Rusko se snaží rozšířit zóny svého vlivu. Nebo alespoň získat zpět ty, které po pádu železné opony ztratilo. V Latinské Americe se zaměřilo na spolupráci se zbídačenou Venezuelou nebo Nikaraguou. Nejnovější analýzy navíc ukazují, že Rusko roste ve světové produkci zbraní. V roce 2017 se v jejich vývozu umístilo na druhém místě, tedy hned po světovém hegemonovi – USA.
Nejtěžšímu bombardéru na světě, ruskému Tupolevu TU-160, se přezdívá Bílá labuť. Hned dva tyto nadzvukové letouny přeletěly Atlantik, aby přistály na letišti poblíž venezuelské metropole – Caracasu.
Stalo se tak k nelibosti Washingtonu. Tupolevy totiž tvoří páteř ruské jaderné triády. „Ruská vláda poslala bombardéry přes půlku světa do Venezuely. Obyvatelé Ruska a Venezuely by měli vědět proč: tyto dvě zkorumpované vlády rozhazují veřejné prostředky a pošlapávají volnost a svobodu, zatímco jejich lid trpí,“ vyjádřil se naTwitteru americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Podle Moskvy a Caracasu se ale jedná o přehnanou reakci. Od začátku roku ve Venezuele ruské tupolevy přistály už potřetí. Cílem jsou společná vojenská cvičení, kterých se účastní na sto ruských vojáků.
„Nikdo na světě se nemusí obávat přítomnosti logistických (ruských) letadel, bombardérů a stíhacích letounů, které přistály na venezuelské půdě. My jsme mírotvůrci,“ vyjádřil se podle CNN šéf venezuelské armády Vladimir Padrino Lopez.
Nejsou to ale jen přelety ruských bombardérů nad Karibikem, co dráždí Bílý dům. Moskva má podle svého ministerstva obrany ve Venezuele ambicióznější cíl: vybudování vojenské základny. Plány se týkají i jejího kdysi největšího spojence v Latinské Americe, ale také chudobou a násilím zmítané Nikaraguy.
Moskva už jednu základnu v zemi postavila. Za zdí uprostřed pralesa jižně od Managuy se ukrývá družicový systém GLONASS využívaný ruskou armádou. Spadá pod kosmickou agenturu Roskosmos. Oficiálně má pomáhat třeba v boji proti drogovým kartelům a přírodním katastrofám. Podle Američanů se ale jedná o zástěrku k vojenské špionáži. Podobné instalace už má Rusko také v Brazílii a na Antarktidě.
Odborník: Rusko se do Ameriky vrací
„Můžeme říct, že Rusko se svým způsobem do Ameriky vrací. Byli tam hlavně v šedesátých letech, především na Kubě. A teď se netají, že se tam chtějí vrátit podstatně masivněji,“ uvedl vedoucí střediska ibero-amerických studií z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Opatrný.
Na kontinentu, který během studené války ovládly až na Kubu Spojené státy, je kromě Ruska aktivní i další mocnost – Čína. Její vesmírná základna v argentinské Patagonii funguje od letošního března a vláda v Buenos Aires teď přehodnocuje bezpečnostní rizika a výhody obří investice.
Rusko ve světové produkci zbraní roste
Měřeno celkovým objemem tržeb, Rusko ve světové produkci zbraní nově obsadilo druhou příčku. Po několika letech vytlačilo z této pozice Velkou Británii. S podílem devět a půl procenta ale stále zaostává za obratem zbrojařských koncernů z USA, které kontrolují 57 procent globálních tržeb.
Mezi lety 2013 a 2017 dodávala Moskva zbraně do sedmačtyřiceti států. Mezi její největší klienty patřily Indie a Čína. Podle švédského výzkumného institutu SIPRI skoupily bezmála 40 procent ruského exportu. Deset největších ruských producentů zaznamenalo jen v loňském roce osmiapůlprocentní růst tržeb v celkovém objemu bezmála 40 miliard dolarů. Klíčovou roli tady hrála i domácí poptávka.
Vedle Ruska lze mezi skokany loňského roku jednoznačně zařadit například i Turecko. Ankara s ambicemi zaujmout místo regionální velmoci dokázala tržby svých zbrojních firem navýšit o 25 procent.
Ve světovém srovnání tržeb zbrojních koncernů chybí jeden klíčový hráč – Čína. Souhrnná data nejsou k dispozici. Peking ale v posledních deseti letech své státní výdaje na obranu více než zdvojnásobil a i když je rozpočet ve výši přes 200 miliard dolarů ve srovnání s USA jen třetinový, na rozdíl od něj stále roste.
