Ruští wagnerovci tvrdí, že se stáhnou z Bachmutu. Pozice prý předají regulérní armádě

9 minut
Horizont ČT24: Situace Wagnerovy skupiny
Zdroj: ČT24

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina k 10. květnu stáhne od Bachmutu své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Oznámil to na Telegramu šéf uskupení Jevgenij Prigožin, který si už dříve ostře stěžoval na nedostatečné dodávky munice pro své síly. Rusko se snaží východoukrajinský Bachmut obsadit už řadu měsíců.

Příslušníci Wagnerovy skupiny nesli hlavní tíhu ruské zimní ofenzivy u východoukrajinského města Bachmut, kde se již řadu měsíců odehrávají prudké boje s velkými ztrátami na obou stranách. Ruské jednotky usilují o obklíčení a následné dobytí města. 

Podle amerického Institutu pro studium války se ukrajinským obráncům v nedávné době podařilo získat zpátky některé ztracené pozice, naprostou většinu města ale dál drží invazní jednotky. Podle Prigožina Rusové ovládají přes 80 procent Bachmutu.

„Stahuji jednotky Wagnerovy skupiny z Bachmutu, protože při nedostatku munice jsou odsouzeny k nesmyslné smrti,“ uvedl Prigožin v nejnovějším prohlášení, které je adresované náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi, ministrovi obrany Sergeji Šojguovi, prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému lidu.

„Moji hoši nebudou v Bachmutu trpět zbytečné a neopodstatněné ztráty bez munice,“ pronesl Prigožin dále na videu, které doprovází jeho písemné vyjádření. „Pokud kvůli své malicherné závisti nechcete ruskému lidu dopřát vítězství v dobytí Bachmutu, je to váš problém,“ dodal Prigožin, který ruské vojenské velení obvinil z toho, že munici pro jeho muže zdržuje ze žárlivosti na jejich úspěchy.

„Před měsícem nám přestali vydávat munici a dostáváme už jen deset procent normy. Chystali jsme se, že do devátého května dobydeme město Bachmut. Ale když to uviděli vojenští byrokrati, tak nám od prvního května prakticky přerušili zbrojní dodávky, aby se nám to nepodařilo,“ tvrdí šéf wagnerovců.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle serveru Meduza uvedl, že v Kremlu prohlášení Prigožina viděli, ale odmítl ho komentovat. „Nemohu to komentovat, protože se to týká průběhu speciální vojenské operace,“ řekl Peskov, který použil termín, jímž Moskva označuje svou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině.

Pokud by skutečně 10. května došlo k odchodu Wagnerovy skupiny z Bachmutu, tak by to podle zahraniční zpravodajky ČT Darji Stomatové znamenalo morální i strategickou vzpruhu pro ukrajinskou armádu, která by mohla poslat své jednotky na další bojiště. „Bachmut je symbol, ale těžké boje probíhají i ve směrech na Lyman, na Avdijivku nebo na Marjinku,“ poznamenala novinářka.

Stížnosti na nedostatek munice

O něco dříve se Prigožin v jiném videu zveřejněném na Telegramu tvrdě opřel do zmiňovaných ruských činitelů, kterým sprostě nadával kvůli nedostatku dodávek munice. „Toto jsou muži Wagnerovy skupiny, kteří dnes zemřeli,“ uvedl Prigožin podle serveru Meduza na záběrech, kde ukázal mrtvoly. Tvrdil přitom, že jeho jednotkám chybí „sedmdesát procent munice“. 

„Domnívám se, že ofenziva ukrajinské armády již v podstatě začala. Vidíme nejvyšší aktivitu nepřátelského letectva, vidíme nejvyšší aktivitu na perimetru a uvnitř naší fronty,“ uvedla před pár dny na Telegramu Prigožinova tisková služba. „Bohužel, situace nevypadá, řekněme, nejlépe,“ dodal Prigožin. 

V minulosti si také veřejně stěžoval na nedostatek munice, kterou ruské ministerstvo obrany vyčleňuje jeho bojovníkům. Wagnerovci kvůli tomu podle něj utrpěli až pětkrát vyšší ztráty. Skupina do války na Ukrajině verbovala ve velkém vězně výměnou za prominutí jejich trestu.

Někteří experti jsou ale ohledně stažení wagnerovců od Bachmutu skeptičtí. „Nemyslím si, že se to stane. Různé třenice mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany vidíme dlouhodobě, především se jedná o dodávky zbraní, a ještě více munice. V současné chvíli, kdy se očekává velká ukrajinská protiofenziva, je tu samozřejmě tlak, aby se s municí šetřilo. Wagnerovcům se zřejmě nedostává munice na tom konkrétním místě, kde potřebují,“ řekl ČT24 expert na mezinárodní vztahy z FSV UK Michal Smetana.

Prigožin je jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele, podotkla Meduza. Agentura Reuters připomněla, že není jisté, nakolik lze Prigožinovo vyjádření brát vážně. Šéf wagnerovců totiž emotivní vystoupení zveřejňoval už v minulosti, například minulý týden pak jedno z nich označil za „vtip“.

V pondělí Prigožin uvedl, že jeho jednotky jsou zásobovány pouze třetinou dělostřeleckých granátů, které by potřebovaly pro útok na východoukrajinský Bachmut. Jak napsala agentura Reuters, i podle západních představitelů chybí Rusku rakety a dělostřelecké granáty, což se projevuje i tím, že válka, kterou Moskva plánovala ukončit během několika týdnů, neustále pokračuje s koncem v nedohlednu.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před pár dny oznámil, že Rusko přijalo nezbytná opatření ke zvýšení výroby zbraní a vojenského materiálu určených pro dodávky ruským jednotkám zapojeným do speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá krvavou válku na Ukrajině.

8 minut
Expert Smetana k vývoji války na Ukrajině a stažení wagnerovců z Bachmutu
Zdroj: ČT24

„Mariupolský řezník“ k wagnerovcům

Podle agentury Reuters ve čtvrtek přišla zpráva, že se k wagnerovcům přidal někdejší náměstek ministra obrany generáplukovník Michail Mizincev, který má mít funkci zástupce velitele. Mizincev, jenž loni v prvních měsících války organizoval dobývání ukrajinského Mariupolu, se stal v září náměstkem ministra obrany odpovědným za logistiku a zásobování.

Letos v dubnu se objevily informace o jeho údajném odvolání. Evropská unie na Mizinceva, který si kvůli brutalitě ruského postupu v Mariupolu vysloužil přezdívku „mariupolský řezník“, loni v červnu uvalila sankce.

Sám Prigožin se v blízkosti ruského Vladimira Putina vyskytoval už od devadesátých let, držel se ale v ústraní. Jeho ambice a sebedůvěra se loni zhmotnily přímo v centru Petrohradu, kde si otevřel okázalé sídlo své žoldnéřské firmy.

Přestože přísně vzato stojí mimo ruské zákony, mluví se o jeho napojení na tajné služby, které mu pomáhají ustát i tlaky nepřátel mezi vrcholnými představiteli armády. Přesto se stále častěji spekuluje, že svou žoldnéřskou společnost z ukrajinského bojiště přesune zpět do Afriky, kde má uzavřené kontrakty s několika místními vládami.

Fronta na Ukrajině se v posledních měsících posunula minimálně. Rusko si při své zimní ofenzivě významné územní zisky nepřipsalo a nyní se podle některých vojenských analytiků v očekávání rozsáhlé ukrajinské protiofenzivy zřejmě jeho jednotky přesouvají do obranných pozic.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 45 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...