Ruský opoziční aktivista Titkov nevydržel časté pobyty v policejní cele a utekl do Švédska

Ruský opoziční aktivista Dmitrij Titkov požádal o azyl ve Švédsku. Bývalý spolupracovník Fondu boje proti korupci vedeného Alexejem Navalným působil v jeho štábu v Soči a tamní policie ho nejednou zadržela za účast na protivládních akcích. Naposledy dostal devět dní v cele za protest na konci letošního března.

„Prožil jsem řadu stresových situací. Poslední kapkou bylo, když mě posadili na devět dní do cely s narkomanem, který se mnou mohl udělat cokoliv,“ řekl Titkov zpravodajskému webu Kavkazský uzel.

Trest si vysloužil za to, že 27. března vyšel na náměstí v Soči s plakátem, na kterém se v souvislosti s prezidentskými volbami z 18. března psalo: „Požaduji zrušení výsledků voleb v Soči. Městská administrace by se měla zpovídat z toho, že nutila lidi hlasovat.“

Titkov nevyjadřoval svoje politické názory poprvé. Většinou to dělal mlčky a sám s plakátem. K této formě protestu se opoziční aktivisté často uchylují, protože radnice jim většinou nepovolují pořádat shromáždění. Samostatné protesty, kdy jsou demonstranti minimálně 50 metrů daleko od sebe, podle zákona žádné povolení nepotřebují.

Přestože je samostatná demonstrace v Rusku legální, policie stejně aktivisty zpravidla zadržuje. Nejčastěji to odůvodňuje tím, že se dopouštějí vágně definovaného přečinu chuligánství. Mnohokrát takto zadržela i Titkova.

V říjnu 2017 Titkovovi několik lidí vyhrožovalo odplatou, pokud svůj plakát na podporu Navalného neschová a neodejde z veřejného prostoru. Aktivista tvrdí, že mu při tom rozbili telefon. Na to policie podle Titkova nijak nereagovala, i když nebyla daleko.

Titkov požádal o švédské vízum, na konci května odjel a požádal švédskou vládu o azyl. Už dostal povolení k práci a začal se učit švédsky. „Pečlivě mě vyslechli a dokonce mi nabídli psychologa,“ popsal své přijetí.

„Dali mi pracovní povolení. Bez švédštiny je ale těžké najít si práci, a proto chodím na bezplatné kurzy jazyka,“ řekl. Ve Švédsku ho ubytovali s uprchlíky ze Sýrie a z Iráku. „Jsem tam jediný Rus, ale to nám nebrání v navazování kamarádství,“ dodal Titkov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...