Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové, která se dlouhou dobu zabývá děním v Rusku, jsou tajnosti úřadů po výbuchu u Bílého moře a následném zvýšení radiace součástí pokračující sovětské tradice. Jedním ze smyslů tohoto přístupu je podle ní udržení obrazu neomylného státu. V Horizontu ČT se rozhovořila také o motivaci Ruska vyvíjet raketu s jaderným pohonem, která podle mnohých dohadů 8. srpna na severu země vybuchla.
Ruští občané nemají do ničeho dloubat, vysvětluje Procházková informační mlhu kolem radiace
„Je to stará sovětská tradice, kdy stát nikdy neinformoval o žádných haváriích, a že jich bylo, z hlediska potřeb občanů. Vždy dával přednost tomu, aby hájil své zájmy,“ připomněla. Důvodů k tomu je podle ní několik. Nejdůležitější je udržení obrazu neomylného státu. „Občané se nemají o nic starat, do ničeho dloubat, nemají nic vědět. Mají si být jisti, že ten, kdo je ochrání a zaručí se za jejich bezpečnost, je neomylný stát,“ říká.
Velká část populace, pro niž je státní televize jediným zdrojem informací, ani nemá šanci vnímat dění v jiné perspektivě. Procházková však připomíná, že obrovské množství Rusů umí anglicky a díky internetu si můžou dohledávat informace. To je velký rozdíl proti sovětským dobám.
„I mezi těmito lidmi jsou však ti, kteří pokládají Západ za nepřítele a raději akceptují to, co jim říká jejich vedení. V Rusku se říká, že televize stále vítězí nad ledničkou,“ poznamenává novinářka.
Vývoj „zázračné“ zbraně
Obraz Západu jako nepřítele je podle ní i jedním z důvodů, proč by nebylo překvapivé, kdyby se potvrdily spekulace, že explodovala skutečně raketa s jaderným pohonem. Takovou zbraň nikdo na světě nemá a díky svému prakticky neomezenému doletu by mohla zaútočit kdekoliv na světě z nečekaného směru a vyhnout se při tom protiraketové obraně.
„Rusko má skutečně pocit, že je obkličováno nepřáteli. Nepřítel v podobě západní civilizace z ruských hlav a ruské mentality nikdy nezmizel,“ myslí si Procházková. Projevem onoho vnímaného obkličování je členství pobaltských států v NATO nebo snahy Ukrajiny odtrhnout se od postsovětského bloku vedeného Ruskem.
„To má obrovský psychologický vliv,“ poznamenává a doplňuje, že náklady na zbrojení od roku 2013 prudce rostou. Občané to schvalují, a to i na úkor svého blahobytu.
Přesto vnímá v ruské společnosti nový trend, který politické technology v Kremlu znervózňuje: drobné ekologické iniciativy. „Lidé protestují proti skládkám a třeba také proti radiaci. Proto se tento případ tak strašně zamlžil a utajoval. Už to není Sovětský svaz a lidé se leckdy nebojí vyjít do ulic právě kvůli životnímu prostředí,“ vysvětluje.