitele. Mizincev, jenž loni v prvních měsících války organizoval dobývání ukrajinského Mariupolu, se stal v září náměstkem ministra obrany odpovědným za logistiku a zásobování.

Letos v dubnu se objevily informace o jeho údajném odvolání. Evropská unie na Mizinceva, který si kvůli brutalitě ruského postupu v Mariupolu vysloužil přezdívku „mariupolský řezník“, loni v červnu uvalila sankce.

Sám Prigožin se v blízkosti ruského Vladimira Putina vyskytoval už od devadesátých let, držel se ale v ústraní. Jeho ambice a sebedůvěra se loni zhmotnily přímo v centru Petrohradu, kde si otevřel okázalé sídlo své žoldnéřské firmy.

Přestože přísně vzato stojí mimo ruské zákony, mluví se o jeho napojení na tajné služby, které mu pomáhají ustát i tlaky nepřátel mezi vrcholnými představiteli armády. Přesto se stále častěji spekuluje, že svou žoldnéřskou společnost z ukrajinského bojiště přesune zpět do Afriky, kde má uzavřené kontrakty s několika místními vládami.

Fronta na Ukrajině se v posledních měsících posunula minimálně. Rusko si při své zimní ofenzivě významné územní zisky nepřipsalo a nyní se podle některých vojenských analytiků v očekávání rozsáhlé ukrajinské protiofenzivy zřejmě jeho jednotky přesouvají do obranných pozic.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně devět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast, uvedly regionální úřady. Podle prokuratury je mrtvých jedenáct a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Ukrajinské letectvo tvrdí, že hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím.
03:03Aktualizovánopřed 42 mminutami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii má už nejméně 164 obětí

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla agentura Reuters. Raněných jsou podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, protože pátrání po nezvěstných pokračuje. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených zemětřesením.
04:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 4 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.