Rusové obvinění z otravy Skripala prý mají vazby na ruské ministerstvo obrany

Dva Rusové podezřelí z otravy bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii jsou podle zjištění investigativních novinářů spojeni s ruským ministerstvem obrany. Napsal to britský list The Guardian. Oba muže vystopovala britská policie. Vystupují pod falešnými jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a tvrdí, že jsou civilisté. Do Británie údajně v dubnu odletěli na dovolenou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl, že by měli se šéfem Kremlu či ruskou vládou cokoli společného.

Sergej Skripal a jeho dcera Julije byli otráveni nervovým jedem novičok v jihoanglickém městečku Salisbury. Po týdnech v intenzivní péči lékařů se nakonec oba zotavili. Britští prokurátoři minulý týden identifikovali dva podezřelé, kteří v době útoku 4. března byli v Salisbury pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov.

Oba jsou podle Londýna agenty ruské vojenské rozvědky GRU. Moskva možnost ruské účasti na otravě od začátku vylučuje. Složka s informacemi o cestovním pasu Alexandra Petrova je ale opatřena nápisem „přísně tajné“ a nařízením „neposkytovat žádné informace“, u něhož je napsáno telefonní číslo.

„No comment“, zní z ruského ministerstva

Když reportér listu The Observer (nedělní vydání Guardianu) na toto číslo v sobotu zavolal, ozvala se mu recepce ruského ministerstva obrany. Přítomný úředník prohlásil, že nebude s novináři mluvit a žádné informace neposkytne.

Dokumenty zveřejnila nezávislá investigativní skupina Bellingcat, která zahájila svou činnost zkoumáním útoků v Sýrii, a ruský investigativní server The Insider. Oba tyto subjekty se rovněž od roku 2014 specializují na odkrývání informací o ruských vojácích působících aktivně na Ukrajině.

Z dokumentů, jež publikovaly, dále vyplývá, že Petrov a Boširov si koupili letenky na cestu do Anglie na poslední chvíli. To je v rozporu s jejich tvrzením, že svůj výlet do Salisbury dlouho dopředu plánovali.

V databázi chybí obvyklé informace

Stránka s údaji o Petrovovi, kterou investigativní novináři získali, neposkytuje téměř žádné životopisné údaje o této osobě a žádné informace o její minulosti před rokem 2009. To je podle listu The Guardian u 39letého muže naprosto výjimečné. Oddělení, které vydává pasy, obyčejně takto postupuje v případě osob, které pracují pro vládu, konstatoval britský deník.

„Skutečností je, že ani Petrov, ani Boširov nemají nic společného s Putinem a samozřejmě ani s Kremlem,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Vladimir Putin už ve středu řekl, že oba muži, které Británie podezřívá z otrávení Skripalových, jsou civilisté a není na nich „nic zvláštního ani zločinného“.

Už dříve zprávu odmítla také mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Uvedla, že investigativní skupina Bellingcat je podle jejího názoru napojena na západní tajné služby. Poukázala přitom na přístup skupiny k ruské databázi, která není veřejně dostupná.

Dva muži, kteří se podobali podezřelým z útoku v Salisbury, ve čtvrtečním rozhovoru s ruskou televizní stanicí RT připustili, že město v březnu navštívili jako turisté, odpovědnost za otravu ale odmítli. Údajně si jen chtěli v Salisbury prohlédnout katedrálu. Jejich výpověď podle řady názorů působila nepřesvědčivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...