Ruský aktivista u soudu vyzýval k lásce a odpovědnosti. Dostal podmínku za extremismus

Moskevské soudy vynesly jeden trest ročního vězení a tři podmínky pro účastníky červencových protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Největší pozornost vyvolal proces s videoblogerem Jegorem Žukovem, který dostal tři roky podmíněně a dvouletý zákaz činnosti na internetu za výzvy k extremismu. Ve své závěrečné řeči podrobně rozebral problémy současného Ruska a vyzval k lásce a odpovědnosti.

Žukova původně obvinili za vedení davu na nepovolené červencové demonstraci. Když bylo z videozáznamů jasné, že se ničeho takového nedopustil, prokuratura ho obvinila z nabádání k extremismu na jeho videoblogu. Tvrdila, že v něm vyzývá k násilnému svržení současného ústavního uspořádání země.

Blog sledují až stovky tisíc lidí a jednadvacetiletý student na něm dlouhodobě kritizuje představitele současného režimu za to, že se u moci drží jen proto, aby mohli krást peníze daňových poplatníků.

Prokuratura pro něj žádala čtyři roky vězení. Soud nakonec vynesl mírnější rozsudek. „Doufám, že už jste se naučili nevnímat odsouzení nevinných lidí jako výhru,“ komentoval to Žukov po svém propuštění. 

Soudy vynesly i další verdikty. Na rok do vězení poslaly aktivistu Nikitu Čircova, který podle rozsudku na demonstraci strčil do policisty a způsobil mu újmu. Pavel Novikov musí za podobný čin zaplatit pokutu 120 tisíc rublů (přes 40 tisíc korun). Vladimir Jemeljanov byl odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu za to, že na několik vteřin držel policistu za neprůstřelnou vestu.

Inkriminovaná demonstrace byla jednou ze série násilně potlačených protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Volební komise většinou neuznaly podpisy pod jejich kandidaturou, přestože se k nim část jejich autorů na internetu hlásila.

Žukovova řeč

Žukov na závěr procesu pronesl na svou obhajobu řeč, jejíž plný text přinesla Novaja gazeta. „Ruský stát se dnes vydává za posledního ochránce tradičních hodnot. Říkají nám, že se silně věnují rodině a vlastenectví. Za klíčovou hodnotu označují křesťanskou víru,“ začal. Základem těchto hodnot jsou podle něj odpovědnost za sebe i společnost a láska k bližním.

A právě ty v chování současného ruského režimu, který označuje za zkorumpovaný a držící se u moci hlavně pro osobní zisk, postrádá: „Naše společnost je rozdělená na dvě vrstvy neproniknutelnou hranicí. Všechny peníze jsou nad ní a odtud je nikdo neodevzdá. Pod ní zůstala jen bezmoc. Ruští muži chápou, že nemohou s ničím počítat, že ať se budou snažit jakkoliv, nebudou moci zajistit štěstí sobě ani své rodině. Buď si vybíjí zlost na svých ženách, nebo se upíjejí, nebo se věší. V Rusku je nejvíc mužských sebevražd na sto tisíc obyvatel. Kvůli tomu tvoří třetinu všech rodin v Rusku samoživitelky s dětmi. Chce se mi zeptat: takto obhajují tradiční hodnotu rodiny?“

Dále mluvil o tom, že láska může vzniknout jen na základě důvěry, která se buduje při společných činech: „Jakmile se společná činnost někde objeví, ochránci ji hned začnou přijímat jako hrozbu. Je jedno, čeho se týká, jestli ochrany přírody, hájení lidských práv, pomoci vězňům. Dřív nebo později tě označí za zahraničního agenta nebo tě jen tak zavřou.“

Zbylo jen samoděržaví

Jedinou tradiční hodnotou, kterou současný ruský stát uctívá a ochraňuje, je podle Žukova samoděržaví. Všichni tak museli pochopit, že iniciativa se trestá a že vedení má pravdu jen proto, že je vedením, domnívá se.

„Myslím, že motivy mé činnosti jsou jasné. Skutečně si přeju vidět mezi svými spoluobčany tyto dvě hodnoty. Odpovědnost za sebe, za všechny okolo i za celou zemi. Lásku k slabým, bližním, k lidstvu. Toto přání je důvodem, proč jsem nemohl vyzývat k násilí,“ uzavřel svou řeč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 4 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...