Ruský aktivista u soudu vyzýval k lásce a odpovědnosti. Dostal podmínku za extremismus

Moskevské soudy vynesly jeden trest ročního vězení a tři podmínky pro účastníky červencových protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Největší pozornost vyvolal proces s videoblogerem Jegorem Žukovem, který dostal tři roky podmíněně a dvouletý zákaz činnosti na internetu za výzvy k extremismu. Ve své závěrečné řeči podrobně rozebral problémy současného Ruska a vyzval k lásce a odpovědnosti.

Žukova původně obvinili za vedení davu na nepovolené červencové demonstraci. Když bylo z videozáznamů jasné, že se ničeho takového nedopustil, prokuratura ho obvinila z nabádání k extremismu na jeho videoblogu. Tvrdila, že v něm vyzývá k násilnému svržení současného ústavního uspořádání země.

Blog sledují až stovky tisíc lidí a jednadvacetiletý student na něm dlouhodobě kritizuje představitele současného režimu za to, že se u moci drží jen proto, aby mohli krást peníze daňových poplatníků.

Prokuratura pro něj žádala čtyři roky vězení. Soud nakonec vynesl mírnější rozsudek. „Doufám, že už jste se naučili nevnímat odsouzení nevinných lidí jako výhru,“ komentoval to Žukov po svém propuštění. 

Soudy vynesly i další verdikty. Na rok do vězení poslaly aktivistu Nikitu Čircova, který podle rozsudku na demonstraci strčil do policisty a způsobil mu újmu. Pavel Novikov musí za podobný čin zaplatit pokutu 120 tisíc rublů (přes 40 tisíc korun). Vladimir Jemeljanov byl odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu za to, že na několik vteřin držel policistu za neprůstřelnou vestu.

Inkriminovaná demonstrace byla jednou ze série násilně potlačených protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Volební komise většinou neuznaly podpisy pod jejich kandidaturou, přestože se k nim část jejich autorů na internetu hlásila.

Žukovova řeč

Žukov na závěr procesu pronesl na svou obhajobu řeč, jejíž plný text přinesla Novaja gazeta. „Ruský stát se dnes vydává za posledního ochránce tradičních hodnot. Říkají nám, že se silně věnují rodině a vlastenectví. Za klíčovou hodnotu označují křesťanskou víru,“ začal. Základem těchto hodnot jsou podle něj odpovědnost za sebe i společnost a láska k bližním.

A právě ty v chování současného ruského režimu, který označuje za zkorumpovaný a držící se u moci hlavně pro osobní zisk, postrádá: „Naše společnost je rozdělená na dvě vrstvy neproniknutelnou hranicí. Všechny peníze jsou nad ní a odtud je nikdo neodevzdá. Pod ní zůstala jen bezmoc. Ruští muži chápou, že nemohou s ničím počítat, že ať se budou snažit jakkoliv, nebudou moci zajistit štěstí sobě ani své rodině. Buď si vybíjí zlost na svých ženách, nebo se upíjejí, nebo se věší. V Rusku je nejvíc mužských sebevražd na sto tisíc obyvatel. Kvůli tomu tvoří třetinu všech rodin v Rusku samoživitelky s dětmi. Chce se mi zeptat: takto obhajují tradiční hodnotu rodiny?“

Dále mluvil o tom, že láska může vzniknout jen na základě důvěry, která se buduje při společných činech: „Jakmile se společná činnost někde objeví, ochránci ji hned začnou přijímat jako hrozbu. Je jedno, čeho se týká, jestli ochrany přírody, hájení lidských práv, pomoci vězňům. Dřív nebo později tě označí za zahraničního agenta nebo tě jen tak zavřou.“

Zbylo jen samoděržaví

Jedinou tradiční hodnotou, kterou současný ruský stát uctívá a ochraňuje, je podle Žukova samoděržaví. Všichni tak museli pochopit, že iniciativa se trestá a že vedení má pravdu jen proto, že je vedením, domnívá se.

„Myslím, že motivy mé činnosti jsou jasné. Skutečně si přeju vidět mezi svými spoluobčany tyto dvě hodnoty. Odpovědnost za sebe, za všechny okolo i za celou zemi. Lásku k slabým, bližním, k lidstvu. Toto přání je důvodem, proč jsem nemohl vyzývat k násilí,“ uzavřel svou řeč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...