Moskva - Rusko se dnes loučilo s disidentem a nositelem Nobelovy ceny za literaturu Alexandrem Solženicynem. Jeho ostatky byly vystaveny v otevřené rakvi na půdě Ruské akademie věd. Od rána do pozdního odpoledne do budovy proudily stovky lidí. Smuteční ceremoniál byl vystrojen v duchu pravoslavné církve, jak si zesnulý přál, ale měl znaky státního pohřbu. Spisovatel zemřel v neděli na infarkt ve věku 89 let. Pohřben bude ve středu.
Dopoledne se zesnulému přišel poklonit i předseda ruské vlády Vladimir Putin. Dorazil sám s velkou kyticí rudých květů. Přistoupil k otevřené rakvi, pokřižoval se a drobným skloněním hlavy vzdal zesnulému poslední poctu. Pak objal a políbil vdovu, jíž řekl pár soustrastných slov. Příchod Putina do smuteční síně vysílala ruská televize v přímém přenosu.
Premiér se ještě dnes setkal s ministrem školstvím, aby mu vyložil, že Solženicynovo dílo by se mělo stát součástí školních osnov. Putin se ještě jako prezident (v letech 2000-2008) několikrát se spisovatelem setkal, k nevoli někdejších odpůrců sovětského režimu. Ti Putinovi nezapomněli, že býval důstojníkem někdejší tajné služby KGB, která bývala hlavním nástrojem represí. Spisovatelově památce se přišel poklonit také první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov.
Jak uvedla zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová, se slavným spisovatelem se přišli rozloučit spíše starší lidé, kteří zažili komunismus. Kolem budovy bylo rozmístěno mnoho policistů, účast ale nebyla tak velká, jak se předpokládalo. Podepsal se na tom nejen fakt, že je pracovní den, ale i prázdniny, během nichž je mnoho lidí mimo Moskvu, a především pak špatné počasí a hustý déšť. Podle ruské televize přišlo vzdát poslední hold spisovateli několik tisíc lidí.
Spisovatel, který jako jeden z prvních nahlas odsoudil nehumánní charakter stalinského režimu a také ho na vlastní kůži pocítil, bude pohřben ve středu v Donském klášteře v Moskvě. Místo posledního odpočinku si vybral sám. Za Ćeskou republiku se pohřbu oficiálně zřejmě nikdo nezúčastní.
Solženicyn, který byl nucen strávit 20 let v exilu, je díky své kritice tyranie sovětského režimu označován za jednu z nejodvážnějších osobností 20. století. O hrůzách sovětských koncentračních táborů vypovídají jeho díla Jeden den Ivana Děnisoviče, V kruhu prvním či Souostroví Gulag.
